| Nahlásit

Čipy v autech - diskuze

Dobrý den,
co to jsou čipy do aut a k čemu nám vůbec slouží a proč se do aut instalují. Neustále se o nich všude mluví a píše že jich je málo a že jsou emisně náročné na výrobu.

předpokládám že se jedná o nějaké senzory. Jsou ale tyto vymoženosti k něčemu ?
Tipuji že auta před rokem 2005 žádné čipy neměly. Proč tedy investujeme do něčeho co je nám k ničemu.
škoda Felicia taky asi neobsahovala žádné čipy a jak to bylo oblíbené funkční auto.
To jsme jako lidstvo prostě tak líní a potřebujeme nějaké supervymoženosti které nám jsou stejně k ničemu a ohrožují naší planetu tím pádem i existenci aut !! má smysl taková auta vyrábět ??
Témata: motorismus
Diskuze
| Nahlásit
Není tomu tak, čipy (správně integrované obvody) nejsou žádné senzory. jedněmi z prvních masových aplikací integrovaných obvodů byly řídící obvody pro vstřikování paliva, už před rokem 5005. Dnes se užívají integrované obvody různé složitosti od přerušovače blinkrů, cyklování stěračů nebo cenrálního zamykání až po řízení klimatizace, brzdového systému, nabíjení, zobrazovacích panelů, navigací, přivolávání pomoci, všemožných asistentů, sledování jízdy v pruzích atd. atd.
Nejsem fandou velké části těchto systémů, kdy vám lépe či hůře smysluplné algoritmy hrabou do řízení, přičemž odpovědný za případnou nehodu jste vy. Většinu z nich bych odmítl, pokud bych si mohl vybrat. Bohužel o tom rozhodují jíní. Takže za mě, za užitečné považuji jen pár (třeba ABS), za ne moc potřebné jiné (třeba řízení prokluzu kol) a za škodlivé hodně nejnovějších (start/stop, pruhy, připojení k síti apod.). Jinými slovy, v podstatě bych nežádal víc, než bylo někdy kolem roku 2000.
| Nahlásit
pardon ... před rokem 1990...
| Nahlásit
Kolega má pravdu. Měl jsem Favorita r.v. 1993 a zapalování řídil Motomotronic podle podle řady oarametrů s cílem snížit emise.
| Nahlásit
Jen pro upřesnění, Bosch Monomotronic byl vyráběn od roku 1989, záhy byl nahrazen vícebodovým vstřikováním do sacího potrubí a dnes se obvykle používá přímé vstřikování do válců.

Cílem vstřikování je především především správně dávkovat palivo a připravit optimální směs pro různé provozní režimy (teplota, otáčky, zatížení, opotřebení motoru, odolnost k detonačnímu spalování...) a v optimální okamžik takovou směs zapálit. Pomáhá mu v tom řada čidel (teploty, lambda, úhel škrticí klapky, poloha klikové hřídele...).
Díky přesnějšímu dávkování paliva a zpětnovazební regulaci je ve výfukových plynech méně škodlivin (oproti karburačním motorům), ty se pak následně oxidují v katalyzátoru. CO na CO2, nespálené uhlovodíky na CO2+H2O, NO na NO2 a pod. Katalyzátor by se pochopitelně dal dát i za karburační motory, musel by ale možná být o něco větší, aby se nepřehříval. To by se asi projevilo na jeho ceně a spotřebě vzácných kovů na jeho výrobu.
| Nahlásit
Čip v řídící jednotce motoru nejen snižuje emise (karburátorový Favorit je proti Oktávce úplné emisní prase, i když používají stejné palivo), ale i výrazně snižuje spotřebu. Kde Favorit vychlastá 8 litrů/100km a vyždíme nějakých upocených 40kW, Oktávka si vezme o 25% méně a i bez turba dá 2x vyšší výkon.

Problém s čipy je, že musí být otestované, prověřené a spolehlivé pro provoz za každého počasí (horko x mráz x voda x prach) na neustále vibrující desce. Nikdo nechce, aby mu najednou přestal při brždění fungovat čip ABS a musel "přebootovat" nebo měnit kartu s čipem.

Z tohoto důvodu výrobci zavádějí nové, léty neprověřené, technologie velmi neradi. Čipy do aut se i dnes vyrábí technologií, která je neuvěřitelně zastaralá v porovnání např. s linkami pro procesory do PC. Výrobci čipů tyto linky postupně odstavují, jak jsou neopravitelné, drahé na provoz a ne moc ziskové.
| Nahlásit
Je tomu přesně tak, pouze bych nepoužil výraz "zastaralá" (jak bychom pak nazvali procesory třeba v letadlech a kosmu), jsou tam prostě jiné priority. Ziskovost závisí na prodejní ceně, pokud je něčeho nedostatek, cena obvykle stoupá, až se nabídka s poptávkou srovná. Proč se tak nestalo v tomto případě nevím, umím si představit různé scénáře, třeba nedostatek waferů (poptávka po IT po dobu lockdownu nebo výroba monokrystalických solárů?).

Také mě napadlo, že by to mohla být součást spektra neveřejných opatření Green dealu, s cílem omezit automobilovou dopravu. Stejně tak komplikace s parkováním, dieselgate, omezení rychlosti na 30km/h, nárůst cen paliv atd. Nebo skokový nárůst cen plynu a elektřiny. Nepovažuji přitom za moc důležité, čím to vysvětlují politici a main stream media.
| Nahlásit
Někde jsem snad četl, že čipy se pořád vyrábí technologií snad 180nm (současné CPU 7-10nm). To je něco na úrovni 80486, tedy před 25 lety.

Kvůli covidu výrobci aut snížili výrobu, výrobci čipů zastavili linky a teď už je nechtějí nebo nemohou (náhr.díly) rozběhnout. Během covidu byla poptávka od domácností po elektronice, tak čipaři konvertovali linky na lepší technologii a teď už nechtějí jít zpátky. Čeká se, až se rozjedou naplno zbylé linky a nakrmí se nashromážděné poptávky.


> skokový nárůst cen plynu a elektřiny

Nejdéle po zimě by velkoobchodní ceny měly zase padnout. Sleduj, kdo sníží ceny a kdo si bude chtít namastit kapsu a držet vysoké ceny a podle toho změň dodavatele. Většina lidí bohužel dodavatele nemění :-(
| Nahlásit
Jasně, současné procesory nebo paměti atakují hranici 10nm, tam se ale vše točí kolem rychlosti, spotřeby, ceny a hustoty integrace. Automotive má odlišné požadavky, ty zajímá odolnost, spolehlivost, bezpečnost. Musí pracovat s většími proudy, napěťovými špičkami, v širokém rozsahu teplot a mechanických namáhání. Jsem rád, pokud mé auto má 180nm a ne 10nm.
Jinak pro přesnost, délku kanálu 180nm mělo poprvé až Pentium IV, asi tak před 18 lety, 486 měla přes 1um.

Já samozřejmě budu rád, pokud ceny na jaře "padnou", ale neumím ani odhadnout, kam se nakonec vrátí. Legendy o zlých Rusech, o ne úplně naplněných zásobnících, zavádějící tlachy o reverzu v plynovodu Jamal, administrativní překážky NS2 atd. mi ale ukazují spíš na potíže s pojmenováním problému a principiálně chybnou energetickou politiku Západu. Spekulace s features, jednotná cena energií pro chudé i bohaté státy, odmítání dlouhodobých smluv, absurdistán plynových arbitráží. Nebo to má být nedeklarovaný prostředek prosazení Green Dealu? Budu samozřejmě rád, pokud se budu mýlit :).

Jen aby bylo jasno, já mám dodavatele, který mi zatím drží fixovanou cenu. Já určitě nezměním dodavatele za nějakého dobrodruha nabízejícího super ceny, já si cením dlouhodobé serióznosti, spolehlivosti a férového jednání, a stačí mi to, čemu se říká slušná cena.
| Nahlásit
> délku kanálu 180nm mělo poprvé až Pentium IV

Původně jsem myslel, že poslední masové 486 (DX4, ...) vyjížděly na 130nm, ale koukám, že to bylo na 350 a 600nm. Pamatoval jsem si to blbě. :-(

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_semiconductor_scale_examples#Products_featuring_600_nm_manufacturing_process

--------------
Až doteď ten hromadný nákup EU na základě krátkodobých kontraktů údajně silně nahrával EU a plyn celé roky kupovala asi za 1/3 ceny dlouhodobých kontraktů nabízených Ruskem. Teď se to bohužel asi na rok otočilo. Očekávám, že se to vrátí do předchozího stavu.
| Nahlásit
Krátkodobé obchodování na burze bylo velmi výhodné po dobu lockdownu, kdy hluboce propadly ceny uhlovodíkových paliv. Některé státy jako Polsko vysoudily u evropské arbitráže (!!), že nemusí platit za plyn cenu dle dlouhodobého kontraktu, ale Gazprom jim musí vracet peníze. Pro mě dost divné rozhodnutí.

Teď se karta pro změnu obrátila, plynová burza je plná spekulantů, features se obchodují ve výrazně větších objemech než je fyzická spotřeba. Nevěřím, že krátkodobé obchodování bude ještě někdy výhodné, možná až na některé výkyvy. Podobné cenové špičky jako dnes tu už nejméně 2x byly, v čem se ale současná významně liší, je odpoutání ceny plynu od ceny ropy! To má jistě své důvody.

Další hrozbu pro evropskou energetickou bezpečnost představují spekulanti s emisními povolenkami. Opět mluvíme o subjektech, proti kterým nejsou dostatečně silné ani státy jako ČR, a kteří si mohou dělat s cenami povolenek co chtějí a vydělávat obrovské peníze. Pod nosem EU, která místo aby před nimi chránila své občany, tak brání spekulanty proti těm, kdo jim chce zatnout tipec.

Těch energetických hrozeb je mnohem víc a důsledky na nás mohou dopadnout z nečekaných stran. Přímou vazbu na cenu plynu má třeba čpavek a následně dusíkatá hnojiva. Zahrávat si s energetickou bezpečností může jen hlupák nebo blázen.
| Nahlásit
Krátkodobé obchodování na burze bylo velmi výhodné po dobu lockdownu, kdy hluboce propadly ceny uhlovodíkových paliv. Některé státy jako Polsko vysoudily u evropské arbitráže (!!), že nemusí platit za plyn cenu dle dlouhodobého kontraktu, ale Gazprom jim musí vracet peníze. Pro mě dost divné rozhodnutí.

Teď se karta pro změnu obrátila, plynová burza je plná spekulantů, features se obchodují ve výrazně větších objemech než je fyzická spotřeba. Nevěřím, že krátkodobé obchodování bude ještě někdy výhodné, možná až na některé výkyvy. Podobné cenové špičky jako dnes tu už nejméně 2x byly, v čem se ale současná významně liší, je odpoutání ceny plynu od ceny ropy! To má jistě své důvody.

Další hrozbu pro evropskou energetickou bezpečnost představují spekulanti s emisními povolenkami. Opět mluvíme o subjektech, proti kterým nejsou dostatečně silné ani státy jako ČR, a kteří si mohou dělat s cenami povolenek co chtějí a vydělávat obrovské peníze. Pod nosem EU, která místo aby před nimi chránila své občany, tak brání spekulanty proti těm, kdo jim chce zatnout tipec.

Těch energetických hrozeb je mnohem víc a důsledky na nás mohou dopadnout z nečekaných stran. Přímou vazbu na cenu plynu má třeba čpavek a následně dusíkatá hnojiva. Zahrávat si s energetickou bezpečností může jen hlupák nebo blázen.
| Nahlásit
Před mnoha lety (90 léta) běžel v TV pořad, jakási anketa.
Jedna otázka zněla: "Vědci našli v pitné vodě Hydrogenium. Co na to říkáte?"
Bylo až s podivem, jak lidé nadávali. Na kde co, kde koho. A slovíčka jako bordel a šlendrián byla běžnou odpovědí. :-)
Hydrogenium je vodík a voda ho obsahuje dva atomy na jeden oxygenia (kyslíku).
Tedy jim vsugerovali problém, který není a lidé reagovali, většinou bez přemýšlení. Ono myšlení bolí. :-)

Poučení?
Nevzdělaného člověka opiješ rohlíkem. A tohle novináři dělají velice často. Vytrhávají věci z kontextu, přiřazují je pak jinam. Polopravdy a pod. Vytvářejí uměle senzace a generují tím většinou svůj zisk (čtenost).

Tak, a těď se podíváme na tu tvoji otázku k čipům: "Neustále se o nich všude mluví a píše že jich je málo a že jsou emisně náročné na výrobu."
Čipy jsou energeticky náročné, to je bez debat. Ale tvrzení, že jsou emisně náročné je nesmysl.
Emisně náročná je ta výroba energie.
Je to stejné, jako s elektroauty. Ta taky spotřebovávají energii a jsou vyzdvihována jako nejzelenější ze zeleného.
Kdepak má elektro auto výfuk? V uhelné elektrárně, která ho nabíjí.

S energií na výrobu čipů je to stejné. A stejné je to i s tím co máš na sobě. Od bot, ponožek po to co jíš. Na výrobu byla potřeba určitá energie a ta se někde musela vzít.

A pokud se týká čipů. Tak ty jsou dnes všude okolo nás. Čip jako jádro integrovaného obvodu, je v pračkách, ledničkách. Prostě skoro ve všem na co se podíváš a je napájeno elektřinou.

V těch autech je v každém několik desítek čipů. Od otevírání dveří, oken, po např světla. Ano, dnes si ani prasklou žádovku sám často nevyměníš. Např. žárovka na dálková světla má čip, místo patice plošný spoj s čipem. Výměna žárovky stojí cca 6500Kč.

Proč čipy nejsou? O tom toho bylo dost napsáno.
Jedna z věcí je, že nové čipy nejsou prověřené časem, tak jako ty staré. A automobilky chtějí bezpečné čipy se zárukou spolehlivosti. Zákazníci zase od nich očekávají dlouhou životnost. tak to prezentují automobilky.
Pravda je ovšem asi i trochu někde jinde. Jde o peníze. Náklady na předělání stávajících komponent pro umístění nových, neschodných čipů. Ty náklady budou enormní. Pokud se jim nepodaří získat originální čipy, na které byla již vyrobená auta připravena, tak je sešrotují, přijde jim to lacinější. Už se to tak stalo mnohokrát.

A proč jsou vlastně čipy v těch autech? Jednak jde o nabízený komfort zákazníkovi (on si ho zaplatí), v konkurenci ostatních výrobců nutnost. Ale také o legislativní požadavky, co a jak musí automobil spňovat. To dnes bez čipů nejde.

Spousta věcí by dnes nešla konvenčními prostředky vůbec zrealizovat.
Pokud si porovnáš např. konvenční obráběcí stroj a CNC centrum, tak to snad pochopíš.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek