Je víc druhů energií?
Na Wikipedii se píše:
"Lidstvo pravděpodobně nezná všechny možné formy (druhy) energie."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Energie
Co to vlastně znamená? Jak se liší třeba gravitační potenciální energie nebo potenciální energie pružnosti od magnetické, je v nich nějaký fundamentální rozdíl? Není to v podstatě spíš totéž?
"Lidstvo pravděpodobně nezná všechny možné formy (druhy) energie."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Energie
Co to vlastně znamená? Jak se liší třeba gravitační potenciální energie nebo potenciální energie pružnosti od magnetické, je v nich nějaký fundamentální rozdíl? Není to v podstatě spíš totéž?
Odpovědi
Diskuze
Asi se myslí, že třeba nevíme, co je dark energy, nechápeme "singularitu" černé díry, možná jsme ještě neobjevili všechny fyzikální reakce, z nichž některé mohou vycházet z dosud neobjevených energetických výměn apod.
> Není to v podstatě spíš totéž?
Energie je schopnost té věci, která tu energii má, vykonat s ní nějakou práci. Ta práce může být změna poloha, teploty aj. a převody mezi těmi "různými" energiemi jsou možné (zahřátý plyn se rozpíná a vykonává mechan.práci atd.).
Energie je tedy jen jedna - je to prostě možné množství vykonatelné _libovolné_ práce (je jedno jaké, protože z příkladu výše je vidět, že jeden typ práce jde převést na jiný typ práce) [magneticky ohřátý blok železa se ponoří do vody, ohřeje ji na páru, ta pohání turbínu s připojených el.generátorem, který rozsvítí žárovku atd.]
Nebo jiný případ - kolik musíme mít atomů, aby mělo smysl mluvit o teplotě? Každý asi chápe, že jeden atom žádnou teplotu nemá. Jak budeme počet atomů zvyšovat, začne mít víc a víc význam mluvit o teplotě a tepelné energii. Ale není to ostrá hranice, nejde říct, zda to má smysl od 1000 částic nebo od 1000000.
Hypotetická temná energie v první řadě vůbec nemá rozměr Joule, a je tedy trochu šarlatánstvím používat toto slovní označení. Řekl bych, že to vzniklo tak, že pokud má vesmír zrychleně expandovat, přestává buď automaticky platit zákon o zachování energie, nebo je třeba tuto energii odněkud "přečerpávat". Tato hypotetická obskurní substance pak jakoby supluje tuto funkci - dodává soustavě energii. Tady bych jen připomenul, že zákon o zachování energie nutně předpokládá neměnnost fyzikálních zákonů v čase (platí dnes stejně jak před 10 mld. let) a pokud by něco natahovalo vesmír (zvyšovalo vzdálenosti), muselo by to odněkud brát energii.
Co znamená nechápat singularitu černé díry nevím, jen bych opět připomněl, že pro vzdáleného pozorovatele by nic nemělo propadat horizontem událostí. Tam se pro něj zastavuje čas, vše se k tomuto horizontu jen blíží. Je však docela dobře možné, že pro takovéto extrémní případy neplatí rovnice obecné relativity, a my musíme počkat na novou teorii.
Gravitace tam je podle současných teorií nekonečná, což je zjevně blbost, neboli nechápeme, co ta singularita vlastně je. Nevíme, jestli to je bod nebo nějaká velmi hustá koule (hustější než hypotetická kvarková hvězda).
I když by si to mnoho lidí hodně přálo, jsem hluboce přesvědčen, že ani OTR není žádná konečná teorie gravitace, že je to jen jedna z etap poznání vesmíru. Jen taková vnější obálka jevů, jejichž podstatu jsme ještě neobjevili. To zjevování se nekonečen to silně naznačuje. Ještě jednou zopakuji, že pro vnější pozorovatele (třeba nás) nepropadá pod horizont událostí vůbec NIC. Čím víc se k horizontu předměty blíží, tím pomaleji padají a tím "chladnější" je i jejich záření (světlo→IČ→mikrovlny→radiové vlny se stále větší λ). Takže horizontu nikdy nedosáhnou, a i kdyby mohl, už nic neuvidíme. To je zhruba vše, co můžeme pozorovat. ČD představují takové hranice vesmíru, kam se nikdy nic nedostane a kolem níž se těsnají předměty. Kde je tam nekonečná gravitace?
Nepřipomíná vám to třeba ultrafialovou katastrofu, která děsila fyziky před 120 lety, dokud Max Planck nevymetl nekonečna použitím kvantového pojetí? Podstata naší přírody spočívá na tom, že většina zákonů jsou jen "statistické obálky" obrovského množství kvantových interakcí mikrosvěta. Je snad teorie gravitace výjimka?
My radostně zatleskáme a nepřemýšlíme o tom, že neprostupnost, pevnost, poddajnost, plasticitu i elasticitu kůže mají na svědomí titěrná propletená elektrická pole mezi moři protonů a elektronů v tkáni našich dlaní.
polí gravitačních, elektrických, silných nebo slabých. Pochopitelně sem patří všechny tlakové energie a zmáčknuté pružiny.
Otázka je, co pohybová energie, tedy setrvačnost těles. Že by ve svém důsledku představovala energii Hyggsova pole? To už neumím říct, ale nabízí se to. Sem by pak patřila částečně i energie tepelná (kde ale dochází i k výměně s energií elektromagnetického pole, třeba u vibrací atomů v krystalové mřížce).