| Nahlásit

Proč je kyslík rozpustnější v sladké vodě než slané a ve studené než-li v teplé?

Témata: Nezařazené
Diskuze
| Nahlásit
Při vyšší teplotě rozpouštědla (vody) molekuly i atomy kmitají a tento stav je méně stabilní než když je teplota nižší a molekuly/atomy rozpouštědla (vody) kmitají méně. Ve stabilnějším systému nejsou molekuly kyslíku vypuzovány kmitajícími molekulami tak hodně jako v teplejším systému, kde kmitají a vypuzují kyslík z rozpouštědla.
| Nahlásit
Aha, děkuju! :) A s tou salinitou vody se to má jak?
| Nahlásit
To si netroufám definovat, ale bude to souviset asi tím, že kyslíku se rozpouští těžko tam, kde už je někdo jiný - sůl, tedy prostředí je už obsazeno jinou molekulou a kyslíku se do tohoto prostředí proniká hůře. Ale může to mít i nějaký fyzikálně chemické vysvětlení, které právě nevím.
| Nahlásit
Taky mě napadl tento důvod...nebo jestli to neplyne z Raoltova zákona, který říká, že tlak páry nad roztokem je nižší než nad samotným rozpouštědlem - tedy že ta slaná voda by se měla vypařovat za nižší teploty, tudíž kyslík se bude za určité teploty vypařovat z vody slanější lépe než ze sladké, kde koncentrace rozpuštěných látek není tak veliká.
| Nahlásit
Obecně platí, že rozpustnost plynů v kapalině je funkcí parciáního tlaku plynů nad kapalinou. S růstem teploty roztoku roste parciální tlak všech složek roztoku nad kapalinou - odpařuje se nejen voda, ale i rozpuštěné látky úměrně svým bodům varu. Když prostor nad kapalinou je v kontaktu s okolním vzduchem, je parciální tlak plynů nad kapalinou dán složením vzduchu a jeho tlakem. Proto se musí snížit koncentrace plynů v kapalině.
Složení plynné fáze nad kapalinou je tedy závislé na těkavosti (≈ bodu varu) složek roztoku. Přidáme-li nyní do roztoku další složku, stoupne bod varu vody (= klesne rovnovážný parciální tlak páry nad kapalinou) a stoupne parciální tlak rozpuštěných plynů. Z důvodů, uvedených nahoře, klesne tím jejich rozpustnost.
Tyto závislosti popisuje Henryho zákon. Jím se neřídí plyny, které s rozpouštědlem interagují. Míra odchylek závisí na míře interakce. To platí na příklad pro amoniak, chlorovodík, nebo v menší míře třeba i pro CO2.
| Nahlásit
Já to popletla, je to přesně naopak - slanější voda má vyšší teplotu varu než sladká voda. A mezku, díky, ale stále to nechápu :(
| Nahlásit
Musíš napsat, co vlastně z toho, co jsem napsal, nechápeš.
| Nahlásit
Tomuto: "Přidáme-li nyní do roztoku další složku, stoupne bod varu vody (= klesne rovnovážný parciální tlak páry nad kapalinou) a stoupne parciální tlak rozpuštěných plynů. Z důvodů, uvedených nahoře, klesne tím jejich rozpustnost."
Nelze vysvětlit tu sníženou rozpustnost kyslíku ve slané vodě jinak?
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek