Tajemná věta.
Slyšela jsem tuto větu: Dnes je první den mého posledního zbytku života.
Nevím proč, ale ta věta mi nedá spát. Neumím ji vysvětlit a pochopit. Nevím, co autor chtěl říct. Třeba pomůžete.
Nevím proč, ale ta věta mi nedá spát. Neumím ji vysvětlit a pochopit. Nevím, co autor chtěl říct. Třeba pomůžete.
Odpovědi
Diskuze
Ono to zní v první chvíli, Ino, opravdu trochu depresivně, ale je to takové slovíčkaření. Dalo by se říci třeba:
Poslední čas mého bytí...
Začátek zbytku mého života...
Ale "První den mého posledního zbytku života ..." zní hezky :-))
Ono zní divně i:
Moje utěšeně neutěšené myšlenky...
Nejhorší z nejlepších situací...
Počátek končícího začátku...
Jsem v půlce mého začátku poslední cesty...
V těch větách je protipól - začátek/konec, nejlepší/nejhorší, první/poslední.
A proto zní v první chvíli nesmyslně.
Huuu, bolí mozek.
To co napsala Ina, je vlastně důkazem toho, že každý den se něco nového a krásného začíná.... teda aspoň podle slov básníka. Jinak v osobním životě je to trošku jinak,... ale básníci a spisovatelé to pojímají tak jaksi globálně a nadneseně.
Jinak minulost už zpět vrátit nelze /buhudík i bohužel , jak se to kdy vezme/, ale nehmotné vzpomínky do těch se vracet můžeš až do konce života. Takže vlastně dobře tomu, kdo prožil život krásný a má hezké vzpomínky, neboť se mi zdá, že hodně lidí i těmi vzpomínkami z minulosti je šťastných v současnosti.
To jsou krkolomné skoky v myšlení ... a já je asi ani neumím popsat tak, aby jste tomu co chci říct rozumněli. Omlouvám se . Leda