Pesimista či optimista?
Máme geneticky zakódované, zda jsme pesimisty nebo optisty? A ničím to nezměníme? A nebo to můžeme změnit v životě změnit? Děkuji
Odpovědi
Diskuze
2. Geneticky může být dán SKLON k pesimismu či optimismu, ovšem skutečným životním pesimistou či optimistou se člověk stává na základě výchovy, zkušeností a psychické kondice.
Mým osobním životním postojem je optimistický pesimismus: Pesimisticky předpokládám, že vždy nastane ta nejhorší varianta; optimistické na tom je, že věci obvykle dopadnou lépe než podle nejhoršího scénáře, takže jsem vždy potěšen, že to mohl dopadnout hůř resp. ještě hůř.
Nenechám se nikým a ničím otrávit. Všímám si více těch pozitivních věcí, maličkostí. I když vím, že existují negativní věci, snažím se s nimi vyrovnat takovým způsobem, aby to neovlivnilo můj optimismus. Zčásti máme optimismus v genech, ale optimismu se dá i zčásti naučit. Jen chtít. :-)
Zajímavý článek o optimismu a štěstí:
"Když mluvíme o optimismu, myslíme tím především pozitivní pohled na svět. Nemáme na mysli slepou, bezhlavou naivitu. Optimismus neznamená, že si myslíme, že se nám nemůže nic špatného stát, neznamená, že ignorujeme problémy a tváříme se, že nic negativního neexistuje. Optimista si uvědomuje i negativní stránky věci, ale věří, že pokud vloží dost úsilí (připraví se na rizika, doplní adekvátní znalosti apod.), nakonec to může zvládnout.
Známý psycholog M. Seligman a jeho kolegové však zjistili, že pesimisté se mohou naučit být optimisty.
Takže z 50 % je náš optimismus či pesimismus dán geneticky a z 10 % je podmíněn vnějšími faktory. Zbývajících 40 % je však prostor, který může každý z nás aktivně ovlivňovat a měnit.
https://zivotunavzdory.webnode.cz/poznatky/schopnost-byt-stastny-se-da-trenovat/
plný souhlas a abych i já odpověděl na otázku.jsem optimista!
Jeden příklad za všechny: gesta (mimika tváře, ruce, tělo,...) - poznatky se zneužívají pro ovládání druhých. Proti přirozenému gestu nemám vůbec nic (naopak, dokresluje projev a osobnost), ale že se to vzalo z druhého konce (naučit se gesta a následně produkovat "potřebný obsah") považuji za nesprávné - brání mi to být "umělým optimistou" v reálném světě. Bylo by to krásné :)