| Nahlásit

Zákon na ochranu rpeubliky měl bránit čsr před nebezpečím ultralevicových i fašistickýách sil? ano nebo ne?

Témata: Nezařazené

1 reakce

| Nahlásit
Zákon na ochranu republiky je právní předpis, který v některých státech upravuje trestné činy proti státu, obvykle s přísnými tresty.

V Československu platil zákon na ochranu republiky od roku 1923 (po atentátu na A. Rašína), po roce 1948 byl nahrazen zákonem na ochranu lidově demokratické republiky a v roce 1950 zrušen, když většinu jeho ustanovení převzal trestní zákoník.

Byl přijat v roce 1923, kdy definice ultralevicových i ultrapravicových sil nemá smysl. Benito Mussolini organizoval svůj pochod na Řím v roce 1922 a v ČSR nelze předpokládat, že tento zákon byl reagováním na italské fašisty.
Hitlerův nezdařený "pivní puč" v Mnichově proběhl na podzim 1923, takže ani to nelze považovat za impuls pro vydání tohoto zákona. A KSČ byla založena 16. května 1921 a proces "bolševizace" byl zahájen až v roce 1925, takže ani proti ultralevicovým silám tento zákon nebyl zaměřen.

Šlo pouze o reakci na atentát na ministra Rašína. Alois Rašín se stal obětí atentátu, když byl u svého bytu v Žitné ulici zákeřně střelen do zad anarchistou Josefem Šoupalem (leden 1923). Šoupal byl údajně členem komunistické strany, jakýkoliv přímý podíl KSČ na atentátu se ovšem nepodařilo prokázat, což nebylo divu, neboť KSČ nebyla dosud ideově ani organisačně konsolidována a za jejího člena se mohl vydávat v podstatě kdokoliv. Můžeme tedy shrnout, že Zákon na ochranu republiky měl bránit ČSR v podstatě proti jakýmkoliv silám anarchistické orientace.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek