Jaké je naše školství ve srovnání s jinými státy?
Často slýchám nářky nad zastaralostí našeho školství, ale je vážně naše školství špatné? Zajímalo by mě srovnání s jinými evropskými státy, s USA a s asijskými státy.
Odpovědi
Podle mě je to takový typický evropský průměr. Důraz je na předání vědomostních znalostí a vědeckých faktů o světě, o kterých proto není nutné diskutovat. Ze školy vychází vědomostně slušně připraveni žáci (možná s výjimkou moderních českých dějin posledních asi 200 let). Nemají ale žádné znalosti o fungování běžného života a souvisejících administrativních úkonech. Alespoň se ale začaly učit základy finanční matematiky. Žákům úplně chybí osobní iniciativa a diskuzní schopnosti, protože je ve škole k přijímání prokázaných faktů nepotřebují. Chybí vysvětlení a procvičení, jak už známé znalosti spojit dohromady k vytvoření "výrobku". (např. žáci umí řezat dřevo, znají druhy pil, ví o různých dřevěných deskových materiálech, ale krmítko pro ptáky neví, jak z toho vyrobit.)
Americké školy: dobrá příprava na samostatnou iniciativu, polemiku s fakty, vlastní vyhledání a práce s informacemi, diskuzní schopnosti, prosazení vlastního názoru ve skupině, státní správu a moderní americkou historii. V průměru nižší znalosti o faktech (z něčeho se ty hodiny na ty ne-faktové předměty sebrat musí).
Asijské školy: biflování velkých objemů informací a jejich neustálé procvičování do zblbnutí. Není čas na vlastní pochopení souvislostí mezi informacemi, ale je šance, že ta souvislost byla přidána jako další informace do toho už velkého balíku k zapamatování. Znalostně výborně připraveni. Chybí osobní iniciativa a nemají diskuzní schopnosti.
Mluvím o typických absolventech. Extrémy na obě strany se najdou ve všech typech systémů škol.
České školství má prakticky nulovou přípravu na přechod do pracovního života. Proto je to pro absolventy taková rána pěstí. Mají všechny ty znalosti, ale netuší, jak si najít práci, kde by ty znalosti použili a co všechno zařídit.
Chtělo by to nějaké školní praxe, projekty, spolupráci s firmami, stáže apod., aby ten přechod byl plynulý a neplýtvalo se znalostmi lidí, kterým se nepodaří zapojit se do práce ve svém oboru, protože nemají vrozený -- a ve škole nevyučovaný -- ten vlastní, osobní tah na branku nezbytný k najití oborové práce. V tomto jsou americké školy výrazně vepředu.
Přidat komentář ▾
Americké školy: dobrá příprava na samostatnou iniciativu, polemiku s fakty, vlastní vyhledání a práce s informacemi, diskuzní schopnosti, prosazení vlastního názoru ve skupině, státní správu a moderní americkou historii. V průměru nižší znalosti o faktech (z něčeho se ty hodiny na ty ne-faktové předměty sebrat musí).
Asijské školy: biflování velkých objemů informací a jejich neustálé procvičování do zblbnutí. Není čas na vlastní pochopení souvislostí mezi informacemi, ale je šance, že ta souvislost byla přidána jako další informace do toho už velkého balíku k zapamatování. Znalostně výborně připraveni. Chybí osobní iniciativa a nemají diskuzní schopnosti.
Mluvím o typických absolventech. Extrémy na obě strany se najdou ve všech typech systémů škol.
České školství má prakticky nulovou přípravu na přechod do pracovního života. Proto je to pro absolventy taková rána pěstí. Mají všechny ty znalosti, ale netuší, jak si najít práci, kde by ty znalosti použili a co všechno zařídit.
Chtělo by to nějaké školní praxe, projekty, spolupráci s firmami, stáže apod., aby ten přechod byl plynulý a neplýtvalo se znalostmi lidí, kterým se nepodaří zapojit se do práce ve svém oboru, protože nemají vrozený -- a ve škole nevyučovaný -- ten vlastní, osobní tah na branku nezbytný k najití oborové práce. V tomto jsou americké školy výrazně vepředu.