Proč vede do zásuvky tolik různobarevných drátů?

Anonym Vucezyp24.07.2013 21:45 Nahlásit
Děkuji

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

L.Sarb24.07.2013 22:49 (Upr. 24.07.2013 22:51) Nahlásit
Proč ? Každá barva má svůj význam.
Bílý (opravdu staré rozvody), zelený, zeleno-žlutý = nulový vodič.
Zeleno-žlutý (dnes) = ochranný vodič (ve starých rozvodech nulový vodič)
Modrý (dnes) = pracovní nulový vodič (Pozor! Existovali i kabely na tři fáze s barvami zelená, modrá, červená, černá.)
Černá, hnědá, šedá, a v rozvodných skříních i jiné barvy (červená, žlutá) = fázový vodič

Nejednotnost je dána různými normami v době instalace rozvodu. Hlavně také dostupností materiálu pro stavebníka (a co mu prošlo při revizi). Nejsou jenom kabely, ale i ploché vodiče, pancéřové trubky/krky a v nich tažené samostatné dráty.

Ve vypínači (normální, schodišťový, křížový) se přerušuje/přepíná pouze fáze. Zeleno-žlutý/modrý tam nemá co dělat, ostatní barvy slouží pouze k usnadnění instalace.
Anonym Newexik26.07.2013 09:23 Nahlásit
Řekl bych to tak, kdo chápe základní principy fungování rozvodných soustav, nedělá mu problém ani barevné značení. Je ale nezbytné vědět, co znamená fázový L1...3, střední (nulový)N a ochranný vodič PE. Trochu zmatku do toho vnáší to, že se dnes u hlavních rozvodů a dřív u všech sojovala funkce N a PE do jedinného vodiče PEN, který byl pro svou ochrannou funkci ž-z a modrý N jakoby nebyl.
Déle je třeba říci, že mluvíme pouze o střídavých AC soustavách s uzemněným uzlem zdroje, které se u nás ve veřejném rozvodu výhradně používají. Tedy o TN a TT soustavách. Jinak existují například izolované soustavy IT (doma třeba u bezpečného malého napětí 12V v koupelně nebo halogenových bodovek SELV). Určitou znalost vyžaduje i pochopení funkce napěťových nebo proudových chráničů, ochrany zesílenou nebo dvojitou izolací a pod.
Barvy jsou pouze vnější symbolika hlubších pravidel a fyzikálních zákonitostí fungování rozvodných soustav, bez jejich znalosti se nedá vše plně pochopit. V některých případech je navíc povoleno přeznačování nebo využití modré k jinému účelu.
Anonym Pumixow27.07.2013 18:37 Nahlásit
Po přečtení všech příspěvků v tomto vlákně jsem se jen utvrdil v tom, co si myslím celá dlouhá léta: Elektrika je pro mě naprostou španělskou vesnicí, vůbec nebudu ani zkoušet pochopit, co se asi tak v těch kabelech děje a proč je jich tolik. I nadále jsem ochoten maximálně vyměnit baterie v dálkovém ovládání televize.
Cenobita.27.07.2013 20:23 Nahlásit
Viděl jsem také socialistické rozvody prováděné hliníkovou dvojlinkou s celočernou izolací (černá a černá) - časem se vodiče v zásuvkách a krabicích povolují, pak jiskří a následně způsobují požáry - je vidět, že zbrojení za socialismu bylo vyšší prioritou než život člověka.
Anonym Newexik28.07.2013 07:34 Nahlásit
To nebyla dvojlinka, ale kabel AGY. Rozvody byly v soustavě TN-C, proto 2 vodiče L-PEN. Hliníkové vodiče se používají u větších průřezů u nás dodnes, jsou naprosto spolehlivé, je jen třeba řádně provést ukončení. Ukončení bývalo problémem na instalačních jádrech, kde se nacházely povrchové krabice s hodně zatíženými vodiči, které byly součastně vystaveny působení páry. Zlomek procenta takových spojů, možná ty, které nebyly původně řádně utaženy, nebo ty, které byly vystaveny páře více (nebudu ani psát, že spoje nikdo nikdy nezrevidoval a neutál - ani za sociku ani dnes) se začaly postupně opalovat. Není mi ovšem známo, že by způsobovaly požáry. Není myslím rozumné do toho plést ideologii, je to hodně laciné.
Pro srovnání - výstavní sál kapitalismu - úplně nový Boing Dremliner (rovněž bojuje s vnitřní kondenzací vlhkosti) má vodiče z Al, a k tomu s tak tenkou izolaci, že existují mezi odborníky pochybností, jestli s tím nesouvisí nekončící série nehod (zatím naštěstí vždy na zemi), jedna z posledních byl vážný požár na Heathrow.
Přesto, že zde je naprosto zjevné, že šli cestou snižování hmotnosti stroje, tak trošku na úkor bezpečnosti, rozhodně bych si netroufl říci, že pro konstruktéry byly zisky monopolů důležitější, než život člověka. Že vědomě používali řešení, která mohou způsobut požár na palubě umělohmotného letadla s 300 lidmi na palubě.
Nemáte pocit, že měříte dvojím metrem? Sociku můžete vytknout ledacos, ale že by se nestaral o zdraví a životy občanů, to asi ne. Jestli vyhoří něco od elektroinstalace, je to zpravidla způsobeno závadou při montáži, úklidu nebo údržbě, materíál vodičů nebývá příčinou. Elektroinstalaci by měli navrhovat, montovat a udržovat profesionálové, ne brouci Pytlíci, pro které bývá často jediným měřítkem, že to funguje.
Mimochodem za sociku nebyla měď drahá, ale těžko dostupná, neboť stát měl nedostatek deviz a Cu ruda se netěžila nikde na území socialistických států, zatímco bauxit ano.
Anonym Newexik28.07.2013 07:57 Nahlásit
Abych nezapomněl - AGY mívaly plášť z šedočerného PVC a izolaci žil gumu - nejsem si už jistý, ale mám pocit, že jakési snahy o obarvení tam byly. Barevné značení neexistovalo za první republiky, používaly se impregnované opletené Cu vodiče v papírových asfaltovaných trubkách, spoje často jen zkroucené a omotané asfaltovanou textilní páskou. Průřez těchto vodičů by rozhodně dnes (stejně jako za sociku) neprošel. Prostě elektrotechnika je obor, který se vyvíjí, my se dnes můžeme vyvarovat chyb, kterých se v dobré víře dopouštěli naši otcové a dědové a pouze se snažit, abychom jich sami dělali co nejméně. Naštěstí jsme zemí, kde vždy byla (i za sociku) a je elektrotechnika na poměrně vysoké úrovni a můžeme se klidně srovnávat s nejvyspělejšími zeměmi. Věřte, že vím, o čem mluvím.
L.Sarb29.07.2013 09:39 (Upr. 29.07.2013 09:40) Nahlásit
Ad Pumixow, tento názor tě ctí, neb je založen na střízlivém sebehodnocení. Můj švagr tvrdíval, že o elektrice ví akorát tolik, že 2 jezdí přes Václavák (je to už hodně let). Zabilo ho něco jiného.

Ad Newexik, máš v podstatě pravdu. Jenom doplním. Al vodiče jsou náchylné na uvolnění vlivem tepelné roztažnosti. Zatížený vodič se ohřeje, Al je měkký kov, pod šroubkem se vymáčkne (roztažností) a při schlazení je uvolněný, následně spoj zoxiduje (vodní pára to uspíší) a na světě je přechodový odpor. Vodič se zahřeje pokud je poddimenzován/přetížen. Velkou roli v tom hraje to, jak velkou plochou je uchycen pod šroubkem (jen nasunut, nebo je to očko). V domácnostech s Al rozvody v době jejich vzniku bylo jenom pár el. spotřebičů. Dnes s obrovským nárůstem spotřebičů, zejména v kuchyni, je staré vední přetížené. To, spolu s špatně provedenou prací má nejspíše za následek špatnou pověst Al rozvodů. Osobně mám doma Al vedení, a funguje 30 let bez problémů. Já se ovšem vyhýbal rozvodným krabicím, a tahal dvoulinky až k pojistkám.

Ani normy a el. vzdělání nezabrání šlendriánu. Nesnáším konektory na bojlerech. Termostaty kde přítlačná pružina je tvořena spínacím kontaktem (vyhřívají se).
A práce některých elektrikářů je na tom podobně ( zapojil nám to, a když si chceme rozsvítit v ve vedlejší místnosti, tak tady musí být zhasnuto/rosvíceno ).
Nejnovější trend těhla elektrikářů je dávat (kvůli úspoře) na zásuvky, 1,5 Cu, místo 2,5 Cu.
Nejhorší je ovšem ten kdo o tom nic neví a montuje se do toho. Iniciativní blbec je horší nežli třídní nepřítel (fáze na zemnících kolících, nebo na kostře, apod.).

PS : Dostalo mne, když jsem zapojoval lustr made in Austria, vodiče ocelové, kroutilovy svorky zaskřípnuté svorkou a přetažená smršťovací čepičkou.
Viděl jsem i starý kabel na 380 V s pláštěm z kůže.
PSS : Nejsem elektrikář. :-)
Anonym Newexik29.07.2013 17:54 Nahlásit
Jojo, je to tak, že Al má chuť odtékat, zvlášť při větších teplotních změnách, a podle toho s ním musíme pracovat. To se pochopitelně neprojeví u velkých průřezů, kde se lisují kabelová oka. Odtékání Al je také důvod se vodiče kolem šroubových svorek zásadně neočkovaly. Po utažení se totiž šroubek jakoby nahne na stranu, napruží se, udržuje trvalý přítlak a nízký kontaktní odpor. Tím pádem nedochází k teplotním cyklům atd.atd. Samozřejmě by bylo dobré jednou za cca 10 let dotáhnout přiměřeně všechny proudově namáhanější spoje, ne moc, ani málo. Kapitola sama pro sebe je vlhkost (a chemická reaktivita Al s louhy).
Cu kabely s jedenapůlkou vyhoví na zatižitelnost, s chráničem nebudou ani problémy s vypínacími časy, je ale opět třeba věnovat zvýšenou pozornost spojům. Zdaleka ne všechny přístroje, zásuvky, vypínače atd. mají kvalitně provedené svorky, někdy je to docela děs. Dříve bývala povinnost nechat je prověřit státní zkušebnou, dnes stačí Prohlášení o shodě (s normami), které si napíše sám výrobce, nebo i jen překupník...
Za sociku jsme si samozřejmě mysleli, že na Západě je to s úrovní elektroinstalcí lepší než u nás, a pak jsem se jednou poprvé dostal do hodně známé rakouské fabriky a docela mi vstávaly vlasy hrůzou. A kdyby tam pustili naše hygieniky, tak ty by asi klepla Pepka. Nebo jedna renomovaná Švýcarská firma sem (za levnou pracovní sílou) stěhovala část výroby - to co přivezli, to byl prostě totální šrot, asi podobně, jako kdybyste si dnes dovezli z Ukrajiny starého shnilého Žigulíka. Konkretně elektrika se musela úplně celá udělat nově, to by nikdo nezrevidoval, ani kdybyste do něj nalili sud rumu... Nešlo říct zahraničnímu manažmentu v černých Mercedesech, že takovéto stroje by u nás za sociku skončily ve šrotu už dávno... Na druhé straně, když vidíte třeba po letech, co dokázali naši montéři někde tisíce kilometrů daleko, kde to obsluhují a udržují místní (kteří rozhodně nejsou německy akurátní), a ono to pořád slouží, pak musíte říci klobouk dolů. Jasně, pokrok pokračuje, máme dnes nové materiály, přístroje, možnosti, ale to nic nemění na tom, že kvalitní práce zaslouží ocenit.
P.S. Elektrikou se živím celý život a poznal jsem stovky možná i tisíce staveb, takových i onakých, u nás i v cizině, a proto si myslím, že mohu srovnávat.
L.Sarb30.07.2013 10:04 Nahlásit
Ad Newexik. Já bych 1,5 Cu na zásuvky nikdy nedal. Sice to možná v daném okamžiku stačí, ale nikdo neví co, a s jakým příkonem se na tu zásuvku někdo v budoucnu pokusí připojit. Cenový rozdíl není zase tak velký aby to ospravedlnil.
Oni v té elektrice se občas dějí věci že se laik divý a odborník žasne. Není třeba to vědomě podporovat.
Např. : Vytekla nám proraženou hadicí myčka, promočil se strop okolo odpadu. Žena se potom stěžovala, že ji pálí kloubky a prsty při mytí ve dřezu. Vzal jsem zkoušečku a doutnavka svítila. Nerezový dřez, odizolovaný, sektorka dřevotříska, odpad PE, baterie "čistá" nepropojená, přívod PE. Nakonec jsem zjistil, že na stropě kudy procházel odpad je rákos přichycený drátky a některá ze skobiček musela prorazit přívod, namočením stropu zvlhla malta okolo odpadní trubky a lepeným spojem PE odpadu (cca. 5cm převlečení) se napětí přes vnitřní usazeniny odpadu dostalo až na dřez. :-)
Nebo u vice-vývodové satelitní antény musím mít přijímače od určitého výrobce, pochopitelně dražší, neb ty lacinění se mě přes nulu "tlučou" (interference). Nechal jsem si to nainstalovat a ten člověk nechápal jak to že to nejde, co mu měřák ukazuje. Dost dlouho trvalo nežli na to přišel. Odvezl si přijímače a přivez jiné (na zkoušku, nikde se to ve specifikacích nepíše) se kterými to jde.

Jj. život tropí někdy hlouposti.
PS : Mě vyučily jako kluka el. mašinky na panelu s automatikou. Zbytek doučil život.
Anonym Newexik30.07.2013 23:27 Nahlásit
Ano, je to tak, jen hlupák by zastíral, že se celý život učíme a každou chvíli nás něco překvapí. Ohledně bytových instalací jsem osobně velmi rád, že se poslední dobou rozšiřuje počet obvodů, kde je povinná ochrana proudovým chráničem 30mA. Například dnes už úplně všechny běžné zásuvky všeobecného určení (povinnost tedy neplatí třeba pro zásuvku vyhrazenou pro mrazák). To je podle mě veliký přínos ohledně bezpečnosti, nejen kvůli zdraví osob, ale de facto i před požárem. Na druhé straně, třeba nové předpisy před bleskem to myslím hodně přehánějí. Jediné pozitivum je, že vlastně zrušily aktivní hromosvody (různé Pulsary a Prevectrony), což byl (a dosud je) naprosto nevídaný komerční podfuk a nefungující výmysl, který se vůbec nehodí do našeho století. Když k nám tento technický nesmysl po revoluci dorazil, kroutili nad tím všichni odborníci hlavou, jenže byla taková doba, že se obecně argumentovalo, že to přece určitě funguje, když se to na Západě používá, a každý, kdo by něco namítl, hned upadl do podezření, že je milovníkem starých pořádků. V každém případě bych to bez uzardění nominoval na první místo v kategorii Největší technický podvod za posledních 50 let. Až na druhé místo bych zařadil rakouské filtry na blokování elektřiny z Temelína, neboť tam se jim nepodařilo, aby s nimi kdokoli z odborné veřejnosti kolaboroval.
Cenobita.31.07.2013 08:30 Nahlásit
Přečetl jsem si po sobě svůj popis socialistického rozvodu a myslím, že to není moc zaujaté - ideologické - pravdu se tehdy na lidech hodně šetřilo na úkor např. bezpečnosti. Dnes jsou jiné problémy např. nám výrobci a prodejci chtějí prodat zboží "dražší a lepší", bez ohledu na funkčnost a reálnou kvalitu. I když výraz reálná kvalita je sám o sobě asi protimluv.

Na druhou stranu po "revoluci" se začalo vše vytvářet v mědi - krása, ale jen do té doby dokud se to nevyplatilo sběračům kovů krást ... viděl jsem jak vypalují kabely (PVC) aby získali měď a je jim fuk že zplodiny jsou jedovaté ... Na našem domě byl také pěkný měděný okap ... byl ...
L.Sarb31.07.2013 08:37 (Upr. 31.07.2013 09:02) Nahlásit
Jj, proudový chránič by lecčemu zabránil, ale závadu je třeba opravit. Tady je kámen úrazu, zjistit příčinu může být na dlouho, a oprava znamená třeba tahat nové vedení v daném místě. A snadnější je příslušný okruh vést mimo chránič. (Bůh je vysoko, car daleko, a máme po kolaudaci.) Ani tohle řešení není blbovzdorné (oni jsou vynalézaví).
S hromosvody nevím, popsané způsoby neznám. Podíval jsem se na : http://petr-chrpa.takeit.cz/produkt/hromosvody-aktivni-640150 rozum mě to nebere. Tak Ti dám za pravdu. Všiml jsem si už před mnoha lety jak začaly hromosvody mizet. Dříve je měl na vesnici pomalu každý. Dnes je to vyjímka. Dlouhé tyče z počátku minulého století dosloužili a dát nové stojí peníze. V nejbližším okolí (sousedé) mám pár případů, většinou "bije" do komína. Bouřkám vůbec nevadí, že to je v dolíku, okolo je spousta železa (vedení). Zajímavé.
PS : Blbci můžeš stokrát říci nedělej to, protože, on si to stejně udělá, neb si myslí, že mu to závidíš, nebo nechceš dopřát.
Anonym Newexik31.07.2013 17:35 Nahlásit
Nejsi rozhodně sám, kdo to nechápe, to pseudovědecké tlachání by nepochopil ani Nikola Tesla :-). Jazyk sice hojně používá sice odborné termíny ale z fyzikálního hlediska jsou to flagrantní ptákoviny a bezobsažné floskule. Tyto pulsary totiž neobsahují žádné aktivní prvky ani zdroje napájení, je to teorie jak z pomocné školy. Nebo to připomíná, jazyk, kterým různí podvodníci vysvětlují princip vysoušení vlhkých staveb s použitím tajemných rezonancí elektromagnetických vln. V případě hromosvodů to zašlo tak daleko, že na prokázání absolutní neúčinnosti byly dokonce kromě laboratorních měření použity dlouhodobé statistické srovnávací metody přímo přímo na střeše - taková je moc peněz.
Ale aby bylo jasno, existují i částečně funkční aktivní hromosvody, já kritizuji hromosvody s údajným vstřícným výbojem. Fungují třeba radioaktivní jímače, kde záření ionizuje vzduch a ten se stává vodivým v blízkosti hromosvodu, takže jakoby fiktivně zvyšuje jímač. Pokud ovšem není vítr, což jako na potvoru při bouřkách bývá...

2. Cenobita
Použití hliníku nevykazuje nebezpečnost, pouze v některých případech sníženou spolehlivost. Proto také tenkrát existovala ČSN, která stanovovala, kde je třeba vždy užít Cu. Tvrdit, že to představovalo bezpečnostní riziko není samozřejmě ideologie, možná spíš nedostatek odborného nadhledu. Ideologickým kecem je až prohlášení "je vidět, že zbrojení za socialismu bylo vyšší prioritou než život člověka."
Ještě jednou připomínám, že Al vodiče se dnes používají v nejmodernějším Boeingu 787 Dreamliner, který je na elektřině fatálně závislý - od řízení, přetlakování kabiny, odmražování, brzdy - vše je u tohoto stroje na rozdíl od ostatních dopravních letadel na elektřinu. Letadlo je navíc z epoxidové pryskyřice, při jejímž hoření vznikají hojně toxické zplodiny, myslím, že hůř než u PVC. Důvodem je snížení hmotnosti a tím několik % úspory paliva. A že se tu nejedná o přenos malých výkonů - na palubě jsou generátory o výkonu 1500kW, tedy asi jako menší městská čtvrť !! V tomto případě už mi opravdu běhá trochu mráz po zádech, neboť výpadek elektřiny by znamenal skoro jistou katastrofu a požár na letové hladině si ani nechci představovat. Přesto, kdybych proto napsal o kapitalismu něco stejně úderného jako vy o socialismu, mohl byste to po právu nazvat ideologií.
Ohledně bezpečnosti se za kapitalismu projevili problémy ohledně statických výpočtů budov. Jistě si vzpomenete na přívaly sněhu, které snášely desetiletí staré budovy a bortily se nové střechy. Bylo to ale především dáno tím, že dřív se během výpočtu na logáru projektant několikrát jistil tím, že mezisoučty zaokrouhloval na stranu bezpečnosti a podle stejného principu rovněž volil dimenze nosných prvků. Dnes vám počítač nadimenzuje vše na doraz, a pokud přijde o trochu větší zátěž, než výpočtová, použijí se trochu nesprávné prvky nebo třeba nedokonalé svary, nebo se vše neudělá úplně dokonale, je problém. Výsledkem byla skutečně nižší bezpečnost, zejména u hal s velkým rozpětím, jako jsou hypermarkety... Co z toho plyne? Že kapitalismus útočí na země třetího světa a pak nemá na pořádné střechy? To by nebyla stupidní ideologie, kdybych to tvrdil?
L.Sarb01.08.2013 09:28 (Upr. 01.08.2013 09:29) Nahlásit
Vrátím se k hromosvodům. Jako klukovi mě táta říkal, že hromosvod má měděnou špici. Nic takového na baráku nemám, jsou to obyčejné ocelové pozinkované tyče, ale vybavuji si ty opravdu staré hromosvody cca. 2,5 - 3m délky na hřebeni střech, které měli něco na špičce ( asi měděný hrot), a okolo nichž byl ve spirále omotán drát.
Vzpomněl jsem si na to, a mám dojem, že celý ten nesmysl má tak 100letou tradici. Tedy žádná novinka. :-)
Anonym Newexik01.08.2013 14:34 Nahlásit
Jojo, a Prokop Diviš měl krabičky s pilinami a v nich destičky s mnoha hroty. Také se prý špičky pozlacovaly...
Ten experiment a aktivním hromosvodem, o kterém jsem psal měl blízko sebe umístěny 3 jímače. Aktivní, se špicí a polokulovým zakončením a počítaly se přírodní zásahy. Nejlépe dopadl polokulovitý, nejhůř aktivní, ale bylo to v rámci statistického rozptylu. V zásadě to potvrdilo teoretické závěry i laboratorní měření, že pravděpodobnost zásahu ovlivňuje výška, nikoli tvar.
Přidat komentář do diskuze ▾