Elektrický potenciál

Anonym Galotik03.05.2020 19:23 Nahlásit
Ahoj, mohl by mi prosím někdo objasnit, proč nebude správná možnost za B)? Předem moc děkuju :)

Vzdálíme-li vztažný bodový elektrický náboj nejkratší cestou od jiného bodového náboje, pak:
A) se podél dráhy vztažného náboje bude snižovat elektrický potenciál
B) se v průběhu přesunu nebude měnit napětí mezi body, v nichž se nachází náboje
C) se podél dráhy vztažného náboje bude zvyšovat elektrický potenciál
D) podél dráhy vztažného náboje bude intenzita pole konstantní

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Galotik03.05.2020 19:28 Nahlásit
Vychází možnost B ze vztahu U=E*d? Takže při zvýšené vzdáleností náboje roste napětí?
Anonym Cikyhuv03.05.2020 23:48 Nahlásit
No, já nevím... E v první řadě není konstantní podél dráhy, v blízkosti BODOVÉHO náboje nám roste nade všechny meze E~Q/r2 (stejně jako potenciál bodového náboje φ~Q/r). Napětí je rozdíl potenciálů - to opravdu zadavatel míní, že budeme odečítat dvě nekonečna?

Takže v místě bodových nábojů máme +/- nekonečný potenciál. Nekonečno se ani nezvyšuje, ani nesnižuje, vychází prostě z bodovosti náboje. Nemá smysl k nekonečnu připočítávat (superponovat) konečnou hodnotu od druhého náboje. tím vylučuji A) a C). Konstantní intenzita je blbost, vyloučím i D). Mě připadají VŠECHNY odpovědi špatné, případně správně nechápu zadání :-).
Anonym Vabejiz04.05.2020 07:55 Nahlásit
Pokud bychom nemluvili o druhém náboji, ale třeba o nějaké sondě, tak se při vzdalování bude samozřejmě zmenšovat absolutní hodnota potenciálu od osamělého bodového náboje. Tedy u kladného náboje se bude snižovat, u záporného zvyšovat (směrem k 0). Pokud ale hýbeme druhým (vztažným) bodovým nábojem, pak potenciál od prvního náboje se sice stejně tak, ale máme tu zároveň nekonečně velkou potenciálovou jámu (nebo hrb) od vztažného náboje. A jak známo, nekonečno plus mínus konečná hodnota je pořád nekonečno.
Je prostě nesmysl počítat potenciál v místě bezrozměrného náboje. To je stejně pošetilé, jako se ptát na gravitační zrychlení v místě hmotného bodu.
Aby platilo A), museli bychom potenciálové pole, tvořené od vztažného náboje záměrně ignorovat a musela by navíc jít řeč o kladném náboji.
Anonym Vabejiz04.05.2020 08:22 Nahlásit
Myslím, že autor příkladu do sebe napletl dvě věci, zkoumání potenciálového pole - potenciál je skalární veličina ve V, definovaná (až na výjimky, jako je poloha bodového náboje) v každém bode prostoru, v nekonečné vzdálenosti od nábojů je 0.
Zkoumání práce nutné na postrkování náboje v elektrickém poli jiného náboje (odpovídá rozdílu potenciálů v počátečním a koncovém bodu dráhy, integrálu E*dl). V takovém případě samozřejmě ignorujeme superponované pole od postrkovaného náboje.
Anonym Galotik04.05.2020 20:19 Nahlásit
Je to příklad z přijímaček na LF. Upřímně noc nechápu ani jednotlivé odpovědi.
Anonym Sugafef04.05.2020 22:12 Nahlásit
Každá elektricky nabitá částice kolem sebe vytváří elektrické pole, podobné gravitačnímu poli hmotných těles. Rozdíl je především v tom, že gravitační síly jsou vždy kladné, přitažlivé, zatímco elektrické jsou přitažlivé i odpudivé. Tato pole jsou potenciálová, je tedy charakterizováno jedním číslem v každém bodě a pro energii potřebnou na přemístění je důležitý pouze počáteční a koncový bod, nezáleží na dráze.
Bodový náboj, stejně jako hmotný bod jsou jen myšlenkové modely, fyzikálně nic takového neexistuje. Vždy má částice nějaký rozměr. Je to důležité, protože díky tomu nerostou síly k nekonečnu. Newtonova gravitační i Coulombova síla má ve jmenovateli r2, pokud by tedy dva body splynuly (přibližovaly se na stále menší a menší vzdálenost), jmenovatel by se přiblížil k 0 a síla by tedy rostla nade všechny meze. Dva přitažené hmotné body by se už třeba nikdy nedaly od sebe roztrhnout. Bodové náboje (hmotnosti) tedy ve svém okolí vytváří nekonečně velké špičky hodnot pole (třeba gravitačního zrychlení nebo elektrického potenciálu).
Při zkoumání těchto polí platí princip superpozice - v libovolném bodě můžeme získat výslednou hodnotu tak, že algebraicky sečteme dílčí potenciály od všech zdrojů (třeba nábojů). Pokud se tedy ptáme na potenciál podél dráhy bodového náboje, v jeho blízkém okolí bude vždy převládat jeho vlastní potenciálový peak.
Nechci vykládat myšlenkové pochody einsteinů z LF, vztažným nábojem bude zřejmě míněno něco, co nám umožňuje zjišťovat velikost rozdílu potenciálů (je úměrné energii, nutné k přemísťování). Asi, jako bychom zkoumali gravitační pole Země měřením energie, potřebné k přemístění třeba kilogramového závaží.

Dál předpokládám, že se zajímají pouze elektrickým polem tvořeným hlavním nábojem a pole vztažného náboje zanedbali. I v takovém případě by ale bylo absolutně nezbytné definovat polaritu hlavního náboje. Pouze pak, by se dalo uvažovat o správné odpovědi A) nebo C).

Pokud je to správně opsané zadání, nedává to moc dobré vysvědčení katedře fyziky onoho ústavu.
Anonym Galotik09.05.2020 22:36 Nahlásit
Ta otázka tak skutečně zní. Je to konkrétně otázka, která se vyskytla jeden rok na ostrém přijímačkovém testě na LF MU.
Přidat komentář do diskuze ▾