Nedělní mše
Vážení přátelé,
už dlouho laškuji s myšlenkou, že bych z čisté zvědavosti navštívil nedělní ranní mši v místním kostele. Jelikož jsem bezvěrec, nemám s tím vůbec žádné zkušenosti. Problém je v tom, že netuším, zda je možné pouze sedět stranou, poslouchat a sledovat dění, nebo zda je nutné, aby se účastníci mše zapojili do (mně cizího) dění. Je třeba, abych se naučil nějaké náboženské písně, verše z Písma, nebo podobně? Budu nucen účastnit se svátosti Eucharastie, odříkávat nějaké modlitby a podobně?
Děkuji všem, kteří se podělí o své zkušenosti, a doufám, že se na tak naivní dotaz budete dívat s nadhledem.
už dlouho laškuji s myšlenkou, že bych z čisté zvědavosti navštívil nedělní ranní mši v místním kostele. Jelikož jsem bezvěrec, nemám s tím vůbec žádné zkušenosti. Problém je v tom, že netuším, zda je možné pouze sedět stranou, poslouchat a sledovat dění, nebo zda je nutné, aby se účastníci mše zapojili do (mně cizího) dění. Je třeba, abych se naučil nějaké náboženské písně, verše z Písma, nebo podobně? Budu nucen účastnit se svátosti Eucharastie, odříkávat nějaké modlitby a podobně?
Děkuji všem, kteří se podělí o své zkušenosti, a doufám, že se na tak naivní dotaz budete dívat s nadhledem.
Odpovědi
Diskuze
Můžete se zůčastnit, je vhodné přijít včas (nevyrušovat) a pro začátečníka je vhodné zůstat vzadu, trochu v ústranní. Dělat nic nemusíte, stačí sledovat a nechat na sebe působit atmosféru. Bez ohledu na anonimitu velkého města, nebo vesnice, kde se každý s každým pozná nemusíte dělat žádný "rituál", nikdo vám hlavu neutrhne, okolí to chápe, jen vy to budete vnímat tak nějak po svém.
Nejsem si jistý, jestli by bylo nevhodné (urážející) se při vstupu do kostela nepřežehnat (to odkoukáte) s namočeným prstem ve svěcené vodě. Když neznáte texty a nemáte zpěvník, tak nebudete zpívat (pokud je takový církevní obřad). ROZHODNĚ (asi katolický kostel) nechoďte přijímat svátost Eucharistie - přijímání nejdříve předchází zpověď. Jistě vypozorujete, že ne všichni se zůčastní (ti kteří nebyli u spovědi, nebo tací, kteří mají "svojí víru", ale do kostela pravidelně chodí - ano, i tací jsou mezi námi).
Často si člověk zajde do kostela poslechnout kázeň, nebo jen tak rozjímat a nikdo to neřeší. Je to jen váš první krok a pocit "co řekne okolí", to neřekne nic. A časem uvidíte, jaká bude vaše cesta :)
Nejsem agitátor do žádné církve, ani kněz, řeholník apod. - to jen pro úplnost. Nedívám se na váš dotaz s nadhledem, já ho chápu jako oprávněný, přímo přirozený ve vývoji člověka (duchovní rozměr, nejen hmotné statky). Podle zaměření církve si už na internetu dohledáte informace, nebo tam střetnete někoho známého (nebo časem se seznámíte) a dobré rady budete mít z první ruky - ale to předbíhám - pervní krok udělejte a uvidíte.
Samozřejmě dodržet zásady slušného chování a etiky. Např., vstup bez pokrývky hlavy, a pod.
A jedna rada, zůstaňte stát vzadu. Vyhnete se vstávání a sedání, které je součástí kazdé mše. A pokud budete stát o samotě, tak vám ostatní asi napoběží podat ruku (to je také součást mše).
Jsem nevěřící, ale v životě jsem absolvoval dost mší. Buďto jako součást pohřbu, nebo výroční mši za někoho blízkého (tedy jako vzpomínkový akt).
Pokud jsem v nějakém neznámém místě a mám k tomu příležitost, tak se jdu podívat do místního kostela. Prozradí mě to o tom místě a hlavně o jeho minulosti hodně.
Nic se učít a předstírat, např. s tou svěcenou vodou, nemusíte. To je akt přetvářky, to ke slušným způsobům nepatří.
děkuji vám oběma za vaše postřehy a přeji krásný zbytek léta.