Proč se říká, že se nesmí jíst maso a mléko?
Buďto dohromady nebo prý ani nepít mléko chvíli po pozřití masa.
Odpovědi
Diskuze
Jednou z hlavních charakteristik kašrutu a celé židovské kultury je zákaz mísení masitých a mléčných potravin. Zákaz je vyvozován z nařízení Tóry „Nebudeš vařit mládě (kůzle) v mléce jeho matky.“[8] Celkem trojí opakování zákazu vyložili rabíni tak, že je zakázáno tepelně upravovat maso povolených druhů dobytka společně s mlékem, výsledný produkt konzumovat a je zakázáno z něj mít jakýkoli prospěch (není možné pokrm prodat nežidovi jako v případě nevely).
Mléčná a masitá utěrka. V košer kuchyni je zvykem označovat masité nádobí červenou barvou, mléčné nádobí modrou a parve nádobí zelenou.
Pozdější rabínské omezení (gezera) rozšířilo z obavy před možným přestoupením zákona zákaz na mísení jakéhokoli masa (včetně drůbeže, ale ne ryby) a mléka nebo mléčných výrobků. Další omezení zahrnovalo rozdělení nádobí (příbory atd.) na mléčné a masité. V profesionálních kuchyních (hotely, školní jídelny apod.) se z praktických důvodů často používají oddělené celé kuchyně.
Důvod pro rozdělení nádobí je ten, že každý pokrm, který je uvařen v nádobě, zanechává v této nádobě „chuť“ (ta'am). Tento ta'am pak mohou získat i pokrmy, které se vaří v nádobě později a tak dojít ke smísení masitého a mléčného ta'am. Ta'am není možné odstranit pouhým umytím, ale nádobí se musí „vykošerovat“ (viz níže).
Pokud se mléčný a masitý produkt smíchá, je považován za trejfe a je zakázáno jej jíst. Výjimkou je když jedna z částí tvoří méně než 1/60 celého pokrmu (např. kdyby do 60 litrů masového vývaru nateklo méně než 1 litr mléka) a stalo se to neúmyslně. Nádoby, ve kterých se vaří jak mléčné tak i masité výrobky rovněž nejsou košer a pokrm v nich uvařený je zakázaný.
Je také zakázáno konzumovat masitý pokrm a ihned po něm konzumovat pokrm mléčný, u některých mléčných výrobků (tvrdé sýry) platí toto pravidlo i naopak. Lhůta, která musí uplynout mezi konzumacemi, je různá. Podle nizozemského ritu jedna hodina,[9] podle německého tři hodiny,[10] podle východního (polského) musí uplynout hodin šest.[11]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ka%C5%A1rut
https://aktin.cz/1874-stravitelnost-mleka
https://www.lidovky.cz/relax/veda/evropane-jsou-vecni-kojenci-mleko-zacali-pit-z-hladu-tvrdi-vedci.A140201_230150_ln_veda_hm
;-)
Rozhodně to ale přímo nesouvisí s věkem podmíněnou, snižující se produkcí laktázy (enzym produkovaný sliznicí tenkého střeva, který umožňuje hydrolýzu laktózy). Ovšem laktáza není jediný trávící enzym, jehož produkce s věkem klesá...