Bylo by Německo ve druhé světové poraženo i bez pomoci USA? A naopak bez pomoci SSR?
Odpovědi
SSSR/Rusko několik let po napadení Německem najelo na válečnou výrobu v továrnách přestěhovaných daleko od fronty a vyrábělo obrovské objemy. Zároveň mělo obrovské množství lidí na nasazení na frontu.
Americká pomoc zasíláním techniky měla vliv hlavně na začátku napadení, než naběhla sovětská výroba.
Fronta by se asi zakousla hlouběji do Ruska, možná až za Moskvu, ale pak by se dostaly na frontu ty ruské objemy zbraní a vývoj by se otočil. Trvalo by to vše ale mnohem déle (rychlejší ústup, pomalejší náběh výroby, zpětné dobýjení dobytých měst, překračování velkých řek, za které by byly původně zatlačeni atd.)
Nedokážu odhadnout, jakou roli by hrálo obsazení kavkazských ropných polí německou armádou (historicky se k nim neprobojovali přes Stalingrad/Volgograd).
SSSR dopochodoval až do Berlína a klidně by mohl bez USA/UK obsadit celé Německo. Tím by došlo ke kolapsu německých vojenských operací kdekoliv jinde v Evropě.
************************************************
Uvidíme, co řeknou ostatní.
Problémem Německa bylo, že nezůstalo v hranicích po obsazení a rozpůlení Polska a začalo válku se SSSR. Jinak to mohl být nový stav Evropy na desítky let.
Ve hře je velké množství proměnných. Na Německo pracovala polovina Evropy, včetně vyspělého Československého průmyslu. Jak vidět, k vítězství to nestačilo. SSSR se podařil v rekordním termínu několika měsíců odsun výroby za Ural. Umíte si to vůbec představit..? Německu se pochopitelně prodlužovaly zásobovací trasy. Vojákům přestaly zabírat stimulační drogy, které z nich dělaly dříve nezničitelná monstra. Německá armáda se neuměla vyrovnat s mrazy a následnou rasputicí. U Stalingradu přišla o neporazitelnost. Zvěrstva, která páchali se obrátila proti nim, teď už nevyvolávala u vojáků RA paniku ale probouzela v nich odhodlání.
To je jen několik náhodných střípků mozaiky, dalo by se ještě dlouho pokračovat. Stejně by nám to ale odpověď nedalo. Historie nezná kdyby.
Tj., bez USA a Lend-Lease Act, by ani spojenci, ani Rusko Hitlera neporazily.
Stačí si srovnat ty obrovsé oběmy dodávek. Pro SSSR zejména nákladní automobily a lokomotivy.
Poměr zubů k ocasu (T3R) ve vojenské terminologii udává počet vojenského personálu potřebného k zásobování a podpoře („ocas“) každého bojového vojáka („zub“).
https://en.wikipedia.org/wiki/Tooth-to-tail_ratio
T3R ovšem nebere moc v úvahu samotnou výrobu.
Jen pro zajímavost, než dozazil 1 litr benzínu ke Stalingradu, tak na jeho dopravu bylo vynaloženo více jak 1 litr pohoných hmot.
Za mě tedy na otázku v obou možnostech říkám, "NE".
V Afganistánu dopadly špatně i ty nejmocnější armády, Angličané, Sověti, NATO v čele s USA.
Historie nemá kdyby.
Rusové nám to nikdy neodpustili a neodpustí.
S pomocí USA se nedalo počítat, Adolf Hitler dokonce ze začátku očekával, že se USA přidá na jeho stranu, což svědčí o mnohém.