Jak na babičku

Anonym51985728.03.2013 09:05 Nahlásit
nevím

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

L.Sarb28.03.2013 09:13 (Upr. 28.03.2013 09:20) Nahlásit
Jako na malé dítě. Nařídit, naložit, odvézt k lékaři, nedbat protestů a nenechat se odradit. Někdy to jinak nejde.
Nejlépe rychle, energicky, všechno podat, ustrojit, a nežli se zmůže na obranu je ze dveří venku.
L.Sarb28.03.2013 19:21 Nahlásit
AA, klíčové slovo je zvracení. Jinak jsou schopni úkolovat, a utahat spíše oni nás...
Véna vidí věci29.03.2013 19:08 Nahlásit
Moc hezky - nežli se zmůže na obranu (vytáhnout jí z hrnečku důchod a tradá pryč), utahat, zaúkolovat (ať je bába aspoň trochu užitečná, aspoň se nebude nudit)... Silnější vítězí! :-((
L.Sarb29.03.2013 19:19 Nahlásit
Véno, tys nemusel řešit, když se ti rodič, prarodič "šprajcne", že k lékaři nepůjde ? Doktor by jim něco našel, museli by do nemocnice a tam se umírá. Tak budou doma a ono to přejde. Nepřejde, bude horší. O tom to totiž je. O zdraví a strachu.
Véna vidí věci29.03.2013 22:34 Nahlásit
Ne, to jsem řešit nemusel. Otec byl až do své smrti svéprávný, maminka žije doposud a je duševně zcela svěží, čili dokáže o sobě rozhodovat sama. Ale dokonce i u osob už duševně unavenějších by se mi to "než se zmůže na obranu" příčilo - dokud není úředně prohlášena za nesvéprávnou, měla by mít právo rozhodovat o sobě sama, byť by se jejímu okolí mohlo zdát, že si tím škodí. My, doposud při síle, si častokrát škodíme taky. A můžeme tak činit proto, že se ještě dokážeme fyzicky bránit. Mně by se teda nelíbilo, kdyby mě synové zamykali doma, abych nemohl na pivo, byť by byl jejich argument, že pití neprospívá mým játrům, sebepravdivější... Naštěstí se a) na obranu ještě zmůžu a b) synové na Ontolu nechodí. Netvrdím, že všichni, kdož vůči svým o generaci, o dvě starším příbuzným jednají z pozice síly, se jim snaží škodit, ale cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly a každé takovéhle jednání vytváří podmínky pro jeho opakování - a člověk se ani nenaděje a najednou se o bábě mluví v její přítomnosti, jako by tam ani nebyla a z pozice síly se řeší všechno, nakonec i ten důchod z hrnečku... Možná, že by v té nemocnici opravdu přežila déle než doma, ale co když jí to za to stojí strávit raději poslední týden doma mezi svými než poslední měsíc v nemocnici s neurvalým personálem? Ve kterém roce věku ztratila právo o sobě rozhodovat?
L.Sarb29.03.2013 23:19 (Upr. 29.03.2013 23:36) Nahlásit
Právo svobodně o sobě rozhodovat ztratila přesně v tom okamžiku, kdy porodila svého potomka. Protože ten, za normálních okolností, má strach o její zdraví, stejně jako tomu je obráceně. Prostě jsme s rodiči a prarodiči svázaní, ať my nebo oni chceme nebo nechceme.
Nepřeji ti abys tohle dilema řešil, není jednoduché, je bolestné (vzhledem k těm argumentům co předkládáš, ty ti nevyvracím). Já ho řešit musel, a řeší se to podle situace. Odvést k lékaři (vyjednat to s ním), přivést lékaře nebo pohotovost. Ono je to kdo z koho. Buď se podvolíš ty jim, a pak třeba budeš muset žít s vědomím, že to bylo špatné rozhodnutí, a ublížil jsi jim. Nebo uděláš to co musíš.

PS : Svéprávnost, nesvéprávnost s tím nemá co dělat, a každá cesta k doktorovi nekončí v nemocnici.
Véna vidí věci30.03.2013 23:47 Nahlásit
Proboha, co má se svobodou společného porození potomka? Dědeček, který logicky nikdy nerodil, tedy o sobě rozhodovat může, babička nikoliv? To že jsme s rodiči svázaní, to nijak nepopírám - proč by ale tahle svázanost měla omlouvat to, že s rodiči jednám jako s onucí? A s tím post scriptem také nesouhlasím: svéprávnost není nějaký prázdný pojem bez významu. Nechápu, jak vůbec můžeš veřejně obhajovat, že někomu vnucuješ svou vůli, byť by to byl "jenom" rodič...
L.Sarb30.03.2013 23:56 Nahlásit
A kdo s nimi jedná jako s onucí? To si špatně vykládáš.
Anonym52065831.03.2013 08:07 Nahlásit
No, ale někdy je správné svou vůli někomu jinému vnutit. Já jsem takhle svoji vůli vnutil svojí mámě a zachránil jsem jí život. A teď je moc ráda, že jsem ji svoji vůli vnutil. Záleží na situaci.
L.Sarb31.03.2013 09:34 Nahlásit
520658, přesně to mám na mysli. Přesně to mě evokuje úvodní otázka : "Jak na babičku, nevím, zvracení".
Přidat komentář do diskuze ▾