| Nahlásit

Souhlasili byste s obnovením trestu smrti ve výjimečných případech, jakým jsou několikanásobné vraždy?

Témata: Nezařazené

19 reakcí

| Nahlásit
Někdy skoro ano.
| Nahlásit
No ba.
| Nahlásit
Určitě ano, a za pedofilní vraždy bych ještě naordinovala mučení. Ať si taky užije.
Ale jaký strašný člověk by to musel být aby prováděl mučení? Ale to jsme někde zase někde jinde....
| Nahlásit
Až mne z toho mrazí......
| Nahlásit
Gandalfe, ze mě nebo z toho vraha nebo z toho kdo mučí?
Předpokládám že ze mě. Ale když si představím, že takto někdo ublížil mým dětem......z toho mne mrazí. A každý má nějaké to své dítě, vnouče ....
| Nahlásit
Nepředpokládej, že z Tebe. Předpokládáš špatně :-))))) Mrazí mě z představy obnovení středověkých způsobů v souvislosti s tím, že by to chtělo školené odborníky. A dovedeš si představit případnou "profesionální deformaci"? (Nevnímej to, jako nesouhlas s Tebou, NyNy, zkouším tu představu domýšlet....)
| Nahlásit
Kdysi na to byl kat, normální profese..... Jenže je mi velice zvláštní a neodůvodnitelné, tuto tehdejší profesi neberu tak obludně, možná tím, že kdysi měli lidé ke smrti blíže - umírali doma mezi svými, mory, veřejné popravy,pranýře apod.... Když si představím člověka z dnešní doby, tak mne opravdu mrazí. To by musel být opravdu úchyl který se v tom vyžívá. To nemůže být normální bytost.
| Nahlásit
Přesně to jsem měl na mysli. Ale tak si říkám, že když jsem už jednou prohlásil : Někdy skoro ano, tak musím souhlasit i s určitou technologií provádění. Přimlouval bych se za co nejhumánnější formu. A víš, co mě ještě napadlo? Naše soudnictví a vyšetřovatelská složka policie je dost "na baterky". A teď si představ, že někdo, tobě blízký, se shodou okolností pohyboval někde, kde došlo k něčemu ohavnému. A teď další souběh okolností (líný vyšetřovatel, státní zástupce. co kandiduje do senátu a nechce mít problémy s nevyřešeným případem,) prostě síť, která nevinného člověka omotá a bác ho, už má na krku rozsudek. Odvolá se, nic. Zase se odvolá..... a pak už je zle. Dokonalost na straně justice (dnes silně problematická) je podmínkou pro absolutní trest. Není diskutabilní situace, kdy dojde k případům zcela jasným. Problém je u hraničních případů a tam může dojít k nenapravitelné křivdě. No, to jsem se rozkecal, viď? Srdečně zdravím.
| Nahlásit
Humánní stahování kůže :-)) Mučení nemůže být humánní, možná více nebo méně bolestivé (fuj to je téma jak z hororu). Trest smrti rychlý je humánní.
Souhlasím že může dojít k omylu. Ale to je riziko. Na druhou stranu nějaká ta vraždící sv..e může mít tak dobrého obhájce, že vyklouzne. To je opačný omyl.
Pokud je to 100% prokazatelné (test DNA, otisky apod. i pes se může mýlit) tak klidně pro trest smrti jsem.
Na naše soudnictví a složky mám stejný názor jako ty Gandalfe.
Teď mě napadlo - trest smrti by mohli vykonat pozustalí osob, které měli dotyčné zemřelé velice rádi.
V tomto případě bych tedy nechtěla být na místě vraha :-)
A tím je to vyřešeno s úchylem, který mučí :-)
Vím - nazývá se to lynč.
| Nahlásit
:))))), NyNy, nechtěl bych se Ti dostat do rukou v případě, že bys mě z něčeho podezřívala. Já neumím zabít ani kapra na Vánoce, natož někoho obviněného..... S mučením nesouhlasím. A pokud by to znamenalo třeba jen stisknout knoflík.....nevím, asi bych potom s tím neuměl žít. Pozůstalí si v sobě nesou trauma ztráty, proč jim dávat roli, která jejich trauma prohloubí? Trest není pomsta. Jak je psáno, pomsta patří Hospodinu.....
| Nahlásit
Ono se mi to povídá o představách a pak bych třeba neudělala vůbec nic. Realita by třeba byla potom jiná. Ale kapra umím zabít :-))
| Nahlásit
Jsem rád, že jsem se nenarodil, jako kapr.... :))))))
| Nahlásit
Když nad tím tak přemýšlím (myslím o pomstě), udělala jsem pomstu plánovitě jen jednou jedné kolegyni, která se ke mně zachovala velice (opravdu hodně) svinsky. Počkala jsem si na příhodný okamžik. Ani nevěděla že jsem to byla já, kdo to způsobil. Nebylo to nic fyzického ale psychického. Odešla tenkrát z firmy a ještě chodila za mnou brečet.
Nebylo mi to zrovna příjemné, ale zasloužila si to. Jak říkám, "nepoužívám atomovku jako první" :-).
Říká se že pomsta je sladká, ale spíše věřím (i když jsem ateista), že "boží mlýny melou", už jsem to několikrát zažila.
Myslím si, že každý člověk ve vyhraněné situaci dokáže zabít, vždyť v každém z nás je kus pudu zvířete potlačeného výchovou, hodnotami, zákony, zvyky a mravy okolím, v kterém žijeme. Stačilo by změnit prostředí a bylo by vše jinak. Z hladu by jsi i toho kapříka rád zabil.
Jednou jsem (zamlada, to jsem byla ještě mladá a krásná - teď už jsem jen "krásná") nosila s sebou spray na zneškodnění kdyby mne někdo přepadl. Jenom by chvíli neviděl....ale pak jsem se přistihla, že se víc bojím a číhám jestli se někdo víc k mé osobě nepřibližuje. A kdyby se někdo ve veliké blízkosti jen zeptal kolik je hodin, tak měl smůlu. Proto jsem ten spray přestala nosit, abych neublížila nechtěně a dokonce jsem se přestala bát jít sama v noci. Nikdy se mi nic nestalo, naštěstí.
A teď si představ, jaké musí mít představy člověk, který nosí pistoli. Nemyslím příslušníky, tam je to jiná otázka.
Kdyby jsi byl kapr a já to věděla, tak tě pustím do vody :-))
| Nahlásit
A kdybych byl "žabí princ"? (To bych byl na svá léta hodně ohyzdná ropucha). Je to moc fajn, a myslím i dost užitečné se nad možnými postoji zamyslet a jen tak pro sebe si v tom udělat pořádek. Člověk neví, co ho kdy potká. Ale máš pravdu, dokud je to teorie, tak to jeden vidí jinýma očima, než když potom spadne klec. Já měl kamaráda, měl jsem kancelář - atelier a on podnikal - v obchodě a kancelář neměl. A když bylo třeba organizovat nějaké jednání, tak poprosil a já jsem mu půjčil klíče (nepátral jsem jestli tam obchodoval, nebo dělal něco jiného). Jednou byl nadšený z jakéhosi obchodu, zprostředkovával pšenici z Kanady pro Ukrajinu. Jednání s ukrajinci nebývá vždy jednoduché a tak si pořídil revolver. Bubínkový. Legálně. Pak věc došla do závěrečné fáze, chystal se do Kanady, už měl letenky pro sebe a svou přítelkyni a mělo se cosi ještě dojednat a půjčil si klíče. Druhý den ráno jsem přišel do ateliéru a ve schránce na dopisy nic nebylo, tak jsem nadával, a že mu hned zavolám, odemkl jsem si náhradními a udeřil mě do nosu jakýsi puch, šel jsem do pracovní místnosti a tam na zemi ležel on, jeho přítelkyně, jak je Pámbu stvořil, každý díru v hlavě a krve neskutečně. V prvním momentě jsem byl ochromený, že jsem nebyl schopen dělat vůbec nic. Pak jsem zavolal policii, ta zavolala NOVU, (tu jsem vyhodil), no nebudu to protahovat - policie to uzavřela jako nešťastnou lásku, z kamaráda udělala vraha. Já mám trochu jinou verzi - on nevypadal, že se trápí pro lásku, plánoval odjezd.... já vím, co to bylo za prevíta, ten revolver, ten má ukrutně lehkou spoušť - mám pocit, že své přítelkyni říkal - neboj se, když by v Kanadě, nebo pak na Ukrajině byl nějaký malér,máme se čím bránit a jak jí to ukazoval, vyšla rána a kamarádka měla díru v hlavě. A pak už to bylo zkratkové jednání. Tak to může i být, když si někdo pořídí střelnou zbraň..... dodnes mi z toho není dobře....
| Nahlásit
No, to je síla :-(, nemám slov ... :-((
| Nahlásit
Gandalfe, jestli tě to pobaví ve veršovánkách mám výplod po whisce :-) ze včerejška.
Pro zlepšení nálady :-))
| Nahlásit
Vrátím se k tomu kaprovi :-)
To moje máma, bylo mi náct, pokaždé na Vánoce toho živýho kapra koupila s tím, že už ho klepnout dokáže. Jako každý rok - nedokázala. To pak volala na pomoc mýho strejdu. Ten vzal rybu, prkýnko, utěrku a paličku - rozpřáhl se a křičel na celé kolo: "Si komunista, si komunista, si komunista"!
A bylo po ptákách
| Nahlásit
Ne, ne, bylo po kaprovi!
| Nahlásit
Jasně NyNy, četl jsem, je to prima a úžasně se tam odráží, jak Ti docházely postupně síly po té whiskové smršti. To není báseň, to je melodram! Když jsem ještě směl tvrdý, tak byla whisky můj favorit. Buď VAT 69, nebo Tullamorka.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek