Rozdíl mezi konkávní a konvexní
Odpovědi
Diskuze
https://en.wiktionary.org/wiki/concave#Adjective
https://en.wiktionary.org/wiki/convex#Adjective
https://cs.wiktionary.org/wiki/konvexn%C3%AD#v%C3%BDznam
https://cs.wiktionary.org/wiki/konk%C3%A1vn%C3%AD#v%C3%BDznam
- konkávní: graf má tvar hrbu
- konvexní: graf má tvar údolí
- konkávní: vpouklé (promáčklé dovnitř)
- konvexní: vypouklé (např. kružnice)
Učitelé navíc zřejmě neznají původ a výstavbu těch slov, takže slovo nevysvětlí a vznikne z toho další informace, kterou se musí žáci nabiflovat, místo aby chápali podstatu.
Pak máme celé generace absolventů, kteří nedokáží říct, co je heptagon a přitom i ten největší blbec ví, co je trojúhelník. Proč asi?
Skutečná tragédie je, že prakticky žádný gymnazista neumí napsat písmeno alfa a není to jejich chyba. Nikdo je to nenaučil.
Podobně bych mohl zuřit nad zbytečně přejímanýni anglicismy, ale angličtina se alespoň povinně učí, takže je šance, že výýznam "moderních" slov alespoň některým žákům jednou dojde.
Učitelé nevysvětlí spoustu. Neví, zapomenou zmínit, není čas, prostě si zbytečně přiděláváme práci učením se něčeho, co už známe. V podstatě studujeme některé věci v jiném jazyku, když už svůj vlastní jazyk, který ovládáme, máme.
Odborné mezinárodní názvy se můžou učit až lidem na daných specializacích nebo je třeba zmínit, ale nevyžadovat, v obecném vzdělání.
--------------------
Nike je americká firma a vyslovují si to podle svých gramatických pravidel. Stejně tak Němci trvají na výslovnosti Porsche, Češi na Škodě a Francouzi na Louis Vuitton.
Pochopitelně, je to jejich věc, ale je to současně i trochu buranství. Aspoň z mého pohledu.
V jiných případech mohou být pravidla jiná. Konkávnost zrcadla teleskopu se hodnotí pohledem ze směru paprsků, optické čočky pohledem ze vzduchu na skleněnou plochu. Jinými slovy, spojka je konvexní vždy, bez ohledu na to, jak s ní otáčíme (všichni si určitě uvědomujeme co je konkávně-konvexní čočka, ale nekomplikujme to).
K čemu je dobré u funkce rozlišovat oblasti konkávnosti/konvexnosti jsem se nikdy nedozvěděl. Nikdy jsme to po zavedení pojmu nepoužili nebo to bylo tak minimální, že si to nepamatuji, protože jsme se bez toho ve výpočtech obešli.
Paráda. Právě jsem si (asi) uvědomil, proč se ve fyzice rozdíl nebo změna veličiny označuje Delta :-O (difference)
Delta není ten "malý trojúhelník" před (latinským) písmenem. To mi také trvalo mnoho (mnoho!) let po škole, než mi to došlo.
Konkávnost/konvexnost na vyšetření extrémů vliv (podle mě) nemá. Nikdy jsem to neslyšel, první derivace se v průběhu hrbu/údolí mění v celém rozsahu kladných i záporných hodnot a ani nulové body 1.derivace negarantují, že to jsou krajní body hrbu/údolí.
Budu se muset podívat, v čemu je to vlastně dobré a jak se to spočítá (že by mezi body, kde první derivace je -1 a 1, tj.směrnice/tečna +/-45°?).
Teď v rychlosti mě napadá, že funkce bude konkávní na intervalu, kde je 2.derivace monotónně KLESAJÍCÍ (tedy i záporná). Zkusím správný výpočet dohledat.
Zatím mě napadají ten nějaká kostrbatá použití v mojí oblasti praxe. Snad přijdu na lepší příklady.
Anonym Vivuxun tady horlil za naprostou zbytečností přejímaných slov do češtiny.
Tak zkusim vypsat odzadu, co mě bije do očí:
...minimum, maximum nebo inflexní bod...
...derivace...
...extrém...
...derivace funkce...
...standardní...
...praxe...
...funkce bude konkávní na intervalu, kde je 2.derivace monotónně...
...kritérium...
...na funkci lokální minimum...
...Jinak se konkávnost/konvexnost (druhá derivace) řeší třeba při analýze lokálních extrémů funkce. Určuje, kde je minimum / maximum, popř. inflexní bod. :-D
...negarantují...
...dogoogloval...
...Matematika...
...automaticky...
...teleskopu...
...difference...
...fyzice...
atd.
Dokázali by jste se vůbec domluvit bez těch cizích slov ? Natož dojít k meritu věci. :-D
Mimochodem, když už tu vznikl takový jazykový koutek, slůvko "byste" je lépe psát dohromady a v češtině píšeme diferenci s jedním f.
Opravdu se už neučí vypouklá a dutá zrcadla ve fyzice? Těžko mě někdo přesvědčí, že si lépe představí konvexní (optickou) čočku než dutou.
@Gujukyr: Nemyslím, že konkávnost/konvexnost má něco společného s extrémy funkce nebo jejich vyšetřováním. Je to ale zatím jen moje domněnka na základě představy určitých tvarů křivek grafů.
Cizi slova v elektronice/matematice zbytečně komplikují pochopení problému při jeho prvním vysvětlování žákům. Trvalo mi až trapně dlouho pochopit nutnost zavedení a princip použití relé (počeštělé relay = re- + lay neboli přepřah, přeložení, znovunastaartování apod.), proč se transformátor, tranzistor, permeabilita a impedance atd. nazývají tak, jak se nazývají, místo toho, abych si to musel zapamatovat jako další fakt, který na mě vylili bez zdůvodnění ve škole atd. Prostě to zbytečně komplikuje proces učení a často to vede až k úplnému nepochopení látky. Stačí se podívat, kolik lidí nechápe procento (per cento) a to je řádově lehčí problematika.
Nevím, jestli řešením je mít hodiny nebo alespoň doporučenou četbu (víme, že povinná četba nefunguje) Historie vědy, případně jazykové a historické vysvětlivky pod čarou v učebnicích a nebo seznam videí online (musí být seznam, protože žáci neví, co mají hledat a učit se).
Když už jsme u toho sinu. Pochopilo by ho více lidí, kdybychom ho ze začátku výuky nazývali původním slovem tětiva (luku) a vysvětlili, kde se v tom luku berou ty úhly a délky (hodnoty)?
@Xuxygis: "Difference" je to anglicky (příp. velmi podobně francouzky a latinsky), odkud to počáteční D/Delta velmi pravděpodobně pochází.
PS. Mimochodem mi právě asi došlo, proč se inflexní bod nazývá inflexní (doslova v překladu z angl./latiny "neohebný", tedy bod, v němž funkce nemění směr). Ach jo :-(
Když nazvete relé přepřahem, nebude reléová logika o nic jednodušší ani složitější. Jen vám to ztíží komunikaci s elektrotechniky ze zbytku světa a stejně se budete muset naučit i slovo relé/relay, když budete třeba hledat na internetu technickou dokumentaci. Ostatně, český výraz pro "výkonové relé" máme, je to stykač, do vyhledávače ale píšete často contactor...
Podobně třeba, ať už se bude permeabilita jmenovat jakkoli, bude mnohem těžší pochopit její fyzikální podstatu než si zapamatovat její jméno. Ani Maxwellovy rovnice nebudou jednodušší, pokud jim budeme říkat třeba rovnice elektromagnetizmu. Mimochodem onen fyzik měl příjmení Clerk Maxwell, jeho rodové jméno bylo Clerk. Tedy příklad, jakoby si Masarykova universita říkala Garriguova :)
Já jsem se vždy i české termíny musel naučit, slova jako přísudek, příslovce, vazkost, jalový výkon, malvice, hustota, hmotnost, množina, mocenství, součinitel atd., ač české, prostě nevymyslíte. Občas je to spíš matoucí, třeba pojem hustota u mě vyvolává obraz viskozity (těsto je moc husté). Ve výsledku mně to zahltí mozek úplně stejně, jestli si mám zapamatovat stykač nebo kontaktor.
Človíček, jak poznává nové jevy, prostě se učí je pojmenovat. Je to přirozený proces poznání světa a o jazykovém původu moc nepřemýšlíme. Kdo například přemýšlel, co je původní význam slovesa podlehnout nebo co má jazykově společného hruď a hrouda, zkusit a ukousnout, vrata a vrtule a pod.
Dodnes si pamatuju to překvapení po mnoha letech po studiu, které mj. zahrnovalo logiku, když jsem se dozvěděl, že predikát je vlastně přísudek. To kdybych věděl, myslím, že by mi to hodně pomohlo k pochopení a širšímu pohledu na to, co ten predikát vlastně je.
Viskozitě se ve fyzice samozřejmě neříká hustota, český termín je vazkost.
(Anonym Pusucux)
"Proudem ovládaný magnetický spínač" je dobrý popis funkce relé. Určitě lepší, než co jsem dosud viděl. "Přeprah", "překlad" apod. jsou původní významy slova relay v angličtině (nová neunavená smečka honicích psů při lovu, přepřah unavených tažných koní před povozem za odpočinuté koně), odkud pak ta elektrická součástka dostala své pojmenování (starý slabý "unavený" signál z předchozí sekce telegrafního vedení sepne kontakt, který připojí nové plné napětí na následující sekci vedení).
Když už došlo ke zmínění jalového výkonu, to by mě také zajímalo, kdo dnes ví, co "jalový" znamená. Do roku 1940 to bylo běžné slovo, které pravděpodobně znal každý, dnes to slovo v původním smyslu používá zanedbatelné množství lidí. Ze zkušenosti vím, jak s pochopením jalového výkonu studenti bojují a ten zastaralý název tomu nepomáhá. Co takhle "neúčinný/nečinný výkon"?
I když to vypadá, že jsem horlil proti používání cizích slov, je myslím vidět, že problém je v používání neznámých a zastaralých slov PŘI VÝKLADU látky žákům. I ta řecká a latinská odborná slova byla dříve studentům známá, protože měli řečtinu a latinu na škole současně nebo dříve než ty odborné předměty. Přes 80 let už je ale situace jiná.
Prostě mi situace ve školství připomíná snahu něco žáky naučit a přitom jim to vysvětlovat v albánštině. I církev už před pár stoletími zjistila, že dělat mše v latině je nesmysl, když tomu běžný člověk nerozumí a začíná v kostele klimbat nebo raději zůstane doma a proto začali dělat mše a vydávat Bibli v národních jazycích.
Například periodické mačkání a uvolňování pružiny, periodické zvedání a spouštění závaží. Kdybych to chtěl mládeži jazykově přiblížit, asi bych použil výraz virtuální (nepravá, neskutečná) práce. Nicméně myslím, že ta mechanická analogie je snadno pochopitelná, prostě zdroj periodického pohybu částečně práci koná (při zvedání) a část periody ji absorbuje (při klesání). Pro ideální závaží nebo pružinu je pak ze zdroje odebíraná práce v celých periodách nulová. Nemyslím, že je to tak obtížné pochopit.
Jistě, ale výraz "hustota" nevyvolává představu specifické váhy, spíš té viskozity. Takže, i když je to české slovo, podle mě spíš svádí na scestí. Prostě se každý musí naučit, jaký je jeho fyzikální význam. Podobně třeba elektrické napětí nic nenapíná, mocnost nemá nic společného s mocí nebo velikostí apod.
predikát
Význam:
• přídomek (součást šlechtických jmen)
• log. část soudu nebo výroková funkce, vypovídající o subjektu nebo proměnné
• jaz. přísudek
https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/predikat
*Anonym Xuxygis
Jalový určitě není virtuální, a součastná generace si pod tím představuje úplně něco jiného.
Synonymum k jalový je neplodný. (jalový proud, jalová zem/půda, jalová kráva = jalovice (i když ani to není úplně přesné), atd.)
----------------------
Jaký je rozdíl mezi skoro archaickým českým slovem a slovem cizího původu z dávno mrtvého jazyka, pokud je užito v odborné terminologii?
Můj názor je:
Kdo chce s vlky být, musí s nimi výt. Kdo se chce vzdělávat v jakékoli odbornosti, tak se musí naučit terminomogii toho oboru, včetně slangových výrazů a to leckdy i vícejazyčně.
A pokud se týká dětí ve škole, tak začínají v té první třídě s cca 2500-3500 slov. A vývoj slovní zásoby se časem zvyšuje. I o ty výrazy, které v životě nebudou potřebovat.
https://is.muni.cz/el/ped/podzim2018/XCJp04/Slovni_zasoba1a.pdf
Rozdíl v jazyce jednotlivých skupin lidí lze demonstrovat. :-)
Tak ona by se dalo pro matematiky tahle věta vytvořit i s použitím slov konkávní a konvexní. :-D
Určitě by k jednoduššímu pochopení přispělo, kdyby se to jmenovalo něco jako "magnetická vodivost prostředí" místo nicneříkajícího latinského permeabilita (doslova "průsakovost, prodyšnost, propustnost").
Watt (se značkou W) není rozměrem výkonu, ale jeho jednotkou.
Rozměr popisuje veličinu.
Tedy rozměr výkonu je L^2.M.T^-3, vyjádřeno v základních! jednotkách m^2.kg.s^-3, někdy kg.m^2.s^-3
Magnetická vodivost prostředí by asi srozumitelněji vystihovala podstatu permeability, nicméně je to zase tříslovné označení. Pokud je relativní, tak už čtyřslovné. Navíc se často vyskytuje ve vzorcích spolu s permitivitou, a to je úplně stejný případ. Zkuste si třeba říci, že rychlost světla je v hmotném prostředí nepřímo úměrná odmocnině součinu relativní permitivity a relativní permeability.