Nevím, jestli "kladně a záporně nabitými částicemi plynu" nejsou myšleny jen kationty a anionty, nosiči jsou tedy jak kladně nabité ionty, tak i záporně nabité ionty, ale také i elektrony.
V praxi především elektrony :-). Kromě toho, pokud má téci proud trvale, tak toho vyplývá potřeba, aby elektrony mohly opouštět katodu (zpravidla kovovou). Toho lze dosáhnout různým způsobem, nejčastěji zvýšenou teplotou a kovem, který má malou výstupní práci pro e-.
Druh vodivosti silně závisí na tlaku plynu. Elektronová vodivost převažuje za nízkých tlaků, blízkých vakuu. Při vyšších tlacích převažuje iontová vadivost. Proto na příklad "vysokotlaké" výbojky nebo zářivky musí mít mecanizmus, kterým se vytvoří počáteční koncentrace iontů (žhavení, pomocný oblouk). Může to fungovat i tak, že na počátku je nízký tlak v baňce, takže při vyšším než provozním napětí se uplatňuje elektronová vodivast. Jak se výbojka (zářivka) zahřívá, odpařuje se kondenzovaný plyn (sodík, rtuť) a s růstem tlaku převažuje iontová vodivost a současně se výrazně zvyšuje světelný tok.
