Úprava slohové práce, rozdělení do odstavců
Ahojda, mám za úkol psát slohovou práci (vyprávění). Jen nevím jak ji správně rozdělit do odstavců a jestli jsem vůbec dodržel zadání (zadání je ta osnova, nevím jestli předposlední odstavec není takový navíc)
Jinak předem mockrát děkuji za jakoukoli pomoc ;)
Vypravování - Nechtěný dárek
“Osnova”: Tatínkovy narozeniny -> živý dárek -> tatínkovo zděšení -> šťastný konec
Vzpomínám si, když se začaly blížit tatínkovy čtyřicáté páté narozeniny. S maminkou jsme chtěli překonat všechny dosavadní dárky. “Musí to být něco, co taťku překvapí i zaujme” řekla maminka. Nakonec jsme se společně dohodli, že tatínkovi pořídíme kočičku, protože jednou za čas vzpomínal o tom, jak když chodil do školky, tak doma měl kocourka Mikeše. “Vypadal přesně jako z pohádky a kolikrát mě ráno přivítal před dveřmi s čerstvě ulovenou myší”
Příhodně se u babičky narodila koťátka, tak jsme se s maminkou brzy z rána v den tatínkových narozenin vydali k babičce pro koťátko. Už předem jsme věděli že si vezmeme to jedno, které chce neustále hladit a hraje si. Tak jsme přivezli krásného dlouhosrstého rezavého kocourka. Téhož dne jsme tatínkovi pogratulovali. Okamžitě se na nás naštval. Nechtěl se na malého Mikeše ani podívat a neustále říkal, že: “V domě žádná kočka nebude!” Celý týden s námi prakticky nemluvil.
Mikeš u nás byl už zhruba měsíc a jednoho dne se mu podařilo nepozorovaně proklouznout vchodovými dveřmi ven. Kocourka jsme téhož večera několik hodin hledali a nikde nebyl k nalezení. Následujícího rána jsme se vydali obejít sídliště. Zazvonili jsme na skoro všechny domy v ulici. Když jsme vyslechli i sousedku od dva domy vedle od našeho, tak sme jejímu příběhu skoro až nevěřili. “Včera večer k nám přišel takový malý rezavý kocourek. Byl to strašný mazlík, tak jsme si ho vzali domů a nakrmili ho. On se u nás ten den ještě stavil vnuk a strašně se mu kocourek líbil, tak si řekl že si ho vezme domů do Prahy.” Sousedka se nám řádně omluvila a že kocourka co nejdříve přivezou nazpět. Mikeš se k nám zhruba po týdnu vrátil z dovolené, kde ho řádně rozmazlovali.
Nakonec je u nás Mikeš až do dnes a rozhodně si nijak nemůže stěžovat. Dostane vše co si přeje a může si celé dny vyspávat u radiátoru. Tatínek si ho nakonec velice oblíbil a často když přijde z práce, tak kocourka přivítá se slovy: “Páníček přišel domů! Tak co? Dáš si dobrotu?”
Jinak předem mockrát děkuji za jakoukoli pomoc ;)
Vypravování - Nechtěný dárek
“Osnova”: Tatínkovy narozeniny -> živý dárek -> tatínkovo zděšení -> šťastný konec
Vzpomínám si, když se začaly blížit tatínkovy čtyřicáté páté narozeniny. S maminkou jsme chtěli překonat všechny dosavadní dárky. “Musí to být něco, co taťku překvapí i zaujme” řekla maminka. Nakonec jsme se společně dohodli, že tatínkovi pořídíme kočičku, protože jednou za čas vzpomínal o tom, jak když chodil do školky, tak doma měl kocourka Mikeše. “Vypadal přesně jako z pohádky a kolikrát mě ráno přivítal před dveřmi s čerstvě ulovenou myší”
Příhodně se u babičky narodila koťátka, tak jsme se s maminkou brzy z rána v den tatínkových narozenin vydali k babičce pro koťátko. Už předem jsme věděli že si vezmeme to jedno, které chce neustále hladit a hraje si. Tak jsme přivezli krásného dlouhosrstého rezavého kocourka. Téhož dne jsme tatínkovi pogratulovali. Okamžitě se na nás naštval. Nechtěl se na malého Mikeše ani podívat a neustále říkal, že: “V domě žádná kočka nebude!” Celý týden s námi prakticky nemluvil.
Mikeš u nás byl už zhruba měsíc a jednoho dne se mu podařilo nepozorovaně proklouznout vchodovými dveřmi ven. Kocourka jsme téhož večera několik hodin hledali a nikde nebyl k nalezení. Následujícího rána jsme se vydali obejít sídliště. Zazvonili jsme na skoro všechny domy v ulici. Když jsme vyslechli i sousedku od dva domy vedle od našeho, tak sme jejímu příběhu skoro až nevěřili. “Včera večer k nám přišel takový malý rezavý kocourek. Byl to strašný mazlík, tak jsme si ho vzali domů a nakrmili ho. On se u nás ten den ještě stavil vnuk a strašně se mu kocourek líbil, tak si řekl že si ho vezme domů do Prahy.” Sousedka se nám řádně omluvila a že kocourka co nejdříve přivezou nazpět. Mikeš se k nám zhruba po týdnu vrátil z dovolené, kde ho řádně rozmazlovali.
Nakonec je u nás Mikeš až do dnes a rozhodně si nijak nemůže stěžovat. Dostane vše co si přeje a může si celé dny vyspávat u radiátoru. Tatínek si ho nakonec velice oblíbil a často když přijde z práce, tak kocourka přivítá se slovy: “Páníček přišel domů! Tak co? Dáš si dobrotu?”
Odpovědi
Diskuze
Vzpomínám si, když se začaly blížit tatínkovy čtyřicáté páté narozeniny. S maminkou jsme chtěli překonat všechny dosavadní dárky. “Musí to být něco, co taťku překvapí i zaujme***,***” řekla maminka. Nakonec jsme se společně dohodli, že tatínkovi pořídíme kočičku, protože jednou za čas vzpomínal ***na to***, jak když chodil do školky, tak doma měl kocourka Mikeše. “Vypadal přesně jako z pohádky a kolikrát mě ráno přivítal před dveřmi s čerstvě ulovenou myší***.***”
Příhodně se u babičky narodila koťátka, tak jsme se s maminkou brzy z rána v den tatínkových narozenin vydali k babičce pro koťátko. Už předem jsme věděli***,*** že si vezmeme to jedno, které chce neustále hladit a hraje si. Tak jsme přivezli krásného dlouhosrstého rezavého kocourka. Téhož dne jsme tatínkovi pogratulovali. Okamžitě se na nás naštval. Nechtěl se na malého Mikeše ani podívat a neustále říkal, ***že ***“v domě žádná kočka nebude!” Celý týden s námi prakticky nemluvil.
Mikeš u nás byl už zhruba měsíc a jednoho dne se mu podařilo nepozorovaně proklouznout vchodovými dveřmi ven. Kocourka jsme téhož večera několik hodin hledali a nikde nebyl k nalezení. Následujícího rána jsme se vydali obejít sídliště. Zazvonili jsme na skoro všechny domy v ulici. Když jsme vyslechli i sousedku ***o*** dva domy vedle od našeho, tak ***jsme*** jejímu příběhu skoro až nevěřili. “Včera večer k nám přišel takový malý rezavý kocourek. Byl to strašný mazlík, tak jsme si ho vzali domů a nakrmili ho. On se u nás ten den ještě stavil vnuk a strašně se mu kocourek líbil, tak si řekl že si ho vezme domů do Prahy.” Sousedka se nám řádně omluvila, a že kocourka co nejdříve přivezou nazpět. Mikeš se k nám zhruba po týdnu vrátil z dovolené, kde ho řádně rozmazlovali.
Nakonec je u nás Mikeš až ***dodnes*** a rozhodně si nijak nemůže stěžovat. Dostane vše***,*** co si přeje***,*** a může si celé dny vyspávat u radiátoru. Tatínek si ho nakonec velice oblíbil a často když přijde z práce, tak kocourka přivítá se slovy: “Páníček přišel domů! Tak co? Dáš si dobrotu?”