Ontola > diskuze
| Nahlásit

Co mi schází?

Je mi zvlaštně..kámoši mi říkají,že jsem jako neřízená střela:divoká,šílená ale zábavná.Přitom je mi srašně bídně.mám pocit že se všechno hroutí.Nebo že se hroutím já.Někdy mám chuť skočit na tenký led na rybníce,odejít neznámo kam a už se nevrátit,lehnout si na silnici nebo chodník a čekat jen na to,až se zase vzpamatuju,stoupnu a budu pokračovat v cestě.Někdy se najednou rozesměju,jen tak.a někdy se zase jen tak lehce rozpláču.Mám snad vše co si můžu přát:mám velkou milující rodinu,kupu kamarádů-kterým pomáhám z jejich vlastnich problémů,jsem mladá(14),nejsem ani škaredá nebo tlustá,dobře se učím.Tak co mi ještě schází?
Témata: Nezařazené

18 reakcí

| Nahlásit
zkus se zamyslet nad tím co říkáš a dojde ti že to není prázdnota ani beznaděj.Zkus se znovu rozhlédnout, nadechnout a zjistíš že život je víc a že ty patříš a sounáležíš se vším kolem.Zkus to.. víla realistka
| Nahlásit
Možná bys také mohla zkusit nějak naplnit i sou duchovní část. Já nevím, jaké je to být nevěřící, protože já svůj život prožívám s Bohem od dětství. Ale co vím je, že se stále cítím plná, je to takové osobní uspokojení. Potom třeba když se mi něco nevede, nebo mám pocit, že něco nemůžu zvládnout, vždycky když se pomodlím, je mi mnohem líp.
Být křesťanem neznamená jenom chodit do kostela a poslouchat, co tam někdo říká, a pak takový ty zákazy, co se všechno nesmí... To tak jenom vypadá. Například já do klasického kostela ani nechodím, naše církev se schází v normálních budovách, říkáme jim modlitebny. Jde hlavně o to poznávat Ježíše a dovolit mu vejít do sebe. Člověk ho pak začne opravdu milovat. Není to láska taková, jako dva lidé, je to něco úplně jiného, ale úžasně povzbuzujícího. Ty ostatní věci jako dodržování desatera apod. potom člověk chce dělat sám od sebe, a s radostí. Já osobně se už ve středu hrozně moc těším, až zase v sobotu (naše církev uznává sobotu jako 7.den)uvidím svoje přátele a až s nimi budu moct chválit Boha.
Pak už mě ani netrápí, že nemám moc kamarádů, protože vím, že můj život má smysl a někoho zajímá.
Hodně štěstí v životě, Janča :)
| Nahlásit
Já i celá šírošírá rodina jsme věřící.
| Nahlásit
Myslim, ze ti nechybi nic, je to ok. Kdyztak to zkus zurocit - pis basnicky, maluj a podobne. A zkus to dovest na nejakou slusnou uroven. To je vlastne to, co bych ti doporucil - venuj se nejaky tvurci cinnosti. 14 je na to dobrej vek.
| Nahlásit
I já si myslím, že Ti nic není, tedy nic, čím bychom neprošli postupně všichni - tj. pubertou. :o)
| Nahlásit
Chybí ti láska od nějakého chlapce:-))... Tyto pocity beznaděje nastávají, kdy člověk cítí tzv. vnitřní samotu, není způsobená rodinou či kamarády, ale touhu, která je od přírody daná, usadit se a sblížit se s někým:)). Možná se mýlím, ale to je moje hypotéza.
| Nahlásit
Ja myslim, ze Ti chybi to co me a tudiz souhlasim se Saladinem, jen vzledem k Tvemu veku bys mela trochu rozlisovat mezi milovanim a milovanim
| Nahlásit
Nic z toho, co ti radili předešlí, není na škodu, tvých zmatků tě to ovšem nezbaví. Jak už bylo řečeno, máš všechny příznaky typické pro období dospívání, kterým si museli, musí a budou muset projít všichni - jen to někdo prožívá více intenzivně a někdo méně. Takže to vůbec nemusíš řešit, jediným, zato stoprocentně účinným lékem je čas.
| Nahlásit
jistě, najdi si kluka, taky mi je občas smutno, ale jak máš kluka, všechno je jiné, nic te už netrápí, žádný problém není už tak velký,..bez druhé polovičky tomu životu neco chybí:))))
| Nahlásit
Dobře radí Anonym90398 a Vlaďka. Když nemáš kluka ve čtrnácti tak se nic neděje, budeš ho mít určitě pozdějc. Ale tvořivost, schopnost se učit se dovednostem a adekvátnost určitejch aktivit se s věkem mění a v tom ohledu můžeš vhodný období promarnit.
| Nahlásit
Nojo, holt nám chybí Sally z Mlaďáku....
| Nahlásit
Pavle, myslím, že lidi mladší 30 let vůbec netuší, o čem mluvíš.
| Nahlásit
Máš pravdu, Jardo, uvědomil jsem si to až chvíli po odkliknutí.

Takže pro tuto věkovou kategorii:
to byla právě taková dobrá víla, která v časopisu Mladý svět poskytovala rady v podobných situacích. (Časem se však její odpovědi staly předmětem jistého zlehčování.) Ani přesně nevím, kdy MS zanikl.
| Nahlásit
Jo, Pavle, a ještě bylo cosi takového "Máš li smutek na duši, svěř se tetě Miluši" (případně v Dikobrazu ..... "strýci Artuši ...")
| Nahlásit
Já taky netuším, kdy MS zanikl, ale vycházel kupodivu ještě dost dlouho po sametové. V porevoluční konkurenci, kdy padla veškerá tabu, to už ale byl jen jeden z mnoha časopisů. Za éry komančů se přitom v Mlaďáku daly najít zajímavé články, pokud si odmyslíme "povinné" reportáže z krajských konferencí SSM či jiných stejně důležitých událostí...
| Nahlásit
Zrovna o tom psali v týdeníku Instinkt. Zanikl před třemi a půl lety. Letos pátého ledna by býval oslavil kulatiny - 50 let.
| Nahlásit
Ahoj. Už tady asi nic moc nového nenapíšu, ale přesto - zkus si jednoho krásného slunečního dne říct, že chceš nakousnutý den strávit tak trošku jinak. Vyzkoušej něco nového (ať už začít se věnovat hudbě, kreslení apod., nebo třeba nějaké sportovní aktivitě....) a možná narazíš na něco, co ti pomůže a bude tě to bavit. Můžeš třeba zkusit něčemu se svěřovat...zvířěti (plyš x živé), důvěrné osobě (třeba nejlepší kamarádce) a nebo klidně nějakému papíru... Možností je spousta. Jinak-omlouvám se za gramatiku v tomto příspěvku, ale dneska už na školu opravdu nemám náladu :-). Hodně štěstí, Michal
| Nahlásit
Díky Vám všem za rady.Jste fajn...
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek