| Nahlásit

Proč se v polárních rozpouštědlech rozpouští jen polární látky?

Děkuju.
Témata: Nezařazené
Diskuze
| Nahlásit
Podle mého názoru je důvod v tom, že polární rozpouštědla nejsou složena z jednotlivých molekul, ale jejich organizovaných shluků - klastrů. To vede ke zvýšení bodu varu, kromě řady dalších efektů. Nepolární látky nemohou být do těchto klastrů vestavěny, proto se s vodou nemísí ani v kapalném stavu, kdy jsou vypuzovány do kapiček v emulzi, aby postupně splynuly do oddělené kapalné fáze. Neexistující interakce mezi rozpouštědlem a rozpuštěnou látkou znamená, že rozpouštědlo nepodporuje rozpad krystalové mřížky látky. Naproti tomu se molekuly nepolární látky mohou volně rozptylovat mezi molekulami nepolárního rozpouštědla, takže koncentrační spád mezi roztokem a pevnou látkou může být hnací silou rozptylování molekul rozpouštěné látky v rozpouštědle.
| Nahlásit
Děkuju za odpověď, omlouvám se, ale teď vidím, že jsem špatně formulovala otázku. Chtěla jsem se zeptat, proč se vůbec polární látky rozpouští v polárních rozpouštědlech. Děkuji.
| Nahlásit
Na pevnosti vazeb krystalové mřížky těchto látek se podílejí elektrostatické síly mezi opačně nabitými ionty (krajní případ polární látky) nebo mezi dipóly molekul. Polární rozpouštědlo může tyto síly ovlivnit. Po uvolnění molekuly z krystalové mřížky se molekuly vestaví do klastrů molekul rozpouštědla ( solvatace molekuly). Navázané molekuly rozpouštědla brání zpětnému zachycení molekuly do krystalové mřížky. Rovnováha se tak posouvá ve prospěch kapalné fáze.
Připomeňme si Lugolův roztok. Pevný jod se v čisté vodě prakticky nerozpustí, jde o nepolární látku I2. Pokud ale do vody přidáme alkalický jodid, reagují nepolární molekuly jodu s jodidovými anionty : I- + I2 = I3(-) za vzniku trijodidového aniontu. Tak se odstraní z vody i stopová množství molekul I2 a jod bude přecházet do roztoku tak dlouho, dokud bude k dispozici dostatek aniontů I-.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek