Svoboda slova na Ontole
Nechci odpověď ano/ne, zajímají mě vaše názory.
Odpovědi
Většinou řve někdo o svobodě když se chystá něčí svobodu porušovat. A to, že si mnoho lidí plete svobodu s anarchií je dnešní realita.
Pokud se týče webů, tak majitel je tresně opovědný a zodpovídá za to, co se na jeho webu děje. A je to v pořádku.
Svobodu máš u té nabídky v tom, že nabídku můžeš přijmout nebo odmítnout. V tom je ta nabídka svobodná.
Představ si, že by byla absolutní svoboda pohybu a lidi by se usídlili v tvém bytě. Nemohl bys nic dělat, protože je to jejich právo svobody pohybu. Proto jsou práva omezena do takového rozsahu, kde začínají jiná práva. V tomto případě tvé vlastnické právo k danému prostoru.
Je to narážka na konec prodeje ICE?
Představ si to takto: bydlíš blízko továrny nebo čistírny odpadních vod. Jestli jsi někdy takto bydlel, tak víš, jak některé smrdí. Ty provozy budou chtít mít svobodu vypouštět do vzduchu kolik smradu chtějí, protože je to vedlejší produkt výroby a nechtějí utrácet peníze na něco, co je pro ně odpad. Budeš podporovat jejich svobodu vypouštět smrad nebo budeš chtít, aby postupně množství vypouštěného smradu snižovali? V životě jsem moc lidí nepotkal, kteří se domáhali zachování nebo zvyšování úrovně smradu z továren a to jsem v blízkosti několika takových míst žil.
Ford nabízel i jiné barvy než černou. Jenže byly za příplatek, protože déle schnuly a tím to byla zároveň kusovka, navíc v další jiné lakovně a tedy ještě dražší. Ve výsledku to auto bylo mnohem dražší, proto celý ten slogan "za tuhle cenu je to auto jen v černé". I dnes se daný model auta nabízí jen v pár barvách (řekněme 5 barev), dalších 5-10 barev je za příplatek s delší dobou dodání a některé modely nabízí "libovolnou" barvu (stovky "standardních" barev v daném barevném systému) a příplatek je vysoký a dodací lhůty ještě delší.
Svoboda slova je neříct jednu ze zakázaných věcí (věcí, které byly zakázány, protože poškozují práva jiných - jeden den můžeš být jeden z těch "jiných").
Svoboda slova se vztahuje na vyjádření názoru na veřejnosti. Noviny a weby jsou soukromé prostory.
Pokud soukromý prostor porušuje zákony země, například zveřejňování lživých/rasistických/panikových zpráv, tak je to stejné jako jejich vyřvávání ze soukromého okna do veřejného prostranství a stát bude usilovat o ukončení tohoto porušování (zákaz dovozu těch novin a zamezení přístupu k webu).
Jestli chceš na internetu zveřejňovat svoje názory, které ti jinde odmítají přijmout, tak se přesuň na místa, kde ti je zveřejní nebo si založ vlastní web na články nebo třeba i s diskuzním forem a piš si tam, co chceš. Nebyl bys ani první ani poslední. Takových webů, stránek, video kanálů, sociálních účtů, podcastů a streamů jsou stovky.
Kéž by to bylo tak jednoduché... Co přesně můžeme rozumět třeba pod ochranou před dezinformacemi, ochranou práv a svobod druhých, bezpečnosti státu, veřejnou bezpečností, ochranou veřejného zdraví a mravnosti atd.? Jak zabráníme tomu, aby se toho nezneužívalo ve prospěch vládnoucích elit? A co třeba propagace války, ostrakizace lidí, rozdělování společnosti, šíření strachu apod. Co oslava životního stylu, vedoucího k bezdětnosti? A co obhajování potlačování diskuse, nálepkování a urážky názorových oponentů? Nejsou spíš toto problémy dneška?
Neexistuje na to žádná jednoduchá odpověď. Na hlubší otázky zpravidla existuje víc správných odpovědí, které se často navzájem vylučují. Nehledejte jednoznačnou odpověď, není správná.
To může rozhodnout jen soud. Takže kdo se pokouší posunovat hranici toho, co si myslí, že je běžně jinými lidmi v rámci jejich chápání nezakázaných věcí dovolené, musí být připraven si to obhájit u soudu a případně přijmout rozhodnutí, že tu gumovou hranici posouval až moc.
Od toho ostatně soudy mimojiné jsou - pro objasnění, co daný zákon přesně znamená a jak si ho vykládat.