Nervový vzruch
Dobrý den, nemohl byste tady někdo prosím velmi jednoduše shrnout nervový vzruch? Já něco málo vím, ale mám v tom hrozný nepořádek. Vím to, ze v buňce je - náboj a na povrchu je +. Uvnitř buňky je převaha K+ a menší množství Na+. Na povrchu je to obráceně - převaha Na+ a málo K- (můj první problém :D nechápu, kde se může vzít ten záporný náboj na povrchu buňky.) Potom se otevře sodíková brána, sodíci vylezou ven, otevře se draslikova brána a to samé s draslíkama. Vymění se náboje, takže uvnitř je záporný (opět nechápu, kde se tam vzal, jelikož je tam nyní převaha Na+ :D. Potom se zase otevře sodíkové brána, soudci odtečou a následně se otevře draslikova a všechno je zpět njalo na začátku. K čemu je tam pak sodikodraslikova pumpa, když děla vlastně to samé, co jsem teď popisovala? Přenáší sodiky ven a draslíku dovnitř. Nějak mi to celé hlava nebere :D a to na to tady koukam už třeba tři hodiny do různých učebnic a zdrojů. Budu vám velmi Denča za objasnění :D
Odpovědi
Diskuze
Začneme klidovým mebránovým potenciálem. Ten je způsobem činností Na+/K+-ATP-asy, která vyměňuje 3 Na+ zevnitř za 2 K+ zvenku, tudíž méně K+ jde dovnitř, než jde Na+ ven, a tak je venku mnohem víc Na+ (150 mmol/l vůči 5,5 mmol/l K+), zatímco uvnitř je mnohem víc K+ (155 mmol/l vůči 15 mmol/l Na+). Tohle je to, co nám způsobí nerovnoměrné rozložení náboje, to, že získá intracelulární část membrány záporný náboj je díky tomu, že se tam nachází o pár mmol/l více částic se záporným nábojem. Každopádně díky tomuto stavu mluvíme o takzvané polarizované membráně (okolo -40 až -90 mV).
Dalším krokem je depolarizace, což nastává, jakmile přijde impuls. Otevřou se elektrogenní sodíkové kanálky Na(V) a voltáž se začíná zvyšovat, jakmile dojde k nadprahovému napětí (cca -55 mV), dojde ke vzniku akčního napětí, hodnoty se dostanou až do +30 až +50 mV a Na(V) kanálky se uzavřou.
Poté nastává repolarizace, zde jde o K(V) kanálky (ve skutečnosti se to děje najednou). Aby se koncentrace vyrovnaly, otevřou se K(V) kanalky, ty jsou ale pomalejší, a tak dochází k mírné hyperpolarizaci, dokud se K(V) kanálky nezavřou a neustaví se původní stav. Poté nastává refrakterní fáze, kdy membrána není schopna reagovat a musí se regenerovat.
Tento mechanismus je dost složitý a těžko se popisuje, už kvůli tomu, že všude je popisován jinak. Doporučuju zhlédnout video od Jana Trnky z 3LF, je to VŠ biochemie, ale já jsem si to pro test na gymplu taky raději pustil, určitě to z toho pochopíš lépe, než kdybych se ti to tu snažil popsat. :) https://youtu.be/NhCvsjYdEps