Jít se seznámit k ní domů?
Dobrý den,
Velmi se mi líbí jedna žena středního věku (má necelých 40). Poznal jsem ji před delší dobou v autobuse po cestě do práce a také výjimečně na okolních akcích. Měl jsem pocit, že by možná mohla mít zájem, neboť mi přišlo že "hra očí" a úsměvy tam byly... Bohužel jsem se k ničemu neodhodlal a ona už autobusem nejezdí (a já už také ne).
Po dlouhé době jsem ji potkal na jedné akci v okolí a od té doby v tom lítám. Vím kde bydlí, jezdím denně kolem jejího domu (mám jej při cestě z práce, přes dvě vesnice) a pořád věřím, že ji někde uvidím/potkám abych se s ní zkusil seznámit, což se ale nedaří! :(
Docela mne to už psychicky deptá a tedy se chci zeptat: Je normální či ne prostě u jejího domu zastavit, představit se, seznámit a někam ji pozvat? Opravdu nevím, jestli když se známe jen od vidění nebudu vypadat jako obtěžující úchyl! Ještě podotýkám, že není vdaná, v tom domě žije s dospívající dcerou a mámou a žádného přítele ještě nedávno neměla (jak teď nevím).
Poradíte mi jak z toho ven? Děkuji moc za každou normální odpověď.
Velmi se mi líbí jedna žena středního věku (má necelých 40). Poznal jsem ji před delší dobou v autobuse po cestě do práce a také výjimečně na okolních akcích. Měl jsem pocit, že by možná mohla mít zájem, neboť mi přišlo že "hra očí" a úsměvy tam byly... Bohužel jsem se k ničemu neodhodlal a ona už autobusem nejezdí (a já už také ne).
Po dlouhé době jsem ji potkal na jedné akci v okolí a od té doby v tom lítám. Vím kde bydlí, jezdím denně kolem jejího domu (mám jej při cestě z práce, přes dvě vesnice) a pořád věřím, že ji někde uvidím/potkám abych se s ní zkusil seznámit, což se ale nedaří! :(
Docela mne to už psychicky deptá a tedy se chci zeptat: Je normální či ne prostě u jejího domu zastavit, představit se, seznámit a někam ji pozvat? Opravdu nevím, jestli když se známe jen od vidění nebudu vypadat jako obtěžující úchyl! Ještě podotýkám, že není vdaná, v tom domě žije s dospívající dcerou a mámou a žádného přítele ještě nedávno neměla (jak teď nevím).
Poradíte mi jak z toho ven? Děkuji moc za každou normální odpověď.
Odpovědi
Diskuze
Jiná možnost je zkusit se s ní "náhodou" potkat, to byste ale musel znát trochu její zvyky.
Přímo za ní bych nechodil, možná že už není volná, nežije sama, a také bych se eventuálně nechtěl připravit o vzpomínku na den, kdy mě poprvé pozvala k sobě.
Když zazvoníte, vůbec se to nemusí hodit, může se jí zrovna něco pálit na plotně, mít vytahané tepláky, neuklizeno, návštěvu, instalatéra, zvědavou matku, co já vím. A místo romantického seznámení se bud nervózně ošívat... Nebo vám otevře cizí chlap, to by bylo také nezapomenutelné seznamování.
Neotálejte, aby jste později nelitoval - navíc budete vědě ta čem jste.
Držim palce.
Ale nezapomeňte, píšete dopis pro ni, velmi důležité je, aby JI pohladil po duši. Pokud se budete zmiňovat o sobě, tak jedině v souvislosti s ní, jak se často přistihujete při myšlenkách na ni, jak zjišťujete, že si najednou "zkracujete" cestu kolem jejího domu a tak podobně. Jediná výjimka, kde můžete napsat, co byste chtěl vy, je pozvání na schůzku, že byste ji moc rád poznal blíže. Všechny ostatní ostatní věty jsou určené výhradně pro ni.
S těmi narozeninami to vidím tak - pokud bude souhlasit se schůzkou, přineste jí kytici, a bude-li správná atmosféra, můžete říci něco jako "Opožděné vše nejlepší k narozeninám". Raději bych to ale nevytahoval, když všechno dopadne dobře, můžete se jí přiznat za rok, že jste zvažoval jí popřát, ale bál jste se, abyste ji tím nevylekal :-)
Ještě pro upřesnění pár podotázek k tomu dopisu, i když si připadám jak dement..:
1)
Podařilo se mi zjistit přes soc. sítě, že má v přátelích i některé moje přátele - jedna je dokonce má rodina. Myslíte, že bych je měl v tom dopise zmínit?
2)
Hrozně škrábu, psát to přesto raději ručně nebo strojově na PC? Nevím co na ženy víc "zabírá".. :)
3)
Jako kontakt mám přidat i telefon, nebo ten raději ne?
Klidně pište třeba emailem, hlavní je obsah dopisu. A ještě jednou opakuji - zapomeňte na sebe a pište tak, abyste si ji při psaní mohl představovat, že se při čtení vašich řádků bude usmívat. Když se přestane usmívat, větu prostě vymažte :-)
Nevím, jestli dávat číslo, záleží na okolnostech - pokud jí třeba navrhnete hned schůzku v 7 před divadlem, hodilo by se, aby vám mohla poslat smsku, že se třeba trochu zdržela. Ale obecně vzato bych zase moc na pilu netlačil. Není úplně zdvořilé po ženě chtít, aby sama volala. Pokud ji budete třeba psát přes email, tak pokud bude chtít, odepíše vám. Jak jsem psal, záleží na okolnostech, ale trochu nešikovnosti zase tak moc nevadí. Hlavní je, aby se při čtení nepřestala usmívat :-).
Přeji hodně štěstí.
Já jsem to myslel spíše tak, které kontakty na sebe uvést v tom písemném dopise, jak jste mi radil v prvním příspěvku. Pokud se náhodou rozhodne mi odepsat, musí vědět jak a kam. Ale osobně si myslím, že když uvedu mail i tel. číslo tak tím nic snad nepokazím.. ;-)
Jak ji třeba správně oslovit? Zuzano, Zuzanko, Drahá Zuzano, Paní Zuzano, Vážená paní Procházková... Každé oslovení nějak zní, některá jsou příliš osobní, jiná strohá, další zase příliš formální, ale žádné tak akorát. Ach jo. Zkusím to nějak zkombinovat, abych ji nevylekal hned při čtení první věty.
Drahá Zuzano,
snad se Vám nezdá troufalé, pokud Vás takto oslovuje muž, který si ani není jistý, zda si na něj dnes ještě vzpomínáte. Ten neznámý z autobusu, jehož oči Vás kdysi každé ráno vyhlížely a zdálo se jim, že i v těch Vašich čtou vlídnost a snad i nádech sympatie...
Čtu to po sobě - není to už příliš šroubované a patetické? Asi si s úsměvem řekne, co je to za blázna, možná to někde opsal, ale nevyleká ji to a bude číst dál. To že o sobě mluvím ve třetí osobě by jí mohlo dodat pocit bezpečí a pohody - nepůsobí to, že na ni příliš naléhám, že ji do něčeho nutím, že musí něco řešit... Zítra si to pro jistotu ještě jednou po sobě přečtu a třeba to ještě nějak upravím...
Tak nějak bych to zkusil já, hrál bych si se slůvky a zkoušel z nich složit věty, které by ji hladily po duši. Musí to být ale autentické, musí to být slova, ke kterým se budu vždy hlásit. Nestavěl bych z těch vět ohradu, abych ji tam vmanévroval nebo vmanipulovat, spíš nabízel svět, kam bude ona chtít přijít.
snad se Vám nezdá troufalé, pokud Vás takto oslovuje muž, který si ani není jistý, zda si na něj dnes ještě vzpomínáte. Ten neznámý z autobusu, jehož oči Vás kdysi každé ráno vyhlížely a zdálo se jim, že i v těch Vašich čtou vlídnost a snad i nádech sympatie..."
Nechci být nevděčný ale obávám se, že napsat jí tohle, tak ten dopis rovnou hodí do koše. Nebylo by lépe to napsat nějak normálně a celkem stručně? Myslím si, že pokud se neznáme tak méně znamená více..
Osobně bych jí zkusil oslovit spíš na ulici.
Pokud si chcete najít svou Zuzanu, napište jí dopis, který by se líbil ženě, jakou si přejete. Pokud se jí to bude zdát přihlouplé, aspoň si ušetříte pozdější trampoty.