Nejasnost s hustotou :)
Krásný den všem :)
Narazila jsem na 2 příklady :
1) Co má VĚTŠÍ hustotu - suchý či vlhký vzduch ? (Suchý proto, že je tvořen převážně molekulami o větší molekulové hmotnosti, než má voda (?)
vs.
2) Plavec , který se dostane do zvířené vody, plné vzduch.bublin, musí pro setrvání na hladině vynaložit mnohem větší úsilí než ve vodě bez bublin . Proč ? - zde má naopak voda se vzduchem MENŠÍ hustotu než bez něj. Tomu nerozumím. Je to kvůli tomu, že v případě plynů rozprostřených v kapalinách je to jinak s objemem, který dané molekuly zaujímají a proto je zde naopak poměr hustot opačný ?
Moc děkuji ! :)
Narazila jsem na 2 příklady :
1) Co má VĚTŠÍ hustotu - suchý či vlhký vzduch ? (Suchý proto, že je tvořen převážně molekulami o větší molekulové hmotnosti, než má voda (?)
vs.
2) Plavec , který se dostane do zvířené vody, plné vzduch.bublin, musí pro setrvání na hladině vynaložit mnohem větší úsilí než ve vodě bez bublin . Proč ? - zde má naopak voda se vzduchem MENŠÍ hustotu než bez něj. Tomu nerozumím. Je to kvůli tomu, že v případě plynů rozprostřených v kapalinách je to jinak s objemem, který dané molekuly zaujímají a proto je zde naopak poměr hustot opačný ?
Moc děkuji ! :)
Odpovědi
Diskuze
https://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/8-fyzikalni-vlastnosti-vybranych-plynu-a-par
2) Je to fyzikální podstata. Archimédův zákon.
Těleso ponořené do tekutiny, která je v klidu, je nadlehčováno silou rovnající se tíze tekutiny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa.
A tak voda obsahující bublinky vzduchu má jakou tíži(hustotu)?
Jen jako příklad, jsou uvažovány při nevisvělitelných lodních katastrofách i případy kdy se pod lodí otevře kapsa "bahenního plynu" (metan), a díky směsí bublinek ve vodě poklesne vztlak natolik, že se loď okamžitě potopí.
Druhý případ je heterogenní směs tekutiny a bublinek plynu (vzduchu) a Archimedes tady pracuje s průměrnou hustotou této směsi = čím více bublinek, tím nižší celková hustota.
Voda s dostatečně jemnými a rozptýlenými bublinkami plynu má hustotu, která je váženým průměrem hustot obou složek. Běžně se tento rozdíl hustot využívá k čerpání znečištěných kapalin nebo k míchání.