Využití odchylek a vzdáleností v praxi

numeriprimi13.11.2017 18:15 Nahlásit
Ahoj. V rámci studia na VŠ vytvářím prezentaci na téma odchylky a vzdálenosti. Pojmu to jak analyticky (analytická geometrie), tak synteticky (planimetrie, stereometrie).
Chci to probrat trochu zajímavěji a zařadit část s využitím tohoto aparátu v reálném životě. Mám třeba kus zdrojáku, kde se naprogramovává vrh a počítá odchylka. Mám nápad i na využití v astronomii jakožto odchylka oběžných drah planet, tam se to využívá ve více aspektech... Chtělo by to ale další nápady. Odpovědi typu architektura nebo chemie mi moc nepomůžou. Potřebuji něco konkrétního, kde se to opravdu mimooborově využívá. Něco jako motivace, že to opravdu má význam a není to úplně k ničemu pro lidi, co tu matematiku moc nemusí.

Poradíte mi?

Díky moc.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Pekidec14.11.2017 16:01 Nahlásit
V rámci planimetrie můžeš uvést geodézii a kartografii. Například změřit šířku řeky pomocí pásma a teodolitu: Teodolitem najdeš bod protějšího břehu na kolmici z tvého stanoviště ke tvému břehu, pak odměříš pásmem třeba 10 m po i proti proudu na svém břehu a máš trojúhelník s jednou stranou 20 m na tvém břehu a třetím vrcholem na protějším; teodolitem změříš úhly trojúhelníku přilehlé ke známé straně a trojúhelník je plně určen, takže je hračka spočítat jeho výšku, což je hledaná vzdálenost.
Anonym Pekidec14.11.2017 16:15 Nahlásit
A ještě mimochodem: Významné části matematiky vznikly, aniž by měly "praktické" uplatnění, a ejhle - za 50 nebo třeba za 250 let se ukázalo, že to praktický význam má. Například Riemannova práce, která vyšla kolem roku 1850, byla ryze teoretická a zabývala se prapodivnými prostory, které "ve světě" neexistují. Například v nich neplatila "samozřejmost" rovinné geometrie, totiž že bodem neležícím na přímce lze vést právě jednu rovnoběžku s onou přímkou. V Riemannových "rovinách" mohlo bodem vést nekonečně mnoho rovnoběžek, nebo nemusela existovat žádná, apod. Až po skoro 60 letech, když Einstein vymýšlel obecnou teorii relativity a (nejsa dost dobrý matematik) hledal matematický aparát, kterým by šel popsat jeho gravitačně nehomogenní prostoročas, narazil na Riemannovu práci a zjistil, že to je to pravé.

Proto otázka údajných praktiků "K čemu je to dobré?" je otázkou primitivů a je nesmyslná. Jedinou rozumnou otázkou by bylo "Kdy a k čemu to bude dobré?", s přirozenou odpovědí "To záleží na vás, když jste ti praktici".
Přidat komentář do diskuze ▾