Dostaly se mi do rukou citáty Jana Wericha. Jsou plné lidskosti a člověčeství, a i když jsou psány těmi nejobyčejnějšími slovy je v nich tolik moudrosti, že člověka až zamrazí, jak i prostým slovem lze říkat velice moudré věci, duchaplné myšlenky a pravdu.
"Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí."
"Někdo má to štěstí, že má schopnost být přítelem."
"Lidské štěstí to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí. Čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to štěstí větší."
Snad vás budou inspirovat k nějakému povídání o životě. A pokud ne, nevadí. Třeba vás aspoň potěší si je přečíst a zamyslet se nad nimi. Uvědomit si, že štěstí má mnoho podob, že je často tak strašně prosté, a zároveň křehké a pokud nás potká, je snad tím nejušlechtilejším co můžeme udělat se o ně podělit. Leda
Štěstí je jenom okamžik, záblesk prozření, touha zastavit čas. Okamžik, pro který stojí za to pak zase prožít dlouhá léta trápení ......
Dary osudu,které jsou pro někoho každodenní samozřejmost,tak pro jiného je jen malý zlomek tohoto velké štěstí.Čím více má člověk štěstí,tím ho vnímá méně a méně.