Proč mají nejlepší vzdělávací systém ve Finsku?

Anonym Harukas13.12.2018 11:49 Nahlásit
A je vůbec pravda, že je nejlepší?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Pilonic13.12.2018 12:02 Nahlásit
Pokud se skupina lidí (předpokládám odborníků na vzdělávání) shodne, že ve Finsku je nejlepší, tak bude nejlepší :) Záleží, jaká se poměřují kritéria (opravdu netušim), ale je možné, že za několik let může být nejlepší "jiný systém" - jak už to ve světě chodí.
Anonym Hasogep13.12.2018 16:26 Nahlásit
Já myslím, že i v jednu chvíli může být několik různých nejlepších vzdělávacích systémů :-). Pochybuji, že třeba Japonci mají s Finy stejná hodnotící kritéria a shodnou se na nich s všemi ostatními. Třeba jen otázky, k jakým hodnotám mají být děti vedeni, jak moc mají uznávat autoritu, náboženská pravidla, národní hrdost, školní oblékání, míru svobody, jak moc mají být vedeni k úctě k okrajovým jevům současné společnosti... to vše jsou otázky kde budou naprosto jistě značné rozdíly v názorech. A jistě i v mnoha dalších oblastech.
Je naprosto nesmyslné si myslet, že existuje něco jako nejlepší vzdělávací systém. Třeba kvantita/ kvalita, podpora nadaných/masový přístup k VŠ, nebo dokonce inkluze, výběr povinných předmětů - to jsou všechno kompromisní otázky, které nemají obecně nejlepší řešení.
Anonym Bamocuv13.12.2018 18:13 Nahlásit
Tak je pravda, že těch kritérií může být víc, ale zase nedělejme, že není nic jako lepší a horší vzdělávací systém. Jedním z kritérií jsou bezpochyby výsledky ve vybraných testech, taková srovnání se dělají. O dalším z kritérií, spokojenost studentů, vyšla nedávno série článků.
Anonym Qedygog14.12.2018 00:52 Nahlásit
Pilonici, pokud ti "odborníci" jsou z EU nebo dokonce z USA, tak jejich chvála Finska by ve skutečnosti znamenala, že finský systém je mizerný.
Bamocuve, výsledky ve vybraných testech záleží na tom, kdo ty testy stvořil. Úspěch v testech vůbec nemusí znamenat vzdělanost, dokonce ani schopnost myslet! A spokojenost studentů? Ti budou nejspokojenější, když se po nich nebude nic chtít.
Anonym Hasogep14.12.2018 07:34 Nahlásit
Myslím, že se pochopitelně diskuse přesunuje od "kde mají nejlepší vzdělávací systém" k logicky předcházející otázce, "jaká jsou nejlepší kritéria". Otázka kritérií je už na první pohled otevřenější a každému je hned jasné, že tam sice možná budou teze, na kterých se všichni shodnou, ale zároveň bude i velmi mnoho takových, kde se lidé různých kultur, mentalit, generací, vír... shodnout nemohou.
Anonym Hasogep14.12.2018 10:30 Nahlásit
Spokojenost studentů je také docela absurdní kategorie, která asi nemá žádný obsah. Jsou země, kde brblat proti vrchnosti se bere jako nevhodné, lidé respektují autority - třeba Británie, Německo, Japonsko. Pak jsou země, kde lidé vrchnost vždy kritizují - v tom jsme u nás, a všichni nespoutaní Slované, celkem přeborníci. U nás je běžná odpověď na otázku "jak se máš?" - "ale, stojí to za...". To se v kultuře západních zemí bere obvykle jako naprosto nevhodné.

Každý žák je jiný, každému by vyhověl jiný systém. Já například považuji za úpadek vyplňování testů a výsledky této činnosti pouze za jakési předběžné vodítko. Podle mě má být základem ústní zkouška. Jsou ale i lidé s odlišnými názory. Podobně domácí úkoly, učení zpaměti, inkluze, ne/povinné předměty, společenské vědy, jazyky atd. atd.

Průměrná odpověď na spokojenost je silně závislá od konkretního prostředí. Pozeptejte se třeba Rusů na Putina a v 90% bude první, co řeknou, nějaká kritika. Poptejte se Anglánů na Mayovou a dostanete víc než polovinu kladných hodnocení. Skutečné volební výsledky ale ukazují něco úplně jiného. Myslíte, že u studentů je to jinak? Jak chcete srovnávat "spokojenost" napříč kulturami?
Anonym Kynydeh14.12.2018 14:00 Nahlásit
Qedygog, to je samozřejmé, že výsledky různých testů budou různé, to je banalita, kterou není třeba vůbec říkat. A zajišťování spokojenosti studentů je také smysluplné a zároveň je každému jasné, že takové výzkumy je třeba náležitě interpretovat. Jenom trouba si může myslet, že to dává nějaké absolutní výsledky. Všichni ostatní vědí, že podobné výzkumy mají své limity, přesto mají smysl.
Anonym Hasogep14.12.2018 14:21 Nahlásit
Je evidentní, že každý z nás šesti by si pod pojmem nejlepší vzdělávací systém představil něco jiného.

Stejně, jako kdybychom udělali ochutnávku vín. Zoctovatělé by asi všichni dali někam na konec, další výsledky by určitě částečně korelovaly, ale zároveň by se i hodně rozcházely. Víno ani vzdělání není skalární veličina, ale mnoharozměrný vektor. Není to veličina exaktně měřitelná, závisí na tom, jakou váhu přiřknete barvě, vůni, sladkosti nebo kyselince. A také na zakulacenosti, plnosti, harmonii a vyváženosti. Třeba také na laboratorním obsahu zbytkového cukru nebo síry... Nanejvýš bychom mohli říct něco jako - toto víno je skvělé, 85% hodnotitelů jej umístilo do první pětky.
Anonym Loqixiv15.12.2018 12:31 Nahlásit
No a právě, přesně tak se vína můžou hodnotit, podle jednotlivých kritérií. Stejně tak to je se vzdělávacími systémy, kde to je vlastně spíše jednodušší, protože tam lze v mnoha aspektech použít kvantifikovatelná kritéria a ne chuťové a podobné soudy. Takže nejlepší z hlediska výsledků testů PISA v matematice je Singapore. V porozumění textu je to .... atd. atd. Hodnotit a porovnávat vzdělávací systémy je klidně možné, sazmořejmě to má limity, to je každému jasné.
Anonym Sowaxyv15.12.2018 20:06 Nahlásit
Chvíli jsem si četl o PISA projektu. Ten si definuje některé dovednosti a následně se pokouší hodnotit, jak testovaný naplňuje tuto definici. Jiná témata a dovednosti ani nepojmenovává, natož, aby je testoval. To je první úskalí. Kromě toho, i uvnitř hodnocených témat prosazuje jednostranný pohled na věc. Třeba:
"Čtenářská gramotnost představuje porozumění, využívání, posuzování a angažování se v psaných
textech za účelem dosažení cílů jedince, rozšíření jeho znalostí a potenciálu a aktivní účasti ve
společnosti."
Tato definice vychází z anglosaských postojů k životu. Jak to, že čteme jen za účelem dosažení cílů, znalostí, potenciálů atd. Kde je aspoň zmínka o plnohodnotném duševním, morálním, citovém rozvoji, o porozumění životu, jeho hodnotám... Prostě ty typické hodnoty východních kultur.

Já osobně takovou plochou, "pragmatickou" definici odmítám jako jednostrannou a nepoužitelnou v hodnocení jiných kultur. A už vůbec ne k jejich objektivnímu srovnávání. Pochopitelně, někdo se s tím naopak ztotožní a bude přesvědčen, že to tak má být.
Přidat komentář do diskuze ▾