šišky
Dobrý den,
dnes nám učitelka biologie řekla, že: šišky se otvírají, když jsou ve vodě a zavírají se na suchu. Je tomu opravdu tak? Nemyslím si to.
dnes nám učitelka biologie řekla, že: šišky se otvírají, když jsou ve vodě a zavírají se na suchu. Je tomu opravdu tak? Nemyslím si to.
Odpovědi
Diskuze
Roznášení semen a plodů Semena a plody rostlin jsou útvary, pomocí kterých se rostlinný druh může šířit i na velké vzdálenosti. I tady rostlinám pomáhají nejrůznější prostředníci. Větrem se šíří semena a plody, která jsou lehká a často mají vyvinutý nějaký létací aparát. Buď to může být chmýr v podobě chlupů na semenech topolů nebo v podobě deštníkovitého útvaru na nažkách pampelišek, křídlovité útvary mají semena smrků nebo plody bříz a javorů. Jsou stavěné tak, aby se při pohybu měnilo postavení těžiště, krouživý pohyb pak umožňuje bočnímu větru semeno nebo plod zanést do větší vzdálenosti. Výhodnější je samozřejmě suché a jasné počasí, kdy jsou suchá semena lehčí a dál doletí. Proto se za vlhka šišky jehličnanů zavírají a za sucha otevírají. Tento pohyb rostlin, který je založený na změnách tvaru buněk při vysychání, se nazývá fyzikální hygroskopický pohyb. Stejně se těmito hygroskopickými pohyby za zralosti otevírají také lusky vlčího bobu, tobolky tulipánu, zdvihá se úbor s nažkami u pupavy bezlodyžné a nebo se do země zavrtávají zobanité plody pumpavy (ve vlhku se kroutící osina plod doslova zašroubuje do země). Fyzikální pohyby jsou schopné vykonávat i mrtvé části rostlin.
Takže to asi pravda bude ;)
Je to tedy hygroskopický pohyb, to jsem si myslela správně.:)
Hygroskopické pohyby
Způsobeny pnutím, které vzniká na základě rozdílu v rychlosti bobtnání a propustnosti buněčných stěn pro vodu u rostlinných pletiv vně a na vnitřní straně pohybujícího se orgánu
(otvírání za sucha - zavírání za vlhka plodních šišek jehličnanů : buněčné vnější strany semenných šupin bobtnají a propouštějí vodu rychleji než na vnitřních stranách ).
Potvrzení pro p.učitelku
http://www.biology.webz.cz/pohyb.php