Proč v kamnech určených na pálení dřeva nehoří uhelné brikety?
Odpovědi
Diskuze
Z "internetu" vybírám:
Vzhledem k záručním podmínkám by se mělo užívat pouze palivo jež je u kamen uvedeno,nicméně v některých případech výrobci taktéž uvádí tzv. paliva "pozáruční" (například máte povolené dřevo a dř. brikety, jako pozáruční i hn. uhelné brikety či uhlí dle typu kamen).
Z praktického hlediska dřevěné brikety mají výhřevnost cca od 16-18 Mj/kg +,- v závislosti na druhu dřevního materiálu z kterého jsou lisovány
Hnědouhelné brikety mají (dnes na trhu jde většinou o německé) výhřevnost cca 19 Mj/kg z čehož plyne určitá srovnatelnost s kvalitními briketami dřevěnými, výhodou hnědouhelných briket je ale poněkud delší "žhnutí" konstantnější kvalita a jsou vhodné k přímému přikládání (na rozdíl od uhlí to je určené k hornímu nebo spodnímu odhořívání dle typu topidla)
Mají-li kamna litinový rošt, jsou-li vyloženy uvnitř šamotovými deskami nebo jiným srovnatelným žáruvzdorným materiálem pak by užití hn. uhelných briket neměl být problém. (nakládá se rozumně dle potřeby na teplo na rozhoření se dají dle velikosti briket např. ze 3-4 pak se již dokládá po 1 nebo 2 po odhoření na žhavé se přivře přívod vzduchu do kamen zejména primární většinou je na spodu dvířek kamen a brikety mnoho hodin žhnou)
Kamna která jsou ale ideální na spalování hn. uhelných briket mají navíc:
-popelník patřičné velikosti ( z briket je více popela než ze dřeva)
- nejen litinový pevný ale zároveň i pohyblivý tedy otočný nebo posuvný rošt ovládaný "zevně" kamen čímž se jednak zajistí čistota v domácnosti při zbavování popele (uzavřeme dvířka prohrkáme necháme odstát prach v kamnech pak teprv popelník vyneseme=bez prášení ) a jednak je možný "restart" kamen např. druhý den bez nutnosti podpalu (do popele hodíme ze 4-5 hn. uhelných briket mírně krátce pohneme roštem přidáme vzduchu a kamna se vznítí ze žhavých zbytků hn. uhel. briket, po rozhoření doroštujeme zbytkový popel a pokračujeme klasickým přikládáním čili s hn. uheln. briketami lze topit i kontinuálně jsou-li dobrá kamna).
=> zdroj: https://krbova-kamna.heureka.cz/poradna-otazka/397529/
Pokud bychom se na hoření paliva podívali přes bilanci vstupů a výstupů, mohli bychom při nulových tepelných ztrátách vypočítat maximální (adiabatickou) teplotu (pro dřevo se vzduchem kolem 1980 °C). Reálná teplota plamene při spalování dřeva ve spalovacím zařízení se pohybuje přibližně v rozsahu 650 až 950 °C. Teploty dosažené v ohništích při spalování uhlí jsou cca 800 až 1200 °C.
Souhrnně můžeme říci, že pokud se hořlavina s okysličovadlem setká, ale není vystavena dostatečné teplotě, k hoření nedojde a nebo dojde jen k nedokonalému částečnému hoření. Se zvyšující se teplotou se rychlost a kvalita spalování zlepšuje.
https://energetika.tzb-info.cz/8644-o-spalovani-tuhych-paliv-v-lokalnich-topenistich-2
Z podstaty věci vyplývá, že o průběhu (a tedy kvalitě) procesu spalování kusového dřeva v ohništi, rozhoduje samotná konstrukce ohniště a kamen jako celku, kvalita spalovaného dřeva a vzduchový režim. Cílem výzkumných a vývojových prací je pak vysoká účinnost kamen, uživatelský komfort a minimální produkce škodlivin. Všechny tyto parametry, jakkoliv jsou jejich vzájemné vztahy komplikované a obtížně formulovatelné, nějakým způsobem souvisí s průběhem spalovacího procesu v ohništi, s křivkou vyhořívání paliva a rychlosti hoření.
https://energetika.tzb-info.cz/8716-proces-horeni-kusoveho-dreva
Z uvedeného by mělo vyplývat, že konkrétní kamna, tj. jejich topeniště, jsou konstruovány na konkrétní palivo. Jiné než na které jsou určeny v nich buď nebude hořet, nebudou nebudou mít požadovanou účinnost (výkon a nedokonalost spalování). To znamená, že budou buď kouřové cesty zanášeny sazemi, nebo budou dehtovat. Opačný extrém je, že spalné plyny budou dohořívat až v komíně.