plýtvání?
Při slově "plýtvání" mi tak maně napadlo: pamatujete na šetření papírem? S každým kilem do sběru? Třídní soutěže ve sběru papíru? .... a dneska? Kila reklamních letáků ve schránkách, sběrny je v podstatě odmítají a když, tak je vyplácejí za komickou částku. Jediná forma, jakou se čelí tomuto gargantuovskému plýtvání je tříděný odpad...... jsem z toho poněkud nespokojen....jak se Vám to jeví? A plýtvání v ostatních oblastech? Jak se k tomu staví případně mladší přátelé?
Odpovědi
Diskuze
Nicméně je fakt, že tehdy balík papírů byl poklad, teď se s tím tolik nenadělá, jelikož je vyšší životní úroveň. A tak se s tím taky víc plýtvá. Že to není dobře, s tím souhlasím.
Mám pořád dojídat ten starý a koukat stále na nový, ještě ten dobrý čerstvý? Nebudu přece pořád jíst starý chléb.
Ale proč je tak nedobrý, to je již jiná otázka (jiná technologie výroby).
Já vím,je to taková hyperbola.. neber mě moc vážně...jen jsem si chtěla malounko "zazlobit" čaroděje..a buď ke mně laskavý ve své odpovědi,prosím...
láska k vlasti, láska k práci, láska ke koním, láska k matce, láska sourozenecká, láska milenecká, láska manželská, ale i láska k dobrému jídlu, to je toho tolik, a každá láska má právo na slovo "miluji".
Ale, jak už jsem předeslal, máš pravdu, že největší nárok na "milování" má láska "milenecká", ten omračující cit plnící notesy básníků a ordinace psychiatrů (nechci se nikoho dotknout, vím co píšu....)
Co se lásky týká, je to opravdu asi o tom, jak si to kdo vyloží. Jen tady Gandelfe nerozumím, jak může být krásná láska, která mne přivede až k psychiatrovi, asi mi ještě tato zkušenost chybí, ale pak bych se jí asi pak radši vyhla, ne?
To věděcké se pídí po historické realitě a to politické se řídí konkrétním politickým cíle, nemůže tedy být objektivní. (To se kolikrát divíme, co jsme to vlastně zažili).
Však existují historické paralely.... přece víme (a říkal to už František Palacký), že jsme měli jako české země luxusní posici mezi národy Rakousko - Uherska... v agrární ekonomicke tu byly české země solidně fundované průmyslovou výrobou, usazené ve velkém státním celku, který zajišťoval potřebnou prestiž a zároveň potřebný trh pro průmyslovou výrobu... ale přece pak "bourali jsme vesele to Rakousko zpuchřelé" a kácely se sochy a všechno co bylo rakouské, bylo špatné.
A naopak, glorifikace husitského hnutí dávala zapomenout na skutečnost vypálených měst, vesniček a hlavně klášterů.... bezpreceneční ničení kulturního dědictví....
Tak si říkám, že by nebylo od věci nezapomínat z minulosti to positivní, neplivat na naše mládí, kdy jsem se poctivě snažili, aby
po nás něco kloudného zůstalo. A neplýtvat zkušenostmi. Nebyly zadarmo.