| Nahlásit

Pocit úzkosti, deprese, nevím ani jak to definovat

Dobré odpoledne,
potřebovala bych poradit. Rodiče jsou rozvedení a mám dva sourozence, pořád je ale spousta problémů a já si myslím, že za většinu z nich můžu já. Navíc, když s nimi zrovna nejsu, chovají se úplně jinak - jako taková šťastná rodina. Párkrát jsem i přemýšlela nad tím, že bych si mohla něco udělat, ale vím, že to není řešení. Jsou ale stavy kdy k tomu nemám daleko.
Pořád trpím pocity méněcennosti, ve škole mám problém se začlenit, mám problém s tím někam chodit z obavy, že bych byla jen trapná a nikoho tam neznala. Jsem poslední dobou zdeptaná svojí postavou, podívám se do zrcadla a mám chuť nevycházet ven...
Bojím se se jenom vyjadřovat, protože když to udělám, často se shledám s blbými reakcemi okolí

Trápí mě spousta takovýchto věcí a mívám pocit, že by prostě "nebýt" bylo mnohdy snažší. Poraďte mi, co dělat. Vím, že mně řekente, abych navštívila psychologa, ale to asi nedokážu :(.
Témata: Nezařazené

6 reakcí

| Nahlásit
Možná to bude laická rada. Začni se mít ráda, netrp se tím, co stejně není pravda ( že můžeš za problémy, nebo že nejsi pěkná) Hlavní problém je v tom, jak to vnímáš, v tvojí psychice..Nejlepší je najít si někoho, kdo by ti s tím pomohl, komu by jsi se mohla svěřit, komu by si věřila a kdo by tě chválil, dodával ti sebevědomí..když to nebude psycholog, tak kamarád (může být ze třídy, aspoň jeden z těch sourozenců nebo některý kamarád z netu)
Netrap se..zvlášť ne tímto :o)
Když myslíš, žes poražen, pak je to tak.
Když myslíš, že nelze, pak jistě to vzdáš. Když vyhrál bys rád, však myslíš, že nejde to, pak svého vítězství nikdy se nedočkáš.
Když myslíš, že prohraješ, pak prohrál jsi už, a teprve ve světě objevíš snad, že úspěch se počítá vůlí ho chtít, stav mysli tu největší roli má hrát.
Když myslíš, žes předstižen, pak je to tak, jen na to teď mysli, jak co nejvýš jít, ze všeho nejdřív sám v sebe uvěř, pak můžeš vždy s jistotou zvítězit.
Ne vždycky se v bojích, kdo silnější nebo snad rychlejší byl. Však dříve či později vyhraje ten, KDO MYSL SVOU O VÍTĚZSTVÍ PŘESVĚDČIL.
| Nahlásit
To jsou pěkný rady, ale ty nepomůžou někomu, kdo má depresi. Obvyklý příklad: říct někomu, kdo má depresi, aby se nermoutil, je jako říct někomu se zlomenou nohou, aby utíkal.
| Nahlásit
Pro Anonym249794: Psycholog nebo psychiatr je samozřejmě nejlepší. Pokud se ti k nim zatím nechce, zkus si o tom koupit nebo půjčit nějakou knihu.
| Nahlásit
nemáš nějakého koníčka ? Kdyby jsi si něco udělala, strašně by jsi ublížila svým blízkým, to si pamatuj ! Všichni lidi jsou si rovni !
Před nikým se neponižuj ! Jsi určitě normální holka, jako každá jiná,akorát, že ty si to nemyslíš, tak se na to vykašli a představ si, že jsou lidi opravdu nešťastný o čem ani my nemáme potuchy. Já jsem taky rozvedená, už hodně dlouho a mám dvě děti a kdyby si něco udělaly, tak by to bylo něco tak hrozného pro mě,že to raději nebudu komentovat. Tak se drž a mysli taky na druhé. . :-)
| Nahlásit
Navštívit psychologa je ta nejlepší rada. Něco o tom vím ......
Psychologové jsou zkušení odborníci a velmi dobře umějí naslouchat a dát najevo, že klientovi rozumí. Klient má kolikrát pocit, že lepšího přítele na světě nepoznal. Mají spostu zkušeností z podobných případů a dokážou nenásilně poradit, co s tím. Dokonce se na další návštěvu u psychologa člověk i těší.
Depresi zvládnout svépomocí nelze. Člověk najednou zjistí, že i vstát z postele ráno je pro něj neřešitelný úkol. Zájem o svět - nula. Ten stav, kdy vás rozhodí i sebemenší emocionální impuls není trvalý. přechází do stavu, kdy je člověk tak netečný, že už je problém vůbec něco s tím dělat. Věřte mi, zažil jsem to. Je nutno vyhledat pomoc, dokud v člověku alespoň trochu aktivity zbývá, netrvá to dlouho ...... :-((
| Nahlásit
-Začni postupně řešit věci co si vždy chtěla dokončit!Nic jiného stejně dělat nejde.Pokud máš problémy s postavou,chod cvičit-zas tak drahé to není.Pokud na to nemáš,podívej se na net,něco se tam najde.Jestli nejsi začleněná je uplě fuk! a v rodině to samé ,něco tam určitě je od nich a to tak často v rodinách je a nezměníš to.Připravuj se do školy!Nenech se odradit od studia ,čtení,snaž se třeba dostudovávat to v čem si myslíš ,že máš nějaké resty a ze sourozenců se snaž dělat legraci, -pokud to jde, a uvidíš jak se jejich chování k tobě změní..Nikomu ,kromě odborníků nic nesvěřuj!Jen problém dále oživuješ.Nikdo se nedozví,že chodíš k psychologovi a chodí tam více lidí než se zdá.Vůči běžnému okolí problémy uzavři.Nikdo ti nepomůže. Na závěr trochu něco drsného ,stejně jako postavu cvičením nezformuješ ani náhodou za 3 měsíce tak s tím tvojim problémem je to stejné.Je to dlouhodobé.Ale změny postupně nastanou.Až náhle nečekaně zjistíš,že věci jsou jinak,ale nesmíš na to pořád čekat.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek