Krymská krize - stručně o co jde
Ahoj všem,
jsem dítě a politice rozhodně nerozumím. Jenže do školy mám napsat úvahu o Krymské krizi. Hledala jsem různě na internetu, ale našel by se někdo hodný, kdo by mi stučně třeba v bodech vysvětlil o co jde? Kdo to započal, jak to vzniklo, vývin situace a možný vyústění popř. souvislosti s ČR? Nemusí to být takhle, jenom něco, čeho bych se mohla chytit. Děkuju mockrát! :)
jsem dítě a politice rozhodně nerozumím. Jenže do školy mám napsat úvahu o Krymské krizi. Hledala jsem různě na internetu, ale našel by se někdo hodný, kdo by mi stučně třeba v bodech vysvětlil o co jde? Kdo to započal, jak to vzniklo, vývin situace a možný vyústění popř. souvislosti s ČR? Nemusí to být takhle, jenom něco, čeho bych se mohla chytit. Děkuju mockrát! :)
Odpovědi
Diskuze
Pokud napíšeš, že Rusko – říše zla, vedené diktátorem Putinem, novodobým Hitlerem, ukradlo Ukrajině Krym, a ve své světovládné touze zmocnit se celého světa, chce vyvolat válku, při níž chce obsadit celou Ukrajinu a nakonec i nás, dostaneš možná jedničku, ale nebude to pravda.
Putin se stal padouchem proto, že hospodářsky pozvedl Rusko rozkradené od oligarchů typu Chodorkovského. Západní země se chovají k Rusku urážlivě, obkličují je, a Putinovo Rusko si to už nechce nechat líbit.
Ukrajina byla do roku 1917 součástí carského Ruska a poté SSSR, až do 1991. Bez Ukrajiny by Rusko nebylo odolalo ani Napoleonovi, ani Hitlerovi. Obyvatelstvo jsou asi z 1/3 Malorusové (Ukrajinci) a asi ze 2/3 Velkorusové. Za 2.světové války bylo na západě Ukrajiny silné nacionalistické hnutí, které spolupracovalo s Němci. Po oddělení od Ruska měly obě země poměrně dobré vztahy. Ukrajina patřila do zóny ruského vlivu, a dokonce Rusové dostali slib od USA při rozpuštění Varšavské smlouvy, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Po Oranžové revoluci v r. 2004 se země začala obracet k západu, ale v dalších volbách tento trend prohrál kvůli korupci protagonistů. Prezident vzešlý z dalších voleb byl také sice nakloněn podepsat přístupovou dohodu s EU, ale ta mu nenabídla pro rozkradenou zemi postačující půjčku. Moskva však ano. Prezident podpis přístupové dohody s EU tedy odložil. Na to propukly (v r. 2013) čtvrt roku trvající demonstrace na Majdanu, stály USA 5 miliard dolarů. Cílem je vytrhnout Ukrajinu ze sféry ruského vlivu a začlenit do EU a NATO. Demonstranti se chovali stále brutálněji, ale prezident se stále zdráhal rozehnat je střelbou. Nakonec ke střelbě došlo a je vážné podezření, že ji zorganizovali ozbrojenci z Pravého sektoru (organizace navazující na tradice nacionalistických hrdlořezů)vycvičení v Polsku. Západní politikové bývali na Majdanu častými hosty a nyní sjednali mezi prezidentem a demonstranty dohodu, v níž se prezident zavázal přibrat demonstranty do vlády. Ozbrojení demonstranti však dohodu porušili, v Kyjevě obsadili parlament, vytvořili novou vládu, která sice nevzešla z demokratických voleb jako vypuzený prezident, ale byla západními diplomaty přesto uznána za právoplatnou, ačkoliv porušila jimi všemi podepsanou dohodu. Jedno z prvních rozhodnutí byl zákaz ruštiny, který však velmi brzy odvolali na nátlak EU. Docházelo k lynčování policistů (vypíchané oči a uřezané hlavy).
Autonomní republika Krym – součást Ukrajiny, ale většinově obývaná Rusy, vyhlásila samostatnost a požádala o přijetí do Ruské federace. Vzápětí to bylo schváleno v referendu. Rusko pohotově souhlasilo. Část ukrajinských vojáků přešla k Rusům, část odešla z Krymu. Celá akce si vyžádala život jednoho člověka.
Na to vypukla bouře odporu ze strany EU a USA, které neuznávají platnost referenda a označují to za uchvácení cizího území a za narušení územní celistvosti Ukrajiny. USA, které nejsou závislé na ruském plynu a ropě jako EU, tlačí na EU, aby na Rusko uvalila hospodářské sankce. Evropě se do toho moc nechce, protože by tím utrpěla hospodářské ztráty. Konec konců, Krym i Ukrajina patřily odjakživa k Rusku s výjimkou posledních 20let.
Ukrajinským Rusům se nelíbí Kyjevská vláda vzrostlá z teroristů z Majdanu a volají jednak po federalizaci v rámci Ukrajiny, ale také po připojení k Rusku. Ozbrojení Rusové podle vzoru z Majdanu také obsazují úřední budovy, vytvářejí domobranu, policie se k nim často přidává, ale kyjevská vláda proti nim vyslala armádu. Takže se střílí do lidí, často neozbrojených, Julie Timošenková vyzývá k vraždění Rusů a pomalu se rozbíhá občanská válka. Ruští povstalci prosí Putina, aby jim pomohl. Západ, který to neuváženými kroky odstartoval, vyzývá Rusko, aby ovlivnilo ruské povstalce, aby složili zbraně. Také obviňuje Putina , že to zavinil. Noviny píší, že Rusko chce Ukrajinu napadnout, a není dokonce ani vyloučeno, že Rusko tyto ohrožené oblasti obsadí. Dochází totiž ke krveprolití.
Zastřelené Rusy ovšem západ nelituje. Má pouze strach, že se Ukrajina rozpadne a nebude schopna splácet dluhy. Nikdo nechce živit 45 milionovou zemi, kterou ukrajinští oligarchové přivedli k bankrotu, a které teď Rusko přestane pomáhat.
Česká republika propadla panice, že vypukne válka v blízkém sousedství, a lidé jsou strašeni, že přijdou Rusové až k nám. Vážná obava je však z toho, že přijdou ukrajinští utečenci.
Nejhorší hrozbou ovšem je, že do konfliktu mohou vstoupit Rusko a NATO. Rusko se cítí být ohroženo a NATO je v celé věci už velmi zainteresované a nebude chtít projevit slabost. To by pak byla válka jaderná, jejíž dopady si nikdo neumí představit.
I kdyby nedošlo k nejhoršímu, úplně by stačilo, kdyby se přetrhly obchodní vztahy mezi Ruskem a EU. Rusko by natáhlo své produktovody do Číny a my bychom mohli topit zase uhlím. Nikdo neví, které zdroje by mohly nahradit Ruskou ropu a plyn. Evropská krize by se prohloubila. Pokud se očekával evropský úpadek, teď právě si Evropa řekla o jeho urychlení.
To je ovšem poklidný scénář, ten odstrašující je Jugoslávie.
Pokud si vezmu, že Krym býval nedávno ruský, tak se jenom táži, zda nešlo především o něj. Ten zbytek je "kouřmo", cílený chaos, aby se na Krym zapomnělo. Už se o něm nepíše, Z pohledu Ruska byl cíl splněn, a u zbytku se uvidí, tam jsou další scénáře a vice "hráčů".
Všichni známe Wolfowitzovu doktrinu, podle které USA jedou. Každý stát, který vede samostatnou politiku proti vůli USA, je prohlášen za nepřítele. Každý stát, který nechce používat dollar v mezinárodním obchodování, je nepřítel číslo jedna. Každý stát, který si své surovinové zdroje chce udržet v národním vlastnictví, je nepřítel. USA takové země důsledně poškozují, nebo likvidují.
Rusko má surovinové zdroje, nechce používat dollar a vede nezávislou politiku. To je vstupenka do pekla.
Americké námořnictvo brázdí vody Baltu i Černého moře. Dál od domova už být nemohou. Blíž k Rusku už také ne. Větší provokaci si lze stěží představit. Čípak asi zájmy tam hájí? Nečiním si naději, že by snad moje. Zájmy obyčejných Američanů, kteří ani nevědí, kde tato moře jsou, také ne. Ti to jenom platí.
USA jsou ve skutečnosti oběť. Jsou první kořistí, které se zmocnil spolek mocných, jejichž národnost je kosmopolitní. Zmocnili se nejsilnějšího státu světa a jím jako beranidlem prorážejí obranu jednotlivých slabších zemí. Zde nejde o pravdu, spravedlnost, ale o bussines.
Začalo to válkou Sever proti Jihu. (Konfederace byla otrokářská. Člověk by sice spíš čekal opak: „Dokud budete otrokáři, nechceme vás do Unie.“ Bylo to naopak.) Sever svedl s Jihem zničující válku, po níž si ho hospodářsky podmanil. Otroctví bylo jen záminka pro válku.
Tak vznikla postupně síla, která je použitelná kdykoliv, kdekoliv, proti komukoliv, kdo neposlouchá. Ne vždy to bylo tak viditelné, jako od doby rozpadu SSSR v éře globalizace.
Nás neochrání, jestli se Rusko ubrání, nebo naopak. Nás by zachránilo jedině, kdyby Američané si povšimli, kdo že jim to dělá hoprdox, čemuž už byli blízko v době vietnamské války. (Ta mimochodem začala provokací – fiktivním útokem na vlastní loď.)