Co je těžší?

Anonym Tykowor30.09.2014 21:46 Nahlásit
Kilo železa nebo kilo peří?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.01.10.2014 16:06 Nahlásit
Pytel s kilogramem peří na Jupiteru je těžší než kilogramové železné závaží na Zemi.
Anonym Tykowor10.10.2014 20:33 Nahlásit
Cenobita: To vím taky. Ale nechal jste se nachytat.

P.S.: Opravdu se neptám na gravitační působení Jupiteru oproti Zemi. Myslím na Zemi, pokud někdo nepochopil.
Anonym Qyhuxup11.10.2014 15:52 Nahlásit
Tohle už se kdysi dávno na Ontole řešilo a dospělo se tam k závěru, že jedno z těch kil je těžší (už si nepamatuju, které). Nepochopil jsem ani tehdy a nechápu ani teď, jak je to možné, protože si pořád myslím, že kilo je kilo. Chápu, že "kilo železa" zní nebezpečněji, než "kilo peří", ale v principu by obě ta kila měla při pádu na nohu napáchat stejnou paseku, ne?
Anonym Qybetam11.10.2014 15:59 Nahlásit
Řešení je v tom, že si uvědomíme rozdíl mezí tíhou a hmotností.

tíha: F, jednotka: N (newton)

hmotnost: m, jednotka: kg (kilogram)

Hmotnost se nemění je konstantní ve vesmíru (zde neuvažujme relativistické jevy), zato tíha je závislá na gravitačním působení (gravitačním poli), proto je 1 kilogram železa na Měsíci lehčí než na Zemi a těžší na Jupiteru a supertěžký na Slunci. (A je jedno jestli jde o peří nebo železo.)
Cenobita.11.10.2014 16:01 Nahlásit
Řešení je v tom, že si uvědomíme rozdíl mezí tíhou a hmotností.

tíha: F, jednotka: N (newton)

hmotnost: m, jednotka: kg (kilogram)

Hmotnost se nemění je konstantní ve vesmíru (zde neuvažujme relativistické jevy), zato tíha je závislá na gravitačním působení (gravitačním poli), proto je 1 kilogram železa na Měsíci lehčí než na Zemi a těžší na Jupiteru a supertěžký na Slunci. (A je jedno jestli jde o peří nebo železo.)
Anonym Vujemot11.10.2014 16:32 Nahlásit
Mně to přijde jak nesmyslné hádání u malých dětí. V podstatě tu záleží, jak se vykládá slovo těžší. Ve fyzice bych řekl, že těžší je to, co má větší tíhu, takže je to závislé i na gravitačním zrychlením. V běžném řeči těžší znamená mít větší hmotnost, váhu atd., takže oboje je stejně těžké.
Takže celkem nepovedená snaha to okecat :)
Cenobita.11.10.2014 16:39 Nahlásit
Anonym Vujemot: tady se nikdo nehádá, byl tam otazník a tak jsem odpověděl.
Anonym Qyhuxup12.10.2014 14:51 Nahlásit
Ať se to tedy nějak srozumitelně uzavře: použiju-li váhy se dvěma miskami, na jednu misku položím kilo železa a na druhou kilo peří, žádná z misek neklesne níž, ať vážení proběhne na Zemi, na Měsíci nebo na Jupiteru. Chápu to správně?
thriller13.10.2014 10:53 Nahlásit
Qyhuxup: Ba ne. Máš-li kilo jednoho a kilo druhého, tak vážíš-li je na rovnoramenných vahách v jakémkoliv homogením gravitačním poli ve vakuu, pak žádná miska vah neklesne dolu. Naopak, v jakékoliv atmosféře (vzduch na Zemi, vodík na Jupiteru atd) bude větší těleso (v našem případě pytel peří) nadlehčován o větší vztlakovou silou a misky vah se posunou dolů ve prospěch malého kousku železa.
To vše platí, za předpokladu, že používáš pojmy hmotnost ve fyzikálním smyslu - setrvačná či gravitační hmotnost.
V případě, že hmotnost chápeš jako výsledek co ukazuje váha (tak jak je hmotnost těles chápána širokou laickou veřejností), pak se ve skutečnosti jedná o sílu, jakou působí těleso na váhy. Potom kilo železa a kilo peří jsou stejně těžké, protože vztlak je již v pojmu kilo zahrnut.
Nakonec, ještě stále je kilogram definován nikoliv fyziální definicí (jako jiné jednotky), ale etalonem, kusem slitiny platiny a iridia. A ostatní předměty se "váží na vahách podle tohoto etalonu".
Cenobita.13.10.2014 13:43 (Upr. 13.10.2014 14:02) Nahlásit
Ještě bych to trošku zkomplikoval tím, že peří má sice velice velký povrch, ale nikde není řečeno, jaký objem vzduchu reálně vytlačí. To, že je v pytli (nebo na hromadě) ještě neznamená, že vytlačilo více vzduchu než kilogram železa, protože ten vzduch je uvnitř peří (jeho hromady), uvnitř mezi jednotlivými částmi pírek (prapor a pisky) a také uvnitř brku. Já (aniž bych to nějak měřil či zjišťoval) se spíš kloním k tomu, že poměr objemu a povrchu u peří je nastaven přírodou tak, aby bylo umožněno létání. Reálně může totiž být skuteční objem hmoty peří menší než objem železného závaží.
thriller13.10.2014 14:35 Nahlásit
Ale Cenobito, co to říkáš? Hustota železa je 7,8 g/ccm, zatímco hustota pera 0,8 g/ccm (včetně vzduchu v brku) a hustota keratinu, který tvoří pero, je 1,3 g/ccm.
Přidat komentář do diskuze ▾