Kyselý a zásaditý charakter d prvků.

notebook27.06.2017 14:49 Nahlásit
S rostoucím oxidačním číslem atomu kovu se v kyslíkatých sloučeninách kyselé vlastnosti zesilují, zásadité zeslabují.
např. MnO = mírně zásaditý, MnO2 = amfoterní, Mn2O7 = silně kyselý.

Vysvětlí mi, prosím, někdo proč tomu tak je? Jak ovlivňuje oxidační stav kovu kyselost a bazicitu?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

notebook27.06.2017 14:55 Nahlásit
A pak proč ve skupině s rostoucím protonovým číslem roste stabilita vyšších oxidačních stavů?
Mezek28.06.2017 07:16 Nahlásit
U kyslíkatých kyselin disociuje vodík, vázaný na centrální atom přes kyslík, tedy jako součást skupiny -OH. V této polární skupině je vodík kladným pólem a kovalentní vazba O-H je posilována elektrostatickou silou mezi vodíkem s kladným a kyslíkem se záporným parciálním nábojem. Je jasné, že čím větší je parciální záporný náboj kyslíku, tím pevnější je vazba O-H a tedy i kyselina je slabší. Teď se podívejme na elektronegativitu. Občas vzniká chybný dojem, že elektronegativita je nějaká konstanta. Ve skutečnosti závisí na aktuálním stavu obou atomů, mezi kterými je posuzovaná vazba a na vlivu ostatních vazeb v molekule. Ostatně v tabulkách, kde jsou uvedeny elektronegativivty se uvádí, že se vztahují k atomu prvku v nejvyšším oxidačním čísle. S rostoucím oxidačním číslem roste i elektronegativita a hustota vazebných elektronů se posouvá k atomu s nejvyšším parciálním kladným nábojem. Tím klesá hustota elektronů u kyslíku skupiny OH, tedy klesá jeho parciální záporný náboj, pevnost vazby O-H se snižuje o elektrostatický příspěvek a makroskopicky síla kyseliny roste. Ze stejných důvodů u vícesytných kyselin klesá síla kyseliny ve vyšších disociačních stupních.
Pokud se týká té druhé otázky, myslím že situace je právě opačná, aspoň u prvků hlavních skupin PSP. Podívej se na 4. skupinu. Uhlík se nachází jen výjimečně s jiným ox. č. než IV, naproti tomu olovo s tímto oxidačním číslem má velmi výrazné oxidační účinky a nejstabilnějším stavem je Pb(II). V 5. skupině se Bi vyskytuje prakticky jen s ox. č. III. Platí to pro všechny skupiny kromě prvků alkalických zemin (2. skupina PSP), kde se vyskytuje zaplněný orbital s, tedy v konfiguraci ns2 np1 a vyšší. Důvodem je rostoucí stabilita "inertního páru", tedy ns2.
Přidat komentář do diskuze ▾