Vysvětlete někdo jednoduše princip pokusu Schrödingerova kočka

Anonym Jusajep28.08.2013 00:50 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.28.08.2013 10:22 (Upr. 28.08.2013 10:30) Nahlásit
Nejde o pokus, ale o myšlenkový pochod. Když se uzavře kočka do krabice tak po čase bez jídla a vody zemře, ale nevíme kdy, protože do krabice nevidíme a to je ten princip neurčitosti kočka je ve stavu živá-mrtvá. Princip neurčitosti znamená že něco nejde jednoznačně určit. Princip neurčitosti se používá u elektronů v elektronovém orbitálu atomu - nejde s jistotou říct, kde elektron je, jde pouze spočítat s jakou pravděpodobností by někde měl být. Z výpočtu pravděpodobnosti výskytu elektronu v atomovém obalu se dá usuzovat na tvar orbitálů (s,p,d,f,..)

PS: myslím že nejlepší vysvětlení je v Teorii velkého třesku:

The Big Bang Theory - Schrödingerova kočka 1x17

http://www.youtube.com/watch?v=_uWUm3MLK8E

Teorie velkého třesku: 05x05 - Variace na Schrödingerovu kočku

, protože to pochopila i Penny (na rozdíl od jejího maskulitního přítele :-)
thriller28.08.2013 11:08 Nahlásit
Jde o pokus vysvětlit fyzikální princip studentům fyziky a ukázat lidem, že fyzici nejsou až takoví suchaři:)
V kvantové fyzice chování něčeho (čehokoliv) popisuje součet vlnových funkcí. Jednotlivé vlnové funkce popisují jednotlivé možnosti, jak se to cokoliv může vyvíjet. Jak se to opravdu bude vyvíjet pak závisí na pozorovateli, resp. když se pozorovatel koukne, vidí jednu konkrétní možnost vývoje, tzn. vidí to co lze popsat jednou konkrétní vlnovou funkcí. Tomuto přechodu od celého souboru funkcí k jedné se říká kolaps vlnové funkce a ukazuje se to na příkladu kočky.
Je kočka v krabici s jedem, který kočku zabije s 50% pravděpodobností. Takže se dá říct, že kočka je s 50% pravděpodobností mrtvá a s z 50% pravděpodobností živá. Její vlnová funkce je tedy
f = 1/2 (živá + mrtvá)
Ale dokud se někdo na ní nepodívá, tak nevíš, jestli žije nebo ne. Teprve když se pozorovatle do krabice podívá, zjistí, že je to jedno nebo druhý. Kolaps vlnové funkce. No, to je vše.
Cenobita.28.08.2013 14:40 (Upr. 28.08.2013 18:44) Nahlásit
Schrödingerova kočka je podstatou vtipu: Jede Schrödinger a Einstein autem a srazí kočku. Einstein se chce jít podívat, jestli kočka přežila. Schrödinger ho zastaví se slovy "Neblázni, chceš ji zabít?"

Zde podrobně vysvětlené - audio stream:

http://www.rozhlas.cz/radiowave/publicistika/_zprava/805205

Fyzika si občas vypomáhá i nadpřirozenem: tzv. Maxwellův démon zase porušuje zákony temodynamiky a způsobuje že tedmodynamické děje probíhají proti rostoucí entropii.
Anonym Newexik30.08.2013 21:39 Nahlásit
Principem nejsou relace neurčitosti, ty s tím nemají mnoho společného. Principem je tzv. superpozice stavů, což je hodně absurdní, ale ověřený fyzikální princip. Například, pokud posíláme třeba fotony proti stěně s dvěma droboučkým štěrbinám těsně vedle sebe, tak pokud přímo nehlídáme, kterou štěrbinou proletí, proletí každý foton SOUČASNĚ oběma, a navíc sám se sebou interferuje! Zní to jako blbost? Ale takový je náš svět. Pokud jsme se nedívali, foton proletěl SOUČASNĚ oběma štěrbinami (dokud se nepodíváme, kočka je živá a mrtvá současně). Pokud bychom u štěrbin umístili detektor průletu fotonu, začnou fotony létat už jen jednou NEBO druhou štěrbinou (když otevřeme krabici, kočka bude už jen živá NEBO mrtvá). Je to trochu zjednodušené ale v zásadě o toto jde. Jen těžko se lidé smiřují s představou, že pokud se nikdo s vědomě nekouká, chová se vesmír jinak, než když ho pozorujeme. Dokonce nějak ví, že ho v budoucnu bude někdo pozorovat... vygooglete si heslo "kodaňská interpretace" a vzpomeňte na jejího otce, Nielse Bohra
Viacenta31.08.2013 20:34 Nahlásit
Nějak nechápu, proč se identifikuje
nevědět => vypočítat pravděpodobnost (živomrtvá, 1/2, oba otvory ...)
s tím, myslet si, že to tak skutečně je ?
Anonym Newexik31.08.2013 21:09 Nahlásit
Vyčíslení pravděpodobnosti jednotlivých stavů, stejně jako to, co si myslíme, nebo ne, není není pro princip kočky vůbec podstatné. Podstatné je zbavit se nepodložené materialistické víry, že skutečnost je vždy nějaká konkrétní, skutečná, taková nebo onaká, bez ohledu na to, jestli se koukáme, či ne. Tak to podle kvantových fyziků ale není, pokud se nikdo nekouká, příroda se vůbec nenamáhá řešit detaily mikrosvěta. Když se nikdo nekouká, mikrosvět přestává být skutečný a částice se prostě nachází v jakémsi nejasném stavu. Přesněji řečeno ve všech možných stavech současně. Tady je také největší slabina pokusu s kočkou - je kočka pozorovatelem, který by způsobil kolaps vlnové funkce a příroda by se musela rozhodnout, jestli se radioaktivní prvek rozpadl (a aktivoval ampuli s jedem)?
Podobně se příroda nikdy nenamáhá přesně "počítat" současně některé dvojice hodnot - například poloha/hybnost (rychlost), nebo energie/čas (= relace neurčitosti). Pokud je jasná poloha, je poněkud nejistá rychlost, pokud je čas dost krátký, neplatí zákon o zachování energie. Relace neurčitosti jsou univerzální princip vesmíru, a na rozdíl od superpozice stavů/kolapsu vlnové funkce, zde nezáleží na existenci pozorovatele.
Mikrosvět se z našeho pohledu chová naprosto nepochopitelně a můžeme klidně říci, že proč to tak je, tomu nerozumí nikdo. Víme že to tak je, ale nedává nám to smysl. Už víc než půlstoletí se lidé marně snaží pochopit, co to vlastně znamená.
Viacenta01.09.2013 11:06 Nahlásit
Hezký... :-)
Člověk se často (pořád?) snaží pochopit, co to vlastně znamená,
nestačí mu prostě žasnout nad tím, jak je to (třeba) krásné
nebo se prostě smát, že je to "svoje", tak proměnlivé, neuchopitelné.
Příroda se nenamáhá ... nic vysvětlovat, k čemu by jí to bylo. JE.
Často na rozdíl od nás...
Anonym Pumixow01.09.2013 14:47 Nahlásit
Kdo má možnost sledovat TV stanici Prima Zoom, nechť se dívá na seriál Atom. Včera nebo předevčírem jsem sledoval první díl, v němž se mj. zrovna o kodaňské interpretaci mluvilo. Člověk se tam dozvěděl spoustu zajímavých informací, třeba o nevraživosti konzervativního křídla teoretických fyziků (Einstein, Schrödinger...) a křídla progresivního (Bohr, Born, Heisenberg...), jejichž střet se odehrával ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Pro člověka, který se o to zajímá, to bylo velmi poutavé a poučné.
Anonym Cenykap31.01.2015 14:15 Nahlásit
Jenže...po roce,v uzavřené krabici,by bylo nad slunce jasnější,co je s kočkou...Rok,bez jídla a vody i když je v krabici vzduch...
xewerob31.01.2015 14:37 (Upr. 31.01.2015 14:41) Nahlásit
Cenykape, nenech se zmást Cenobitovým "vysvětlením", které podal v prvním příspěvku a které je, jak tomu u Cenobity zhusta bývá, chybné.

Tam naprosto nejde o smrt hladem - naznačil to Newexik 31.08.2013 21:09, když zmínil jed. Původní Schrödingerův myšlenkový experiment spočíval v tom, že v krabici s kočkou je jeden (!) atom radioaktivního prvku, o kterém víme, že se časem musí rozpadnout. Ale pro jeden kus naprosto neumíme předpovědět, kdy to bude - ten rozpad tam zastupuje to nevyzpytatelné, nepředvídatelné kvantové chování.
A kromě atomu je tam ampule s jedem a zařízení, které rozpad atomu detekuje a v tu chvíli ampuli rozbije. Což kočku okamžitě zbaví života.

Takže celá krabice a ta kočka vevnitř je jen makroskopické "zviditelnění" kvantového stavu toho atomu, který existuje v superpozici stavu nerozpaden/rozpaden, a podle toho i kočka je v superpozici stavu živá/mrtvá. Když už krabici otevřeš, vidíš, jak na tom kočka je - vlnová funkce celé té soustavy se ze stavu superpozice dvou stavů zhroutila do jednoho stavu konkrétního. A tenhle přechod je něco, o čem Schrödingerova rovnice sama vůbec nic nevypovídá, a co je v kvantové fyzice nedořešeno – to chtěl Schrödinger tímhle pokusem názorně ukázat.

Takže nejde o roky – ten atom může mít "poločas" rozpadu třeba pět minut (po 5 minutách je pravděpodobnost rozpadu 50 %) ale fakticky se může rozpadnout třeba už za 10 sekund nebo třeba až za hodinu. A po celou tu dobu, pokud jsme do krabice nenakoukli, je stav té kočky "žije i nežije zároveň".
Anonym Dagyfyn05.05.2016 15:25 Nahlásit
Nejde o rozhodnutí přírody, že bude v jednom nebo druhém stavu. Realita je vždy ve všech možných stavech současně. My realitu neovlivňujeme, je to obráceně. Naše vědomí se "rozlévá" do určitého pásma (průniku) možných realit. A to do takového, kdy nám to dává smysl. Protože nemůžeme vidět kočku současně živou a mrtvou (náš rozum to neumí), vnímá naše vědomí jen jeden ze stavů, který je v našem toku realit ten nejpravděpodobnější.
Cenobita.05.12.2016 21:21 Nahlásit
Kočka není ani živá ani mrtvá, je tak nějak na půl cesty.
Anonym Bisebax04.01.2017 06:15 Nahlásit
Kočka ve stavu tělesnosti (života) má rozložené (mrtvé) určité duchovní vědomí. Po tělesném rozkladu (smrti) její duchovní vědomí opět ožije a třeba se někdy přidá k jinému tělu, aby zase na čas zaniklo :-) Copak je to s člověkem jinak?
Anonym Tobuwup28.02.2017 13:34 Nahlásit
Otázka pro Newexika: A jak to ten vesmír (nebo třeba ten foton) pozná, že ho někdo pozoruje? A že se tedy má chovat slušně a necpat se dvěma štěrbinami naráz?
Anonym Sewihoq28.02.2017 13:59 Nahlásit
To kvantová mechanika v kostce - víme, že to tak funguje, ale rozumný smysl to nedává. Existují sice různé interpretace KM, nejznámější tzv. kodaňská, ale na podobné otázky nám odpověď neposkytne.
Přidat komentář do diskuze ▾