Dá se vyrobit antihmota?

Anonym Tanacip27.07.2020 22:55 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Rycilep28.07.2020 00:21 Nahlásit
Tak ona se jaksi "vyrábí" sama (antičástice). V tom by problém nebyl, problém je jak ji "extrahovat" a uchovávat.
Cenobita.28.07.2020 08:36 Nahlásit
Antihmota nejspíš vzniká ve vesmíru i přirozeným způsobem, například při výbuchu supernovy.
Anonym Finoxox28.07.2020 09:40 Nahlásit
Antihmota jsou třeba pozitrony (které se občas objevují při beta rozpadu), neutrina jsou sami sobě antičásticí atd.
Anonym Titidir28.07.2020 14:24 Nahlásit
@Finofox: Pokud se nepletu, tak samy sobě nejsou antičásticí neutrina, ale např. foton.
Anonym Finoxox29.07.2020 10:55 Nahlásit
Ano, napsal jsem to hloupě. V tuto chvíli to není tak docela jasné, zatím v tom panuje trochu chaos. Neumíme dosud jednoznačně odpovědět na otázku, zda se jedná o Diracovy částice nebo Majoranovy fermiony.

Antineutriny dnes nazýváme ty částice, které se rodí spolu s elektrony, neutriny nazýváme ty, co se rodí s pozitrony (proč zrovna tak, nevím). Liší se ale jen spinem (P/L šroubovicovým). Protože neutrina mají nenulovou klidovou hmotnost (nevíme jakou), budou asi létat podsvětelnou rychlostí. Z toho ale vyplývá zvláštní možnost, že pro pozorovatele ze soustavy, která se pohybuje "rychleji" než neutrino, se obrátí spin vůči vektoru hybnosti a částice se přemění v antičástici...

Kromě toho z toho vyplývá, že svět je plný antineutrin (Slunce, reaktory, rozpady), formálně tedy "antihmoty". Ale nejsem odborník, tak tu nechci šířit nějaké bludy.
Anonym Finoxox29.07.2020 15:00 Nahlásit
Když mám chvilku, ještě by možná stálo za vysvětlení - v jaderných reaktorech jsou jádry pohlcovány neutrony, a proto se často musí nějaký neutron v jádře změnit na proton, aby jádro bylo stabilnější (s menší energií). Pokud se mění neutron v proton, vylétá z jádra elektron + antineutrino (β- rozpad). Je to v reaktorech naprosto masový jev, třeba 10E20 rozpadů/s. Tato antineutrina pak prolétají našimi těly, atmosférou, zeměkoulí a mizí navždy někde ve vesmíru. Podobně antineutrina ze Slunce. Jsou jich miliardy a miliardy, co proletí každou sekundu našimi těly. Takže pokud antineutrina budeme chápat jako antihmotu, pak tato není na Zemi ničím výjimečným.
Do určitých těžkostí se dostaneme, pokud budeme chtít zařadit mezony jako hmotu nebo antihmotu. To proto, že je to slepenec kvarku s antikvarkem. S tou antihmotou to zkrátka není tak prosté, jak to vypadá podle Sci-Fi filmů :).
Anonym Datuqaz30.07.2020 17:03 Nahlásit
V současné době probíhá na světě několik experimentů, které se pokoušejí zachytit dvojitý beta rozpad (bez neutrin). Například experiment GERDA. Zatím se jim ho zaregistrovat nepovedlo. Tyto experimenty mají za cíl dokázat, že neutrino je Majoranovou částicí, tedy samo sobě antičásticí.

Ettore Majorana byl italský fyzik, klidně se dá říct génius, spolupracovník Fermiho, Heisenberga atd., který za poněkud tajemných okolností zmizel krátce po třicítce, v roce 1938.
Přidat komentář do diskuze ▾