Ontola > diskuze
| Nahlásit

Sebepoškozování, jak přestat?

Vždycky když jsem v depresy, prostě vytáhnu žiletku a pořežu si zápěstí. S krví pak odtéká i bolest ze vnitř..
Nevím proč to dělám, ale každopádně chci přestat. Jak?
Témata: Nezařazené

34 reakcí

| Nahlásit
Sebepoškozování (neboli automutilace) je záměrné a opakované ubližování si ve snaze vypořádat se s nepříjemnými duševními stavy. Projevuje se zraňováním vlastního těla a je signálem vážného psychického problému, jenž postižený nedokáže zvládnout jiným způsobem.
Sebepoškozování v pravém slova smyslu je závislost srovnatelná s alkoholismem nebo závislostí na drogách. Člověk se pomocí sebepoškození snaží vyřešit nepříjemný stav (viz níže), ale pokud se to povede, opět se objeví něco, co jej do mizerného stavu přivede a opět dochází k sebepoškozování. Navíc se to jedinec snaží skrýt a stydí se za to, takže samo sebepoškozování se stává důvodem nepříjemných pocitů a vzniká tak kruh, v němž se zvyšuje intenzita, s jakou si jedinec ubližuje.
Léčba však rozhodně není krátkodobou záležitostí, protože člověk musí změnit své chování a znovu se naučit řešit problémy a regulovat emoce. Naučí se technikám, jak zvládat vypjaté situace, nebo jak se jim vyhnout.
Myslím si,že je to závažný problém, a že by sis měla najít dobrého psychologa. Sama to asi nezvládneš. Já jsem se s takovými dívkami setkala taky.
Soukromá otázka - jen obecně - neměla jsi problémy v rodině? Nemusíš odpovídat.
| Nahlásit
Jak asi sama tusis, tak to je dost nebezpecna praktika. Nejlepsi je zajit za psychologem, kterej ma v popisu prace v podobnejch pripadech poradit. Nebo ti treba nekdo poradi i tady, ale to by musel bejt nekdo, kdo ma podobnou zkusenost a ten se tu asi hned neobjevi, jdeine casem, kdyz tvuj dotaz najde trba pres vyhledavac.
| Nahlásit
Ano, problémy v rodině je jeden z faktorů který mě tomuto řešení dohánějí.
Rodiče se totiž neustále hádají. Samozřejmě si pak řeší své mindráky na mě. Navíc na mě kladou příliš velké nároky - dvojka je podle mého názoru dobrá známka, kdežto oni mi na to řeknou že jsem blbá.
A popravdě řečeno, nesmírně se těším až se budu moci odstěhovat.
Vážně už nevím, jak to mám řešit. Přeci jen jsem lidská bytost, nemůžou se ke mě chovat jako ke stroji..
| Nahlásit
Kate, je ti 16 let. Jsi přesně v tom věku, kdy se člověk přeměňuje z dítěte v dospělého. Je to hodně velký nápor na psychiku, navíc k tomu nepřidají problémy rodičů. Jsi jedináček?
Být tebou, dojdu si opravdu za psychologem. To není žádná ostuda.
Je zajímavé, mám zkušenost s touto praktikou pouze s lidmi ve tvém věku. Pokud to udělal starší člověk, byl to již pokus o sebevraždu.
Já ti tady nemohu radit, nejsem fundovaná a mohla bych ti ublížit. Uvědom si také, že po těchto praktikách zůstávají jizvy, které budeš skrývat.
Hraješ na saxofon a plaveš? U "Jak přestat kouřit" si se o tom zmiňovala... Zajímá mě to.
| Nahlásit
Nehraje v tom hlavní roli otec? Nejsi jedináček?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sebepo%C5%A1kozov%C3%A1n%C3%AD
Mrkni se na tuhle stránku. Ale je pravda,že i já jsem se,podobně jako NyNy s tímto problémem setkávala jen u mladých dívek. A vždy měly nějaké rodinné problémy.
Jakou školu děláš? Protože jestli jsi přešla ze zákl.školy na vyšší, tak dvojka je super známka.
Psycholg ti pomůže i se vztahem s rodiči a s tvým sebehodnocením.Překvalila mne totiž věta v tvém jiném příspěvku:
"Bohužel jsem už ve svých šestnácti letech poznamenaná špínou tohoto světa. Jsem špatný člověk."
Co tím chceš říci? Tohle bych neřekla nikdy ani o prodejné dívce, takže mne děsí, jak sebe sama hodnotíš. A pokud ti ubližoval někdo jiný, tak za to ty přece nemůžeš, i když si to myslíš.
Píšeš,žes chtěla být jeptiškou. Je snad ve tvé rodině překroucený a příliš náročný pohled na Boha a na víru? I s tím jsem se už u těchto problémů mladých setkala.
Poslední otázka: odkud jsi?
| Nahlásit
Kate 1811: Tvoje příspěvky mne docela děsí, mám pocit, že jsi ještě hodně mladá a nevyrovnaná.... radila bych ti najít si nějaký opravdový zájem a co nejvíce se mu věnovat. To odvede tvoji pozornost od neustálého přemýšlení o nespravedlivosti světa i tebe samé. Vím, že mladí mají své problémy a vyrovnat se s nimi není lehké. Je dobré mít někoho blízkého ve své bezprostřední blízkosti, komu důvěřuješ a s ním se radit,... může to být třeba starší sestřenice, maminka tvé kamarádky, teta,... prostě někdo komu důvěřuješ.
Ty hádky rodičů jsou jistě zlé, ale věř, v málo které rodině je vše bez problémů. Někde rodiče holdují alkoholu, jindy se o děti nezajímají a věnují se jen sobě, jiní nemají na děti čas pro své pracovní vytížení... myslím, že kdybys udělala průzkum, málo kdo by řekl, že u nich doma je absolutní klid a pohoda. A nelze vše řešit tak, jak to popisuješ ty... Moc ti prřeju, ať najdeš pomocnu ruku a ať je ti na světě hezky , jsi mladá máš celý život před sebou , ale mládí, patří k nejkrásnějším etapám, tak si jej nekaž něčím, co třeba není až tak, jak ty to cítíš. Leda
| Nahlásit
Ledo,ono se to řekne,ale já taky nepovažuji určitý úsek svého mládí za něco, co bych zrovna chtěla opakovat. A krásné okamžiky počítám až od doby,kdy jsem se osamostatnila a seznámila se svým nynějším manželem. Tak asi od 19 let. A taky je těžké najít toho pravého,kdo ti pomůže. Je pravda,že mnoho těchto problémů souvisí s mládím, ale některé jsou v tobě už třeba od narození a v určité příhodné době vyplují na povrch a začnou tě dusit.
| Nahlásit
Nejsi náhodou Emo ? Protože to by na tebe dost sedělo .
| Nahlásit
To by na to ale byla hrdá a nevadilo by jí to. Alespon si to myslím.
| Nahlásit
Hrdá ? Těžko , právě že jsou jako ublížení každému se s tím svěřují a stále to řeší . Jsou dost afektovaní . Podle mě to docela pasuje .
| Nahlásit
Ne, emo nejsem. A ty lidé mi přijdou uhození..
Nyny ano, hraju na sax. a plavu - a kouřím..
Skarlettko, jsem Plzeňačka, proč?
A nejsem jedináček, mám mladší sestru.
A ,, hlavní roli,, v mém problému s rodiči hraje spíš hysterická matka.
No a ze základky jsem šla na střední školu zaměřenou na pedagogiku a cizí jazyky. Jsem v prváku a vůbec tam nejsem šťastná. I když, definovat štěstí snad ani nejde..
| Nahlásit
Zapoměla jsem se přihlásit. Ten anonym 154501 jsem já.
| Nahlásit
Kate mi nepřipadá jako emo - ti to nepovažují za problém a nemají tudíž snahu to řešit.
Kate, najdi si psychologa a pravidelně ho navštěvuj. Já tento problém taky měla (teda, řezala jsem se jenom do prstů), na psychologa kašlala a teď se mi to zažralo hlouběji. Jo, a nemůžu s sebou nikam vozit nůž, abych se k tomu nevrátila (nejvíc mě to brávalo na akcích, měla jsem v taštičce nožík, jodisol a náplasti, pořezala jsem sše, ošetřila a pokračovala jsem v krasojízdě).
Navštěvovala jsem už tři psychology, ale protože jsem to nebrala vážně, k ničemu mi to nebylo...
Kate, hlavu vzhůru, nebo střelím! 8+)
| Nahlásit
Dík Keneu.
K psychologovi se ale bojím jít. Přijde na to mé okolí, rodiče a tak..
| Nahlásit
Kate, v tom co popisuješ a jak, vidím, že jsi chytrá, aktivní holka. A že kouříš? No bóže, kdo nekouřil..... A protože ti to vadí, stejně jednou přestaneš, tomu věř. A čím dřív, tak ti to půjde jednodušeji. Věř mi. Dospěleji proto vypadat nebudeš.
Uklidnilo mě i to, že máš své zájmy - hraní na saxofon a plavání. Doufám a předpokládám že tě baví, když jsi je vydržela až do svých 16ti let provozovat.
Jsi v prváku a na začátku. Uvidíš, že se vše časem změní, měsíc je krátká doba.
S maminkou bude asi větší problém, ale nedej na ní, pokud máš známky jaké jsi uvedla - nemá pravdu. Nemá význam jí přesvědčovat, mysli si své, co máš v hlavě za názor a jaké myšlenky ona nevidí. A to myslím i na jiné problémy a hádky.
Zřejmě se na tebe seskupilo najednou víc špatně řešitelných situací (odjezd tvého kamaráda, nová škola atd.)
Šťastný stále může být jen blázen. A protože jím nejsi, zažiješ ho občas jako každý člověk.
| Nahlásit
Chtěla jsem vědět,jestli jsi z většího města kvůli výběru psychologa, protože na venkově je to obtížnější.
Ono by to vůbec chtělo delší pohovor s někým, kdo by tě pochopil. takhle na Ontole je to dost obtížné. ale přesto:
1. Vím,že to bude těžké, ale zkus matku nebo oba rodiče pustit na nějaký čas z hlavy. Nevím,čemu říkáš hysterická, ale zkus s ní méně komunikovat,jestli to půjde. Pokud můžeš, vyhýbej se jim,hlavně když budou v hádce,aby se na tobě nemohli odreagovávat. Snad máš svůj pokoj nebo nějaké místo,kde můžeš být sama.Sved to třeba na to,že máš mnoho učení.
2. Popřemýšlej o tom,co bys chtěla v budoucnu dělat: střední pedagogická je pro mateřské školy. Baví tě práce s dětmi? Jestli ne,zaměř se na studium jazyků. Tlumočení,překlady,průvodcovství,to by mohlo být zajímavé.
3.Že kouříš sice není hodno pochvaly,ale dělá to hromada lidí, tak proč ne ty. To bych ted neřešila.
4.Nebo se zaměř na sport,plavání,pokud ti to jde,tak proč ne?
5. Vytvoř si nějaký sen,který by sis chtěla splnit,každý večer před usnutím si představuj, jak to pak bude krásné, a taky samozřejmě pracuj na tom,aby se ti to podařilo.
Mladší sestra tvoje potíže nemá nebo to prožívá všechno jinak?
| Nahlásit
hmm
zvláštní
všichni se bojí chodit k psychologovi...
Přijde na to Tvé okolí - není nutné (i když náhoda je blbec), nemusíš jim to říkat, navíc už nejsi na základce a není takové nebezpečí, že se Ti kvůli tomu budou posmívat. Dnes už se přibližujeme západnímu trendu k psychologoví chodit, už se to nebere, že nejsi normální. Doktor jako každý jiný.
A rodiče... Všimli si napřklad, že se řežeš? Nebo to na něco svádíš (kamarádka vždy tvrdí, že ji podrápal jejich pes, když si hráli). Ještě Ti není osmnáct, proto bude potřeba písemný souhlas rodičů - na první schúzce asi dostaneš formulář. Sedni si buď s oběma rodiči, nebo s tím, se kterým si víc rozumíš, nastiň mu situaci (jen rámcově, že si nevíš rady...), seznam ho s Tvým dojmem z té poradny atd. Kdyby něco, spoj se přímo s tím psychologem, nebo třeba s Modrou linkou (psychologické poradenství) 608902410 http://www.modralinka.cz/
Psychologové nekoušou, kousající okolí je třeba zahnat do patřičných mezí. A koušeme-li se sami, musíme někoho poprosit o náhubek... 8+)
| Nahlásit
Sestra je ta svatá kterou mají všichni rádi. Já jsem černá ovce rodiny, podle názoru rodičů.
A už mám sen - chci studovat žurnalistiku a medicínu a odjet s lékaři bez hranic daleko od domova. Už se o to aktivně zajímám - chodím na jejich přednášky (i když jsou jen pro studenty medicíny..).
| Nahlásit
Super,to by se mi taky líbilo. Ale nevím,jak se ti podaří vystudovat oba tak odlišné obory,asi si budeš muset zvolit jen jeden. Teď abys hlavně udělala maturitu. A tohle si představuj každý večer a studuj hlavně řeči.Čím více jich budeš znát,tím větší budeš mít naději na úspěch. Protože oni už moc neberou dobrovolníky bez kvalifikace. Je nutné,abys něco ovládala,slyšela jsem to na jedné besedě. Fakt jsi mne hrozně moc potěšila.
| Nahlásit
Aspoň někoho :-) .
Rozhodně chci psát - myslím že to je jedna z mála věčí ve které jsem dobrá. Už mi otiskli i pár článků v novinách tak doufám že to rozvinu.
| Nahlásit
Držím ti palce. ale nezapomeň -Psycholog,bylo by to k tvému dobru.
| Nahlásit
Keneu - rodiče si všimli jizev. Svedla jsem to na kocoura..
Ale fakt se bojím co by mi řekli rodiče kdybych šla k psychologovi - asi že je jejich dcera duševně labilní magor :-(
| Nahlásit
Kate, v tvém věku se mění nálady, s tím nic neuděláš. A není urážlivé říci, že proděláváš pubertu, měli jsme jí všichni. Kdyby jsi viděla mě :-)). Jdeš si za svým cílem, uvidíš že se tomu za rok, dva zasměješ.
Ta modrá linka od Keneu je dobrý nápad, asi bych také byla nerada do problému zatahovat rodiče, zvlášť kdybych s nimi měla takový vztah. Asi bych zvolila tátu, když už. Oni jsou za tebe do 18ti let zodpovědní, zřejmě budou o návštěvě psychologa muset vědět.
Vždyť si prima holka, ani to nevíš :-) A žiletku nech tatíkovi.
| Nahlásit
Tvoje sestra také jednou dospěje a bude vše jinak. Už nebude u rodičů svatá. Ty už dítě nejsi.
| Nahlásit
Nemusí to vědět. Stačí se u toho psychologa domluvit a on musí dodržet mlčenlivost. Kate je už nad 15.
Pokud se nezletilý sám svobodně rozhodne, že chce docházet k psychologovi, a je k takovému rozhodnutí způsobilý, jeho souhlas postačí. Způsobilost nezletilého k udělení souhlasu posuzuje lékař. Vzhledem k tomu, že je nezletilému 16 let, není třeba dalšího souhlasu ze strany rodičů.
Tak se neboj a vykroč.
| Nahlásit
Skarlettko, tak to je bezvadný :-) Plzeň není nějaké malé město, nikdo nemusí vědět, že Kate někam dochází.
 Ina
| Nahlásit
Dvě moudra pro Kate 1811:

Často zapomínáme, že lidé, s nimiž musíme žít, musejí žít také s námi.

Dej každému dni šanci, aby se stal tím nejkrásnějším dnem tvého života.
| Nahlásit
ehm...
já už to, že jsem "duševně labilní magor" beru jako kompliment

Skarlettko, já myslela, že do osmnácti. Tím líp, když je to takto.

Kate, blahopřeju Ti k těm otisknutým článkům, to je úžasné. Když Tě bude někdo srážet, přivolej si šťastnou myšlenku a neposlouchej ho.
Závidím Ti - víš o něčem, v čem si dobrá (že si to připouštíš). To se mi nedaří - racionálně ano, ale niterně tomu nevěřím.
Mě zase hrozně dlouho srážel táta, docela jsem na něm visela a on... Chtěl, abych byla dokonalá ve všem, co on nedokázal. A taky se stávalo, že se mnou několik měsíců vůbec nepromluvil...
| Nahlásit
Keneu, někdy bych byla za mlčení ráda.
| Nahlásit
Představ si osmiletou holčičku, které nedávno umřela babička. Holčička přijde domů ze školy, pozdraví se s maminkou, pozdraví tatínka, který leží u televize a kouká do blba, resp. na televizi, tatínek jí neodpoví. Maminka neví, jak to holčičce vysvětlit. Holčička se připraví do školy a způsobně si hraje nebo si čte (už tehdy to byla knihomůra). Večer jde spát, popřeje tedy tatínkovi dobrou noc. Žádná odpověď. Tak to jde několik měsíců. Už si vůbec nepamatuju, jak začal mluvit, utkvělo mi jen tohle.
Ale chápu, jak to myslíš. Mnohé věci by neměli být vyřčeny.
| Nahlásit
věci by neměly
*chytá se za hlavu*
| Nahlásit
pomoc??!!
co mam delat? :(( uz nemuzu .. kazdej den se riznu .. i kdyz nechc .. rikam si ..
ne dnes ne !!!...:(
ale pak ho potkam ... a hned zmenim nazor .. :(((
co mam delat ?? :((
| Nahlásit
Těžko se radit na webu ... :-((( Asi Ti nepomůže, když Ti řeknu, že to přejde a pak Tě bude mrzet všecko, čím sis ubližovala ...... možná by bylo rozumné si jít povykládat s dobrým psychologem, na ledacos třeba dostaneš jiný pohled a ten stres z Tebe odejde .......
| Nahlásit
Ahojte, som študentkou psychológie v Olomouci. Oslovujem vás prostredníctvom tohto príspevku z dôvodu, že *hľadám* ľudí - konverzačných partnerov pre svoju bakalársku prácu, ktorá je zameraná na zámerné sebapoškodzovanie. Výskum bude prebiehať formou rozhovorov. Všetko bude kompletne ANONYMNÉ. Hľadám ľudí vo veku od 18 rokov, ktorí sa v minulosti či naďalej v súčasnosti sebapoškodzujú. V prípade akýchkoľvek otázok ma prosím kontaktuje prostredníctvom mailu: vyskumdsh2017@gmail.com. Ďakujem vopred.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek