Ontola > Ostatní > diskuze
| Nahlásit

Mohou cyklisté předjíždět auto i zprava?

13 reakcí

| Nahlásit
Bohužel ano. Tento dávný zlozvyk cyklistů byl poměrně nedávno legalizován a §57, odst. 4 silničního zákona nyní říká: "Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti."
| Nahlásit
To jsem nevěděl, to je dost nebezpečné. Co když budu odbočovat doprava, to se teda můžu těšit semtam na nějakého cyklistu? To je dost hrůza. A ještě je tam to nejasné "pomalu". Kolik je pomalu?
| Nahlásit
On je vůbec silniční zákon plný takovýchhle nedefinovaných (protože nedefinovatelných) pojmů, viz třeba povinnost přizpůsobit rychlost stavu a povaze vozovky. Že jsem rychlost nepřizpůsobil, se dozvím teprve až když dojde k nehodě, kdy je mi už ovšem taková informace k ničemu.
| Nahlásit
...a ještě ke všemu se to dozvíš jako závěr několikahodinového jednání soudu, zatímco sám jsi měl v provozu na kritické rozhodnutí sotva pár sekund. Hnus.
| Nahlásit
Xewerob: na to, aby ses rozhodl, jaký způsob jízdy zvolíš, přece nemáš pár sekund... přijdeš k autu, vidíš že mrzne a vozovka klouže, a můžeš hodiny a hodiny rozmýšlet, jestli pojedeš stodvacítkou nebo opatrněji ;-)
Jinak cyklisti na silnici, to je ve většině případů neštěstí. Pravidla nerespektují, svoje záměry (zabočení, seskočení z kola vprostřed silnice apod.) se neobtěžují ani naznačit, když objíždí u krajnice kanál či jinou překážku, tak vjedou ke středové čáře, aniž by se třeba přesvědčili, že je nesmete auto, jedoucí za nimi... Bůhví, kde přišli k tomu pocitu, že na silnicích jsou sami a ještě obdařeni nezranitelností a nesmrtelností. A vůbec nejraději mám ty, co při jízdě zároveň drží vodítko se psem anebo dokonce kolo s prckem.
| Nahlásit
Cyvoteh, asi máš dost málo fantazie nebo ještě méně zkušeností s našimi soudy... Kéž by ti to na silnici vždycky vycházelo tak prostoduchým a průhledným způsobem, jak jsi to popsal. V kriminálech sedí za "nedbalost" ohledně přizpůsobení "stavu a povaze" hodně lidí, kteří byli přinejmenším stejně chytří a bylo jim to p.r.d platný :-(
| Nahlásit
koukam je to tu samej odbornik s mokrym ridicakem :) ze ty zly zly cyklisty, co si dovoli jet zatimco vy uz 40 minut drepite v kolone, rovnou z oken nemlatite bejsbolkama :)))
| Nahlásit
Bizijuv: Já mám řidičák od roku 1974, ten už teda určitě mokrý není. A kdyby to s těma navrhovanýma bejsbolkama bylo legální, už bys jednu držel. Juqyhom, dříve Micofuc.
| Nahlásit
(4) Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti. To neplatí, odbočuje-li vozidlo vpravo a dává-li znamení o změně směru jízdy.
| Nahlásit
Bohužel, můžeš
| Nahlásit
Rozum do hrsti :) Z pohledu cyklisty (stejně jako chodce na kraji vozovky, ano ten by měl jít opačným směrem), pokud auta stojí v koloně, nebo jedou "krokem" (pohybují-li se pomalu), tak by bylo hloupé, aby cyklista musel stát na místě. V tomto případě i cyklista dává pozor, že by někdo mohl z auta vystoupit (otevřít dveře) - v autě bývá "dobrým zvykem", že v takových (a podobných) situacích řidič před výstupem zkontroluje situaci ve zpětných zrcátkách na obou stranách.
A situace při odbočování vpravo - i toto rozumný cyklista předvídá, takže u křižovatek, nebo když se opět dá kolona do pohybu na to bere ohled, především ve vlastním zájmu, je zranitelnější než karoserie vozidla.
Ano, byla to krásná doba, kdy nebyl tak hustý provoz a cyklista (nebo i koňský zápřah) byli běžnou součástí silničního provozu. Fungovalo to i bez stresu, dnes už je ta netolerance doslova "boj o přežití".
| Nahlásit
Nemyslím, že se jedná o nějaké bezohlednosti nebo válku mezi motoristy a cyklisty. Obdobná situace je na cyklostezkách, kde se zase bojí chodit rodiče s dětmi, když se kolem nich zezadu míhají vysokou rychlostí rozjetí cyklisté. V obou případech je to dáno nadměrným rozdílem rychlostí i hmotností. Pak stačí drobní impuls (vyhnutí se kanálu, úskok dítěte, vběhnutí zvířete apod.) a neštěstí je na světě.

Chodci jsou pomalí, auta rychlá a cyklisté se nehodí ani tam, ani onde. Nikdo se přitom pochopitelně nechystá stavět třetí druh komunikací (chodci 0-10 km/h, cyklisté 15-40, auta 50-90). Pokud jsou komunikace málo zatížené a ti rychlejší mohou plynule a bezpečně objíždět ty pomalejší, je všechno ok. Pokud se ti pomalejší míchají do hustého provozu těch rychlejších, je to nebezpečné. Jen na smíšených cyklostezkách bývají následky střetů cyklistů s pěšími /dětmi/ obvykle mírnější, než na silnicích mezi auty a cyklisty.

Podjíždění na semaforu je ovšem hloupé, protože generuje periodicky na každém světle a v každém následujícím úseku kolizní situace při opakovaném předjíždění, se všemi přirozenými psychologickými reakcemi obou stran. O "ekologii" a zdraví všech účastníků raději ani nemluvím.
| Nahlásit
Nemám rád cykloztezky - právě z uvedených důvodů. Když musim, tak jedu rekreačně (únavně pomalu) až za město, kde je nižší hustota "sportovců" (většinou po poslední bufet :) - proto volím silnici. Navíc smutná zkušenost: stezka podél řeky se rozdvojila (rovně bruslaři, vpravo dolů cyklisté a následně se cesty opět spojují), 3 slečny přede mnou (nikde nikdo), 2 jedou podle značek a třetí "telátko" za rozcestím ztrhne řízení vpravo za nimi (už přes trávu) - já brzdil i očima! Výsledek: osma na zadním kole (ani v servis/prodejně nechápali, kupoval jsem nový ráfek + výplet), slečna samozřejmě odjela a já se v tretrách prošel domů (naštěstí jen 4 km). Hrubě jsem kolo srovnal, aby se točilo ve vidlici, centrklíč mi nepomohl.
Samozřejmě i já měl "telecí věk" (za socíku) a se spolužákem jsme použili dálnici. Vzhledem na to, že na začátku nebyla značka "zákaz cyklistů", tak jsme to vyhodnotili že můžeme. No a několik km před cílem nás stopli "příslušníci". Vysvětlení pochopili, důrazně nás poučili (nenásilně, bez pokuty) a doprovodili 2 km ke sjezdu. Byli jsme rádi, že nám nevzali ventilky (tenkrát to tak často řešili) a zbylých 7 km jsme došlapali po státní. Později v autoškole jsem našel "definici dálnice" :)
Nechápal jsem otázky: "Ty se na cestě nebojíš?" - však kolo patří na silnici, chodec na chodník - a dnes mám pochopení pro ukázněné cyklisty na chodníku.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek