Hele to nejde přestat "bejt žárliva" někdo je míň někdo víc. Ono se taky pod pojem žárlivost dá zahrnout mnoho vnitřních pocitu.. Snad jen dávej to na sobě co nejmíň znát ,jak vychladne první pominutí smyslů tak se to zlepší ;). No a nebo taky ne :))).
Podle mě už budeš žárlivá až do smrti, je to prostě tvůj povahový rys, jehož projevy na veřejnosti můžeš sice uvědoměle tlumit, ale uvnitř tě to stejně bude užírat. Já mám podobné problémy, mám silně vyvinutý komplex méněcennosti. Teoreticky sice vím velmi dobře, jak bych se měl chovat, ale praxe je samozřejmě jiná - těžko si můžu říct, tak, a ode dneška od sedmi hodin budu sebevědomý. Zrovna tak ty od těch sedmi hodin nepřestaneš žárlit...
Ahoj Vojtěchu!:)) Žárlí více nebo méně snad každý, to je fakt, ale proč se žárlí? Protože si myslíme, že partner objevil někoho, kdo má u něho větší úspěch. Nás asi už nebude chtít atd. Je to trýznivý pocit a ubíjející. Někdy vede k žárlivosti pouhá domněnka či nevinná věta. Ale toto téma je hodně obšírné a mohlo by se zde velice dlouho o něm diskutovat. Je fakt, že někdy se žárlí zbytečně a předhazují se partnerovi / partnerce/ věci, které vůbec nejsou pravda.
ber to takhle, KDO NEŽÁRLÍ, NEMILUJE:-)) zkus prověřit, jen jedinkrát své podezření, sama sebe uklidníš a při další myšlence budeš opatrnější s názorem, pokud pozíráš neoprávněně, opatrně s názorem nahlas, pokazíš co můžeš, nebo prohoď jen nemístnou poznámku, sleduj reakci a pak uvidíš, zda má smysl v něčem neustále hledat podezření, víš, zase není řešní se jen užírat...ale řešit problémy, pocity, ketré v tobě jsou, jednou stejně bouchneš:-)
To není nejlepší rada, 262385. To prověření žárlivci v podstatě moc nepomůže. Ano, řekne si, ukázalo se, že mé podezření se nepotvrdilo, pochybil/a jsem. Ale při příští - a bude to hned ta první - příležitosti v něm znovu zahlodá červíček: no jo, minule se nic nepotvrdilo, ale co když teď jo? A jede v tom znovu..... Podezřívání a nedůvěra jsou bohužel základní "pracovní" metody žárlivce.
Ahoj..jsem taky žárlivka žárlivá a dost mi to vadí :-( Co mi občas třeba pomáha je to,že si říkám,že já jsem krásná,že mě miluje a že nebudu zlobit svého partnera,když za nic nemůže,je to můj boj.Tedy,říkám si to,když právě jdeme někam do obchodu,nebo mají přijet švagrové v mini sukních a v maxi výstřihu.Někdy to opravdu pomáhá..je to prostě velká vsugerace...Ono ale opravdu je těžký být právě v pohodě,když jsou VŠUDE kolem předokonalé skoro neoblečené baby :-d Jsem opravdu žárlivá a nejlepší pro mě je právě ta vsugerace...ale pravda,musím věřit tomu,že jsem opravdu pro mého partnera ta krásná :-D