proč jsou mraky bílé,když voda je průhledná?

Mraky jsou často aerosol (mlha), tedy rozptýlené mikroskopické kapičky vody ve vzduchu. Na těch kapičkách dochází k tzv. rozptylu, tedy světlo, které se původně šíří nějakým směrem, se rozptýlí do různých směrů, tedy i k našemu oku. Kapičky jsou natolik velké, že rozptylují všechny vlnové délky, tedy při osvětlením bílým světlem vyzařují zase bílé světlo. Pokud jsou mraky z droboučkých ledových krystalků, funguje to stejně.
Červánky mají také původ v rozptylu - při průchodu slunečního světla atmosférou se po interakci s molekulami vzduchu původní bílé (spíš modrobílé) světlo slunce začne rozptylovat do všech směrů, výrazně nejvíc se přitom rozptylují krátké vlnové délky (molekuly jsou mnohem menší než kapičky vody), tedy nejvíc se rozptýlí modrá, zatímco červená dál letí původním směrem. Proto vidíme oblohu ve dne modrou, nebýt rozptylu, byla by černá. Pokud letí paprsek slunečního světla ve vzduchu dlouhou dráhu, tedy když je slunce nízko (ráno a večer), poztrácí po cestě tolik krátkých vlnových délek, že to co zůstane, vidíme oranžovo červeně. Proto červánky. Ale i když je den a sluneční paprsky prochází vrstvou atmosféry skoro kolmo (tedy nejkratší cestou), poztrácí po cestě dost modré na to, aby Slunce už nebylo modrobílé, ale mělo barvu do žluta. Z vesmíru tedy vypadá slunce jinak.

Dyž je ráno alebo večér a sú zápały, mraky majú aj inači barvy. Je to zpúsobené obrazom světła, prúhłednú vnímáte enem dyž odráží celistvo (všechny jednym směrem), ale dyž odrážá věcej małých krystałkú všeckými směrami tož nečujete co je za tým a ani tú prúhlednosť.

Záleží na tom, jestli světlo ke kapce přichází ze všech směrů  (rozptýlené světlo) nebo jestli je intenzita z jednoho směru výrazně větší. Paorsky určitá barvy se po průchodu kapičkou lámou ve směru o určitě změněném ůhlu. Pak se objeví efekty lomu světla (duha, červánky a pod.). Pokud je intenzirta světla ze všech směrů stejná, pod stejně posunutými směry odcházejí různé barvy, tady i pod různými směry.  pod každýmn  určitým směrem  pak odcházejí všechny barvy i bílé světlo, pokud jeho paprsek dopadne na kapku kolmo na povrch.  Kapička vody je vlastně čočka, i když více či méně může být deformovaná.

Sníh je taky bílej, i když je z vody. A diamant i tuhá jsou oba z uhlíku. Že má něco v různých konzistencích různou barvu nebo průhlednost, není zas tak neobvyklý.