Určí podmět, přísudek a předmět (v jakém je pádě)
Poslouchat jeho lži na dnešním jednání nebylo pro nikoho vůbec snadné.
Neřekl jsem ti o tom nic.
Umínil si naučit se hokej.
Neřekl jsem ti o tom nic.
Umínil si naučit se hokej.
Odpovědi
a) Poslouchat jeho lži na dnešním jednání nebylo pro nikoho vůbec snadné.
Poslouchat jeho lži na dnešním jednání - podmět
nebylo - přísudek
jeho lži - předmět
b) Neřekl jsem ti o tom nic.
já - podmět (nevyjádřený)
neřekl jsem - přísudek
nic - předmět
c) Umínil si naučit se hokej.
on - podmět
umínil si - přísudek
naučit se hokej - předmět
Přidat komentář ▾
Poslouchat jeho lži na dnešním jednání - podmět
nebylo - přísudek
jeho lži - předmět
b) Neřekl jsem ti o tom nic.
já - podmět (nevyjádřený)
neřekl jsem - přísudek
nic - předmět
c) Umínil si naučit se hokej.
on - podmět
umínil si - přísudek
naučit se hokej - předmět
Ve větě „Poslouchat jeho lži na dnešním jednání nebylo pro nikoho vůbec snadné.“ jsou větné členy následující:
✅ Podmět:
Poslouchat jeho lži na dnešním jednání – celá infinitivní konstrukce, která odpovídá na otázku co nebylo snadné?
→ Jedná se o podmět vyjádřený infinitivem + rozvitými větnými členy.
✅ Přísudek:
nebylo – sloveso „být“ v záporném tvaru, slovesný přísudek jmenný se sponou.
Celý přísudek: nebylo snadné
– spona „nebylo“ + jmenná část „snadné“.
✅ Předmět:
Ve větě není klasický přímý předmět – protože „poslouchat jeho lži…“ už je podmět.
Ale uvnitř této konstrukce:
„jeho lži“ → je předmětem slovesa „poslouchat“ v infinitivu.
Další větné členy:
na dnešním jednání – příslovečné určení místa nebo spíše doplněk ke „lžím“ (kde je říkal)
pro nikoho – příslovečné určení účelu nebo míry (pro koho to nebylo snadné)
vůbec – příslovečné určení míry (zesiluje „snadné“)
---
Ve větě „Neřekl jsem ti o tom nic.“ jsou větné členy následující:
✅ Podmět:
já – nevyjádřený, ale poznáme ho z tvaru slovesa „jsem řekl“ (1. osoba jednotného čísla).
✅ Přísudek:
neřekl jsem – slovesný tvar v minulém čase se záporovou částicí ne a pomocným slovesem jsem tvoří slovesný přísudek.
✅ Předmět:
nic – co jsem ti neřekl? Nic → přímý předmět.
---
✅ Podmět:
(on) – nevyjádřený podmět, poznáme z tvaru slovesa „umínil“ (3. osoba jednotného čísla).
✅ Přísudek:
umínil si – sloveso v minulém čase + zvratné zájmeno „si“ → slovesný přísudek.
✅ Předmět:
naučit se hokej – odpovídá na otázku: Co si umínil? → celý tento infinitivní výraz je předmět.
naučit se – sloveso v infinitivu
hokej – předmět slovesa „naučit se“ (v rámci vedlejší konstrukce)
Přidat komentář ▾
✅ Podmět:
Poslouchat jeho lži na dnešním jednání – celá infinitivní konstrukce, která odpovídá na otázku co nebylo snadné?
→ Jedná se o podmět vyjádřený infinitivem + rozvitými větnými členy.
✅ Přísudek:
nebylo – sloveso „být“ v záporném tvaru, slovesný přísudek jmenný se sponou.
Celý přísudek: nebylo snadné
– spona „nebylo“ + jmenná část „snadné“.
✅ Předmět:
Ve větě není klasický přímý předmět – protože „poslouchat jeho lži…“ už je podmět.
Ale uvnitř této konstrukce:
„jeho lži“ → je předmětem slovesa „poslouchat“ v infinitivu.
Další větné členy:
na dnešním jednání – příslovečné určení místa nebo spíše doplněk ke „lžím“ (kde je říkal)
pro nikoho – příslovečné určení účelu nebo míry (pro koho to nebylo snadné)
vůbec – příslovečné určení míry (zesiluje „snadné“)
---
Ve větě „Neřekl jsem ti o tom nic.“ jsou větné členy následující:
✅ Podmět:
já – nevyjádřený, ale poznáme ho z tvaru slovesa „jsem řekl“ (1. osoba jednotného čísla).
✅ Přísudek:
neřekl jsem – slovesný tvar v minulém čase se záporovou částicí ne a pomocným slovesem jsem tvoří slovesný přísudek.
✅ Předmět:
nic – co jsem ti neřekl? Nic → přímý předmět.
---
✅ Podmět:
(on) – nevyjádřený podmět, poznáme z tvaru slovesa „umínil“ (3. osoba jednotného čísla).
✅ Přísudek:
umínil si – sloveso v minulém čase + zvratné zájmeno „si“ → slovesný přísudek.
✅ Předmět:
naučit se hokej – odpovídá na otázku: Co si umínil? → celý tento infinitivní výraz je předmět.
naučit se – sloveso v infinitivu
hokej – předmět slovesa „naučit se“ (v rámci vedlejší konstrukce)