Soutok řek

Véna vidí věci02.09.2012 19:29 Nahlásit
Podle čeho se určuje, která řeka se vlévá do které? Proč se tok za Mělníkem jmenuje Labe a ne Vltava, když Vltava je při soutoku s Labem tuším mohutnější? A v čí pravomoci tohle je? Představuju si, jak by se Němci tvářili, kdyby jim najednou Drážďany, Magdeburg nebo Hamburk neležely na Labi, ale na Vltavě :-)

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Rampelník02.09.2012 23:38 Nahlásit
Je to kvůli Keltům kteří Labe nadřadili prostě oni si řekli i dál je to Labe a bylo a protože si tak všichni zvykli tak to tak zůstalo. Jinak vltava je skutečně v místě spojení větší a vodnatější.
momo03.09.2012 19:24 Nahlásit
Není to jenom Labe/Vltava, je to tak i u nás. Asi to někdo dřív vymyslel, aniž by znal skutečnou délku nebo třeba průměrný průtok :) Právě podle toho průtoku bych řekl, že Olše, Opava i Ostravice jsou větší řeky, než Odra, do které se vlévají. Nevím, jak jsou na tom s délkou, ale je to tak...
Anonym44982703.09.2012 19:51 Nahlásit
Aplikoval jsem to na labe-vltava, pochopitelně je to možné přiřadit i k ostatním řekám.
Véna vidí věci03.09.2012 21:27 Nahlásit
Mě ta otázka napadla v sobotu, kdy jsem byl na výletě v Pasově. I tam je Inn mohutnější než Dunaj, přesto dál k Vídni míří Dunaj. Ze všech uvedených příkladů plyne, že takováhle situace není nijak výjimečná a že tedy zřejmě existuje nějaké pravidlo, které to řeší.
L.Sarb03.09.2012 21:27 Nahlásit
vvv, neptej se podle čeho se to určuje. Ptej se kdo to určuje. Kartografové. Podle toho, co jsem zjistil u místních názvů v mapách, tak rozhodující je, jak se který den vyspí. A ty chyby co do map nasekali, tak ty potom opisují jeden od druhého. Kromě lidských výtvorů (názvů států, měst, obcí, ulic) neexistuje ani žádný právní rámec pro pojmenování. A příslušný kartograf může do mapy napsat pomalu co chce, a taky to dost často dělají.
U Odry hraje asi roli to, že ležela na Jantarové stezce.
U Labe a Keltů zase náboženství.
Přidat komentář do diskuze ▾