| Nahlásit

Proč není na Měsíci uhlík, když na Zemi je?

Vždyť je teorie, že Měsíc vznikl ze Země, ne? Tak jak to, že tam není uhlík?
Témata: Nezařazené
Diskuze
| Nahlásit
To, že je tam málo uhlíku, je způsobeno hlavně tím, že tam není život. Nejsou tam organické látky, které vznikají řetězením uhlíku. Uhlík se vyskytuje v atmosféře Měsíce, ale jeho navázání do anorganických sloučenin by byla třeba voda, která by se na Měsíce ihned odpařila.
| Nahlásit
Uhlík se v jeho atmosféře nachází (stejně jako u Země) ve formě CO2, rozpuštěním CO2 v H2O by vznikl uhličitanový iont HCO3—, který je součástí anorganických látek zemské kůry.
| Nahlásit
Život s tím nemá nic společného, nebo maximálně to je následek, ne příčina.
Ten uhlík tam totiž není v žádné formě a nějaký život by ho neměl kde brát. Atmosféra na Měsíci je o řád řádů řidší než na Zemi, čili nic, co by stálo za řeč.
| Nahlásit
Možná bych měl sám sebe zkorigovat. Musím se podívat, kde ten uhlík na Zemi vlastně je, jestli nemá většinou původ v organických sloučeninách.
Čili odpověď možná je, že uhlík na zemi má původ c CO2 v atmosféře, která na Měsící víceméně chybí. Pokud by to ale tak bylo, pak ale vyvstává otázka, kde se v atmosféře Země vzalo tolik CO2.
| Nahlásit
Ta teorie o původu uhlíku na zemi z atmosféry má jednu vadu, a totiž že předpokládá fotosyntézu. Ale ta na začáku života na zemi nebyla.
| Nahlásit
Nejsem odborník na měsíc, ale připusťme, že v tam horninách C není.

Ostatně, hlavní zásobárna uhlíku na Zemi, vápenec, vznikla usazením ulit měkkýšů. Každý dnešní vápencový kopec byl kdysi dnem moře. Pokud by byl uhlík jen v atmosféře ve formě CO2, a život jej přitom nutně potřebuje ke stavbě svých těl, musel se vymyslet chemismus, jak si ho z CO2 vzít. Kyslíku tolik nepotřeboval, tak ho vypustil jako odpad do atmosféry. Pochopitelně, na to odstranění kyslíku z CO2 je třeba energie, braná ze záření ze Slunce. Toto je podstatou fotosyntézy a není v tom žádný rozpor. Otázkou pouze je, jak se mohla samovolně vyvinout tak nesmírně komplexní struktura jako živá buňka.
| Nahlásit
Fotosyntéza nebyla, ale oxid uhličitý ano, rostliny dokonce potřebují využívat uhlík z CO2 pro stavbu jejich molekul. Existence rostlin byla podmíněna výskytem CO2 ve vzduchu. Vulkanismus je zásadně přispěl k vzniku života na Zemi, uvolňuje se při něm velké množství vodní páry a oxidu uhličitého. Organická látka, a tedy i život, vznikl jiskrou za přítomnosti plynného vodíku, methanu, amoniaku a vodní páry. Touto jiskrou byl zřejmě dopad nějakého meteoritu.
| Nahlásit
"Organická látka, a tedy i život, vznikl jiskrou za přítomnosti plynného vodíku, methanu, amoniaku a vodní páry. Touto jiskrou byl zřejmě dopad nějakého meteoritu..."
Je gigantická propast mezi několika organickými molekulami a jakoukoli funkční replikující se buňkou. V přírodě snadno najdeme zrníčka Si, Al2O3, Cu atd. ale zatím nikdo neobjevil funkční mikroprocesor, vzniklý přirozeným způsobem. Můžete jiskřit roky v speciálně upraveném koktejlu čeho si usmyslíte, ale živou buňku nevykřešete. Nevyrobíte ji dnes ani s použitím největších vymožeností současné technologie, pokud přitom nebudete vycházet z částí existujících živých buněk.

Nevím, jak vznikl život a je mi jasné, že má poznámka připomíná úvahu, kolik je nula krát nekonečno.

Jinak, otázka pochopitelně zní, že pokud se při vulkanismu uvolňuje CO2, kde byl předtím ten uhlík uložen.
| Nahlásit
Vědcům se podařilo takto z anorganických látek získat aminokyseliny, sacharidy i nukleotidy... Nepřišli jenom na to, jak přesně z nich potom vznikla ta buňka. No a ten oxid uhličitý v těch sopkách vznikl z těch hornin. On se v malém množství vyskytuje tak nějak přirozeně. V malém
množství se vyskytuje i v atmosféře Měsíce, ale neukládá se do hornin, protože tam není voda.
| Nahlásit
CO2 se vyskytuje v malém množství i v atmosféře Měsíce. U Země se to malé množství mohlo ukládat do hornin díky vodě a ty horniny se potom činností sopek přeměňovaly na větší množství vody a oxidu uhličitého.
| Nahlásit
Atmosféru měsíce bych moc nezmiňoval. Na zemi považujeme to, čemu se poslední dobou začalo říkat atmosféra měsíce, za vakuum. Je asi údajně desetbiliónkrát řidší než na zemi.
| Nahlásit
... i když pravda, dřív to asi bylo jinak
Každopádně ty základní otázky asi pořád zůstávají: byl v době vzniku měsíce v zemských horninách uhlík nebo byl jen v atmosféře? Pokud byl, proč není na měsíci? Pokud nebyl, jak to, že byl jen v atmosféře?
(Anonym Zawobim)
| Nahlásit
"Vědcům se podařilo takto z anorganických látek získat aminokyseliny, sacharidy i nukleotidy... Nepřišli jenom na to, jak přesně z nich potom vznikla ta buňka."
To není jenom, v tom je drtivá většina problému. Je to asi jako říct, že po lesním požáru vědci nalezli vypálenou keramiku, a zatím jen nestačili vysvětlit, jak se z toho samy vystavěly domy s okny, vodou a topením, průhlednými okny, hromosvodem, kanalizací atd. :)
| Nahlásit
Mimochodem, uhlík zřejmě na Měsíci je, neboť Japonci naměřili iontovým hmotnostní spektrometrem na obíhající sondě Kaguja emisi iontů z Měsíce, kterou nejde vysvětlit ani slunečním větrem ani mikrometeority.
https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aba1050#pill-R15
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek