Jaký objem oxidu uhličitého...

doktor3358123.12.2016 18:44 Nahlásit
Jaký objem oxidu uhličitého vznikne rozpuštěním 500g vápence (CaCO3) v 1dm3; 1m3 0,1 molární kyselině chlorovodíkové při tlaku 101 325 Pa a teplotě 50°C? M(CaCO3) = 100g.mol-1
Díky za rady

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek24.12.2016 07:10 Nahlásit
CaCO3 + 2HCl = CaCl2 + CO2 + H2O; n(CaCO3) = m/M = 500/100 = 5 molů
Té HCl o c = 0,1mol/dm3 je 1dm3 nebo 1m3?
Anonym Qucinoj24.12.2016 08:46 Nahlásit
No v jednom případě je jí jeden litr a v druhem případě tisíc litrů.
Mezek24.12.2016 10:45 Nahlásit
Z rovnice je zřejmé, že n(CO2) = n(HCl)/2 = n(CaCO3). Množství uvolněného CO2 určuje ten z reaktantů (CaCO3; HCl), jehož člen je měnší.

1dm3 0,1M HCl: n(HCl) = c*V = 0,1*1 = 0,1 mol; n(CaCO3) = 5mol. Určující je množství HCl,
n(CO2) = 0,05mol; V(CO2) = 0,05*8,314*323,15/101325 = 0,001326h3 = 1,326dm3

1000dm3 0,1M HCl; n(HCl) = 0,1*1000 = 100mol HCl; určující le látkové množství CaCO3.
n(CO2) = n(CaCO3) = 5mol; V = 5*8,314*323,15/101325 = 0,1326m3 = 132,6dm3 CO2.

OK?
doktor3358101.01.2017 18:27 Nahlásit
Ok, takže mě ty stechiometrické koeficienty zprvu nezajímají, zajímá mě tedy jen látkové množství reaktantů. To, které je menší, to zreagovalo všechno (toho druhého bylo nadbytek) a řídím se tedy podle toho menšího látkového množství. Následně se zabývám stechiometrií rovnice a přepočtem na fyzikální podmínky. Je to OK takto?
Mezek01.01.2017 19:22 Nahlásit
Je to trošku složitější. Pro reaktanty ve stechiometrickém poměru platí, že stejné jsou látková množství, dělená příslušným stechiometrickým poměrem. Tak
N2 + 3H2 = 2NH3 je vyčíslená rovnice. Dejme tomu, že máme směs dvou molů N2 a 5 molů H2.
Pak n(N2)/1 = n(H2)/3 => n(N2)/1 = 2/1 = 2. n(H2)/3 = 5/3 = 1,666. 1,666 je menší než 2, zreaguje tedy 1,666molů N2 a všechen vodík. Dál z rovnice vyčteš, že
n(H2)/3 = n(NH3)/2 => n(NH3) = 2*n(H2)/3 = 2*1,666 = 3,3333mol NH3 vznikne.

Jasné?
doktor3358101.01.2017 20:01 Nahlásit
Já to dělám kapku jiným způsobem, nicméně výsledek je naprosto stejný. Uveďme si to na příkladu podobné syntézy, akorát sulfidu antimonitého.
3S + 2Sb -> Sb2S3, dejme tomu, že máme 2 gramy Sb a 3 gramy S.
n(Sb) = 2/121,76=0,0164 mol ; n(S)= 3/32,06=0,0935 mol. Z toho by se mohlo zdát, že zreagoval všechen antimon a ne všechna síra, nicméně to pojďme ověřit.
n zreag. Sb= 2/3n(S) = 2/3 x 0,0935 =0,0623 mol, což je blbost, protože tolik antimonu na začátku ani nebylo, tudíž on v přebytku nebyl, musí vyjít číslo nižší, než je jeho látkové množství na začátku -> k síře.
n zreag. S= 3/2n(Sb) = 3/2 x 0,0164= 0,0246 mol, což je číslo nižší, než je látkové množství síry vstupující do reakce, takže právě ona musela být v nadbytku vůči antimonu.
Zkoušel jsem to tímto způsobem dělat i Vámi zmíněnou syntézu amoniaku a také to funguje.
Mezek01.01.2017 21:55 Nahlásit
To je v podstatě stejné, i když to děláš trochu oklikou. To, co jsem ti předvedl, zná fyzikální chemie jako rozsah reakce. Ale dostal bys se k tomu až při studiu chemie na vysoké škole.
doktor3358101.01.2017 23:53 Nahlásit
Ok, díky moc, pro mě je zase ten způsob, byť to je oklikou, pochopitelnější, hlavní je, že je výsledek stejný.
Přidat komentář do diskuze ▾