Věříte v osudovou lásku?
Věříte v osudovou lásku?Na to, že pokud jste ji ještě napotkaly tak že ji jednou najdete a že na každého někde "čeká" a někde ji najdete?
Odpovědi
Diskuze
Myslím si že ji může člověk poznat až při rozchodu, nebo se mýlím? Jak by jinak věděl že byla možná osudová?
°
Tak pojď nabrat rychlost honem.
Letíme.Lidunko.
°
Vzpomínáš?
PS Jestlipak sis už našla čas kouknout se na oblohu na svého Malého prince?
PPS Schválně, za jak dlouho odhalíš jak to funguje (mysli si dvojciferné číslo, odečti od něj jeho ciferný součet a podívej se jaký je u výsledku symbol - pak klikni do kruhu...) http://www.messe-ideen.de/upload/magische-zauberkugel.swf
Já neměním čísla schválně, to se mi jenom občas smažou cookies na mém komplu a nebo se připojím odjinud. Však já se nakonec stejně prozradím.
Nechávám tu tyto řádky proto, aby ten, kdo si bude někdy pročítat tuto diskusi o osudové lásce nepropadal tak, jako já skepsi, ale pořád doufal, třeba ho to, co potkalo mne potká taky. Přeji Vám všem lidičkám na Ontole, aby alespoň jednou v životě vás osudová láska potkala, tak, jak se to stalo i mě.
Existuje ja jsem se presvedcila.
Ale je fakt, že je to jen jednou v životě.
Je to ta velká , krásná, šťastná, naplněná, ta, na kterou snad každý čeká a ve kterou věří že ji v životě potká a sní setrvá po zbytek dnů.
Nebo je to ta, po které toužíme, třeba se naším životem jen mihne a přesto v nás zanechá hluboké stopy a vzpomínky i když byla jen kratinká a třeba zůstala i nenaplněná, je to právě ona ...osudová.
Nebo je to ta, kterou třeba žijeme s někým celý život, a třeba i když nejsme nejšťastnější a snad se s ním i trápíme, tak nějak cítíme, že s tím člověkem musíme zůstat, protože je nám souzen a nemůžeme ho opustit, z důvodů zcela různých jako jsou děti, nemoc, víra, majetek, společné zájmy či jiné povinnosti či touhy neb i jiné důpvody ..., ale že prostě nás něco k sobě váže, co nám nedovolí odejít, ač třeba bychom s jiným, byli šťastnější ....
Nebudu tu říkat další možnosti ač jich mám plnou hlavu....
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak osudová je podle vás je jen jedna? Já nevím, ptám se? Nemáte pocit, že v životě většina lidí potká více lásek a o řadě z nich si myslí, že tohleto je právě ona, ta osudová... že si ji někdy, když už není/ a třeba jinou právě t e ď nebo u ž nemáte/, že si ji i trochu idealizujeme a teprve po mnoha letech třeba zjistíme, že na ni sice máme krásné vzpomínky, ale zase tolik štěstí a lásky a touhy a chvění ... v ní zase nebylo. Že jsme si ji jen tak vysnili, protože v DANÝ okamžik nám s ní/m bylo dobře a moc toho pro nás udělala, třeba proto, že jsme byli mladí, nebo nemocní a ona nám pomáhala, nebo my starší a ona krásná mladá nebo my málo a on/a hodně bohatý a úspěšný, nebo byla třeba byla ta první, nebo s ní máme děti nebo nás potkala když už jsme tomu nevěřili, že ještě nějaká je... já nevím....dokázala bych teď vymýšlet na desítky důvodů proč, ale snad jste pochopili o co mi jde, a ptám se vás: Co myslíte vy? Kolik je těch osudových lásek v našem životě. Já myslím, že nemusí být jen jedna,... ač se to tak říká...
Možná, že teď řeknu i něco, co není pravda, já sama tápu, jak posuzovat ono Osudová. Pokud by totiž opravdu jen jedna jediná láska v životě byla ta osudová, pak si myslím, že většina lidí by byla odsouzena k hluboké samotě. Vemte si kolik lidí ovdoví, kolika lidem partner odejde za jinou i když jste ho milovali, kolik partnerů nikdy nebudete mít, protože jsou nedostupní i když je třeba můžete milovat/ a třeba s nimi mít i děti/, jak chcete, kolik partnerů, ač jím věříte, že vás neopustí stejně se zamilují do jiné a vás nechají tak... a tak bych mohla pokračovat v uvádění příkladů lásek velkých, krásných, ale končících nebo nikdy nenaplněných a co dál? Znamená to, že pokud nedostaneme lásku "osudovou" pak už teda jinou nechceme a znamená to, že i když v životě potkáme jinou, pak už ji vlastně opravdově nedokážeme milovat? A nebo teda dobře vybereme si jinou, která nás sice hluboce miluje, my si ji vezmeme nebo jinak ji k sobě přilneme, protože jí máme i rádi, ale opravdově jsme milovali jen tu jedinou, která je mezí tím už bůhví s kým a bůhví kde a třeba už není.... já nevím...ale není to k té nové partnerce či partnerovi jaksi nespravedlivé, to před ním a s ním a o samotě a prostě vždycky budeme toužit jen po té jedné jediné.... pak by asi opravdu bylo správné odejít do kláštera, stát se knězem, nenavazovat nové kontakty, uzavřít se do mlčení, a zůstat sám, ... protože pro mne představa, .... že :..." v tvé náruči po jiné prahnu" .... může být snad ospravedlitelná jen v případě, že je to prahnutí po jiných obopustranné.
Prosím neberte má slova jako to, že někomu něco nepřeju, závidím, že netoužím neprahnu , nechci být milována. Tak to není. Opak je pravdou. Je to JEN zamyšlení a vy mne doplňujte, opravujte, poučujte a dokazujte to, že v životě opravdu jen JEDNA jediná ta , co nás naplnila a i když trvala třeba jen malý okamžik, naplní nás na celý život a jinou nechceme a nebo pokud ji i máme , tak už to není ta pravá.....
Přejií vám všem hezký den a přemýšlejte. Ono je to asi složitější....
Já si myslím, ale tím nechci nikoho ovlivňovat, že je krásné lásku potkat, ať jsme mladí, starší či úpně staří a ať jsme s ní jakkoliv, pak s ní máme být šťastní a v tu chvíli netoužit po jiné, která už byla, ALE už není a nebo třeba teprve příjde... a ta, S NÍŽ JSME jakýmkoliv způsobem, by měla být v tu chvíli pro nás ta pravá.../ Pozor něco jiného jsou hezké vzpomínky, ale ty odlišuji od reality, ale pokud s někým jsem , tak jsem s ním a ne se vzpomínkou, to by bylo trochu partnersky kruté/.Tím nenabádám k rozvodům, nevěrám, podlostem, podváděním, jen k tomu zamyšlení, která z nich je pro vás ta OSUDOVÁ A ZDA JE TO FAKT že je JEN JEDNA V ŽIVOTĚ. Nic víc a nic míň ... Leda
Nevím jestli jsem dost srozumitelný, ale tak nějak to cítím.
Ta, která skončila nějakým rozchodem (i úmrtím). Ono je hrozné, že pro toho opuštěného je ta láska osudová a pro odcházejícího většinou není. Tak si to aspoň myslím já....
od jednoho dne kdy jsem narazila na jednoho dementa uz neverim
Všechny tebou uvedené příklady byly ale nenaplněné lásky. Skončili dříve než byla založena rodina, narodili se děti, než se začaly řešti běžné denní problémy... (kromě Adama a Evy)
Osudová je ta co nemohla pokračovat? Je to trochu nespravedlivé.... Např. ten co se celou dobu staral o rodinu (Medisonské mosty) tak každý držel palce ať ho Meryl S. opustí. Ale je pravda, že i mě ten příběh pohltil až jsem slzela.
Asi nejsem romantik :-(
Ale muselo to být krásné....:-))))
Myslím, že úplně každé setkání, které je pro nás trochu hlubší (i třeba nepříjemné), je osudové. Jaksi jsme si ho kdysi "domluvili" a teď prostě proběhlo. Ale co z něj vytvoříme, jestli nám to "docvakne" nebo něco zase nezvládneme, je na nás.
Pěkně jsi to napsala, pořád si to čtu dokola a tak si říkám "tak málo řádků a tolik je v nich napsáno" :-)))))
Už roky se snažím přijít na to jestli je člověk schopen naplnit srdce jiného člověka takovými city,že slovy ani činy jej nedokáže vyjadřit,že pocit,který zažije jen při pohledu něčích očí je natolik povznášející,že dokáže uletět na dlouhé hodiny stresům,depresím a celému okolnímu světu.Totiž sdílet každý pohyb ,emoci a vnitřní krásu. Chápat ,tolerovat a bezmězně milovat i po letech jako by se seznámily před měsícem?
Když mi bylo 15 a bylo léto před nástupem na střední školu potkala jsem na jednom letním večírku tehdy ,,kluka,, se kterým jsme se dali do řeči a celý zbytek večera strávily líbáním, po kterým nás odtrhli přátelé a na druhý den jsem se už nedočkala odpovědi,byla jsem odmítnutá a už jsme se neviděli. Na začátku školního roku jsme jistily,že chodíme na stejnou školu ... Po roce ignorace mě začal zvát na rande ,které opět dopadlo fiaskem, za další rok se o schůzku pokusil znovu tak roztomilým působem ,že jsme si opět vyměnily telefoní čísla, sešli se a strávily další večer líbáním a vzájemným chtíčem, V té době jsem ovšem již měla stálého přítele se kterým jsem strávila dalších 5 let ,do toho 2 roky vkuse jsme se nepravidelně scházeli, potom na nějaký čas rozešli nadobro. Po čase jsem se potkali u přátel ,začali se scházet, já se rozešla s přítelem ,který byl mimo jiné jak se nakonec ukázalo psychopat,dali se dohhromady a pak zase odjel pracovat do zahraničí, po pul roce odloučení jsme určitým zpusobem dospěli ,změnily se a naše cesty se rozešli ... uplynuly další dva roky ve kterých jsem nacházala jen utrpení,spoustu pokusu a omylů,přestala mužským věřit a na lásku zanevřela a pak .. na jedné z autopřehlídek 300 km od domova jsme se opět potkali, vyměnily si pár sms, sešli se na přátelské kafe a ještě ten den skončily v obětí a od té chvíle jsem nelitovala ani jedné minuty věnované jemu protože teď vím ,že čekat na to až přijde něco jiného-lepšího je nereálné poněvadž to nejlepší už mám,vždycky jsem říkala že co se má stát -stane se a máme-li spolu být -budeme ... Vzájemnou přitažlivost nelze ignorovat protože je silnější než vy )) a já jsem š´tastná,opravdu ˇšťastná,že tohle nekonečné vzájemné sdílení potkalo i mě.
Ano, věřím v osuddovou lásku
Tak se měj dobře můj OSUDE.
Věřím, že i když jsem moc mladý, tak že jsem osudovou lásku už prožil a vlastně i kdyby už nemělo přijít nic, tak už vím, co to je ji mít.
Mě už je hodně let a ještě teď třeba mám tendenci něco považovat za úplně osudové a ono, člověče, nee. Fakt je ten, že tu míru osudovosti člověk odhadne teprve až při nějakém tom bilancování.
Když je to ještě živé, že se jeden bojí sáhnout, aby netekla krev, tak to se to zdá k nepřežití, ale věř, že nejpravděpodobnější je, že ta jistá bude mít u Tebe sice pořád jakési výsadní postavení, ale už nebude taková "jednička", jako teď. Taky si vezmi, že když nám něco uniká, tak se nám to zdá o to víc žádoucí, a přesto je to jen optickej klam.
Zažil jsem to .... a ne jen jednou, on jde život dál a věř, že za čas se z toho otřepeš. Ono to zdá jako klišé, ale je to prostě tak. A jak jsem psal, napiš si jméno tohohle vlákna, ať jej najdeš a po Novém roce 2013 se sem koukni, co Ti to bude říkat. Držím Ti pěsti ..... :-)))
Pak i pro 111213 je to dobrá zpráva i když nevím, jestli teď momentálně tu myšlenku příjme.
www.modernizena.com/laska-a-vztahy/osudova-laska-pouze-jednou-v-zivote/