Hráz
G Gmaj7 G6
1. Stál tam na stráni dům, v něm židle a stůl,
G Ami
pár kůží a krb, co dřevo z něj voní,
D7
s jarem, když máj rozdá barvy svý,
G
tu sosna krásná nad chajdou se skloní,
Gmaj7 G6
a říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem,
G E
svý ahoj jí dáš a pak je tu den,
C Emi
zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá,
D7 G
svět sní, svět sní.
2. Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš
a koruny stromů tě uvítaj rosou,
víš, že času je dost, to znáš,
a možná potkáš někde dívku bosou,
po slůvkách, který se říkaj, po dnech něžných stisků
vás uvítá chajda a zas je tu den,
zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá,
svět sní, svět sní.
3. Však náhle volání táhlé ti přeruší snění
a oznámí všem je poslední den,
voda zaplaví údolí,
sosnu, chajdu, pohled zabolí,
ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den,
co nosil tě v náručí romantickém,
zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá,
svět sní, svět sní...
