Proč rovina nejde i do záporna?

Anonym Pujyqex03.04.2018 20:47 Nahlásit
Ahoj, chtěl bych se zeptat, proč u příkladu 19b) ve výsledku je rovina je v kladné části osy a nejde i do záporná. Vkládám obrázek zadání a výsledku

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.03.04.2018 20:59 (Upr. 03.04.2018 21:00) Nahlásit
V uvedeném příkladu rovina jde "do záporných hodnot", autor tím chtěl nejspíš jen zvýraznit viditelnost roviny v jen I. oktantu (prostorová obdoba plošných kvadrantů). Rovina je totiž nekonečná. Pokud by nešla do "záporných hodnot", musela by být definovaná jako "polorovina".
Anonym Pujyqex03.04.2018 21:24 Nahlásit
Děkuju moc :) ještě bych se chtěla zeptat, proč ta zelená rovina jde směrem dolů a ne nahoru. Jak to poznám?
Příklad 37a)
Cenobita.03.04.2018 22:28 (Upr. 03.04.2018 23:02) Nahlásit
V těch řešeních jsou roviny dány jejich průniky s tzv. nárysnou, bokorysnou a půdorysnou tyto průniky jsou tzv. stopy roviny. Stopy roviny (v obrázku žlutě a zeleně) bohatě stačí k určení roviny. Není důvod protahovat rovinu více nahoru nebo dolů, protože tam nic neřešíme. Pokud bychom tam třeba řešili nějaký průnik s nějakým dalším objektem, smysl by mělo je tam protáhnout.

V tomto konkrétním případě se hledá, kde se stopy rovin protínají na nárysně bokorysně nebo půdorysně a tyto dva body se pak spojí přímkou p, která je tzv. průnikem dvou rovin v prostoru.

Doporučuji prostudovat Mongeovu projekci nebo axonometrii.
Přidat komentář do diskuze ▾