Rozdíly mezi pojmy Zakarpatí, Halič, Podkarpatská Rus
Jaký je rozdíl mezi pojmy Zakarpatí, Halič, Podkarpatská Rus? Překrývají se geograficky nebo nikoli a do jaké míry?
Odpovědi
Diskuze
Podkarpatská Rus byla součástí Československa (dnes Ukrajina), více i s mapou na Wikipedii. Zde je pro změnu další pojem "Podkarpatsko", což je "Podkarpatská Rus", to jen aby těch pojmů bylo k zamotání hlavy více ;)
=> https://cs.wikipedia.org/wiki/Podkarpatská_Rus
Halič je i obec na Slovensku (okres Lučenec), ale v kontextu s dotazem se jedná o "historický kraj", který byl rozdělený, více na Wikipedii, kde jsou i mapky. Pro jistotu uvedu, že:
Galizien = Halič
Westgalizien = západní Halič (území Polska)
Ostgalizien = východní Halič (území Ukrajiny)
=> https://cs.wikipedia.org/wiki/Halič
Závěr: vpodstatě se oblasti geograficky překrývají, doplnil bych i o dřívější "Sedmihradsko", které je součástí Rumunska a bylo součástí Rakousko-Uherska.
Sedmihradsko nemá s dotazem nic společného. Leží mimo.
Zakarpadsko (resp. Zakarpadská Ukrajina) a Podkarpatská Rus (Podkarpadsko) jsou jiné názvy pro tu samou oblast - tu část dnešní Ukrajiny mezi východní hranicí Slovenska a Maďarska a pohořím Karpaty. Jestli je to Za- nebo Pod- záleží jestli se na tu oblast díváš z centra Ukrajiny (říkají tomu Zakarpadsko) nebo ze Slovenska/Maďarska (Podkarpadsko).
Halič je oblast zhruba na druhé straně Karpad od Za-/Podkarpadska.
Podkarpadská Rus byla jednou ze 4 historických zemí tvořících první Československou republiku (1918-1938) (Čechy, Morava/Slezsko, Slovensko, Podkarpadská Rus).
Podkarpadská Rus byla dlouho součástí maďarské půlky Rakouska-Uherska (Uhersko = Uhry = Velké Maďarsko, tj.dnešní Maďarsko+Slovensko+severní Slovinsko/Chorvatsko/Srbsko+západní Rumunsko).
Halič byla připojena k R.-U. po rozdělení Polska zhruba 1860 (?). Blíže na Wikipedii.
Wikipedie má pěkné články na každé z těchto témat.
plánovaná dálnice Cheb-Chust
nejvýchodnější hraniční přechod Velký Bočkov
Nikola Šuhaj loupežník z Koločavy
atd.
Další poznámka - R-U jako státní útvar existuje až po roce 1867, hodně za ně u Franz Josefa lobovala Sissi, a pro Maďary se to nakonec změnilo v historickou tragédii. Získali "státotvorné" postavení v monarchii, ale za 50 let ho díky tomu zařadili na stranu poražených a vítězové rozdali velkou část jeho území každému, kdo si řekl.
Co se týče trojího dělení a zániku polského státu, to začalo až po roce 1772 (u nás vládl Josef II, v Rusku Kateřina Veliká a v Prusku Fridrich Veliký). Primárně ho zapříčinila krize polskolitevské společnosti (ztratila se jednota, podobně jak ji nyní začíná ztrácet Západ) a pro uvedené 3 přesvědčené osvícence celá rzecpospolita v podstatě padla do klína.