Tvar vysoké pece
Chtěla bych se zeptat, jestli někdo nevíte, z jakého důvodu má vysoká pec tvar, který má. Děkuji
Odpovědi
Diskuze
https://www.youtube.com/watch?v=b3BOMfH7Dbc
https://www.youtube.com/watch?v=U3faQfmOPzA
"je nutné do pece vhánět vzduch čili kyslík (redukce oxidů železa na surové železo)"
Kyslík tam vháníme kvůli hoření v tavicí zóně, jak dál stoupá CO2 šachtou vysoké pece, hoří koks už s nedostatkem kyslíku za vzniku CO. A tento CO je klíč k fungování vysoké pece. Krade totiž kyslík železné rudě, až v ní zůstane jen kovové železo, které se pak dole pouze roztaví na tekuté. Protože je železo hodně těžké, všechny ty zbytky na něm plavou jako struska.
Ohřívá se kychtovými plyny, což jsou plyny odcházející z vysoké pece (cca 20% CO).
Vysoká pec funguje tak dobře právě díky tomu, že je vysoká (větší než 10 podlažní dům!), že teplotní gradient a postupné změny složení "kouře" vytvářejí uvnitř zóny s velmi efektivními podmínky pro redukci rudy. Průměr pece je zase dán kupříkladu naší schopností do pece účinně vhánět vzduch (vítr) z otvorů po obvodu.
Železo se u nás vyrábělo už za Velké Moravy v malých pecích, možná kolem 1m, které často vydržely jen jednu nebo několik taveb. Měly různé tvary a vzniklo v nich cosi jako několikakilová železná houba (míním tím pěnovitou, houbovitou strukturu ne tvar), která se pak dlouhodobým kováním zbavovala vnitřní strusky a zkovávala (svařovala) do homogenního kovu. Železářství asi padly za oběť celé rozsáhlé doubravy podél Moravy (pozdější Moravská Sahara), všechny ty Hamry a Hamříkovy jsou zase památkou na zkujňování.
Postupně se během staletí pece zvětšovaly, začalo se topit uhlím a dmýchat, až se nakonec dosáhlo teploty 1200°C a z pece už teklo železo. Vysoké pece dnešního typu s koksem a ohřívači vzduchu vznikly až někdy současně s železnicí, v době, kdy už metalurgové dobře chápali fyzikálně chemické procesy v peci. Ani potom se ale pokrok nezastavil, celá věda je například aglomerace rudy.
Nemyslím, že jsme ve sporu, prostě na každou věc lze nahlížet z různých úhlů, a z čím více stran na věc pohlédnete, tím spíš proniknete k její podstatě.