| Nahlásit

a kdo to vlastně byli a jak vznikli a od kdy jsou Pankrác,Servác a Bonifác?

Témata: Nezařazené
Diskuze
| Nahlásit
12.května

"VŠE, CO SE RODÍ, UMÍRÁ."
(Quintilianus)

Svátek mají Pankrác, Nereus a Achilleus.

Dnes se shodují oba kalendáře na tom, že má svátek Pankrác. V lidové pranostice je jedním ze tří "zmrzlých mužů". Význam tohoto jména tomu však příliš neodpovídá. Základem je totiž řecké slovo pankration, jež znamenalo "celkový závod" nebo "víceboj", mnozí badatelé také vycházejí ze slova pankratés a překládají je jako "vševládný".

Dnešní Pankrác je patronem dětí, to ve Francii, a prvokomunikantů. Pomáhá také mladým rostlinám a květům, proti bolestem hlavy a křečím a také proti křivé přísaze. Pankrác se narodil okolo roku 290 ve Frýgii (Malá Asie). Legenda vypráví, že se narodil v rodině váženého křesťana, jeho matka zemřela hned po jeho narození a otec o rok později. Žil proto u svého strýce Dionýse a odešel s ním do Říma. Zrovna v té době však císař Diocletianus velmi tvrdě pronásledoval křesťany, přiznání se k této víře se rovnalo smrti. Mladý Pankrác se však nezalekl, své vyznání nijak neskrýval, a tak byl brzy zajat a uvězněn. Jeho věznitelé mu nabídli život, když se své víry vzdá. Chlapec se však ani ve svých čtrnácti letech nedal přesvědčit, a smrt přišla vzápětí - 12. května roku 304 byl Pankrác veřejně sťat. Jeho tělo zachránila jedna statečná žena, která je odnesla do římských katakomb. Nad hrobem postavil papež Symach v roce 500 na Pankrácovu počest kostel, dnes zde stojí bazilika sv. Pankráce. Pankrácův kult se rozšířil po celé Evropě, především pak v Německu.

Církevní kalendář představuje 12. 5. ještě další dva patrony, Nerea a Achilla. Jméno Nereus již není používáno a jeho vysvětlení je velmi problematické. Achilleus nebo také Achilles se však stále používá v románských zemích a jazykovědci se domnívají, že je předřeckého původu. Znamená prý, že jeho nositel je "synem hada". Jméno proslavil především slavný řecký hrdina před Trójou, který byl jako miláček bohů nezranitelný. Až na tu svou patu, do které ho trefil jiný řecký hrdina Paris.

V kalendáři zmiňovaní Nereus a Achilleus byli také vojáky, ale římskými. Sloužili zřejmě ve vojsku již zmíněného císaře Diocletiana. Když oba přestoupili ke křesťanství, byli krutě zavražděni. Jejich hrob se prý nacházel v Domitilliných katakombách, kde ve 4. století vybudovali křesťané kostel k jejich poctě. Jejich ostatky jsou pod hlavním oltářem tohoto kostela, který se nyní jmenuje kostel sv. Nerea a Achillea (Piazzale Numa Pompilio, Řím).

Podle keltského kalendáře stromů končí 12. 5. měsíc vrby Sail.

13.května

"VEŠKERÁ LIDSKÁ SÍLA ODVISÍ OD ČASU A TRPĚLIVOSTI."
(H. de Balzac)

Svátek mají Servác a Ondřej (Hubert Fournet).

V občanském kalendáři má 132. 5. svátek Servác, další z "ledových mužů". Základem je patrně latinské slovo servare, "uchovávat". Znamená tedy něco jako "strážce" nebo "ten, který uchovává".

Dnes je Servác připomínán i v kalendáři římském. Je patronem Maastrichtu, Goslaru, Limburgu/Lahn, Quedlinburgu a wormského biskupství. To samo svědčí o velké úctě, které se tento patron těší. Navíc jej berou za svého ochránce i zámečníci a stolaři, lidé se k němu modlí, když je sužuje revmatismus, bolesti nohou a horečka. Také je vzýván, aby pomohl proti mrazu, který v těchto dnech přichází nikým nezván ani nevolán.

O Servácově životě existuje jen málo historických údajů. Víme jen, že pocházel z Arménie a přišel na svět asi ve 4. století. Zřejmě v roce 340 jej jmenovali biskupem v Tongernu. Zemřel 13. května roku 384 v Maastrichtu (Holandsko). Zde se také koná posvátná pouť, která se nyní odbývá každých 7 let. Při procesí (ommegang) nesou věřící ulicemi Servácovu hlavu a další ostatky. Slavnost je to vždy veliká, jenom v roce 1990 se jí účastnilo kolem 2000 účinkujících a přes 700 hudebníků.

Český církevní kalendář si dnes připomíná Ondřeje Huberta Fourneta. Narodil se 6. prosince roku 1752 v Maillé (Francie) a rodiče chtěli, aby se věnoval duchovní dráze. To se však mladíkovi příliš nezamlouvalo, dokonce jednou z koleje utekl. Nakonec však přijal svěcení a stal se farářem ve svém rodišti. Nadále se však choval více jako hejsek než jako služebník Boží. Obrat v Ondřejově životě přineslo až setkání s jedním žebrákem, který jej prosil o almužnu. Vyhnal jej od svých dveří, ale náhle se v něm vše zlomilo a uvědomil si svou vnitřní prázdnotu. Vzápětí rozdal vše, co měl, a stal se nejchudším z chudých. Život v bídě a pomoci bližním jej morálně zocelil. Když vypukla francouzská revoluce, odmítl přísahat na republikánskou ústavu, a musel proto uprchnout do Španělska. Do vlasti se vrátil až po pádu Robespierrovy hrůzovlády. Zde s podporou Jany Alžběty Bichierové založil Kongregaci křížových sester od svatého Ondřeje. Řád se věnoval především péči o chudé a nemocné. Fournet vedl tuto kongregaci až do roku 1832. Zemřel 13. května roku 1834 v Poitiers (Francie) a 4. června roku 1933 byl svatořečen.

V keltském kalendáři stromů začíná 13. 5. měsíc hlohu Úath.

14.května

"KDE KONČÍ CTIŽÁDOST, ZAČÍNÁ ŠTĚSTÍ."
(Maďarské přísloví)

Svátek mají Bonifác (z Tarsu) a Matěj.

V občanském a světovém církevním kalendáři má 14. 5. svůj svátek Bonifác. Je posledním "zmrzlým mužem". Jeho jméno vychází z latinského výrazu (homo) boni fati, což označuje "člověka dobrého osudu". My bychom řekli, že každý Bonifác je šťastlivec.

Světcem dne 14. 5. je Bonifác z Tarsu. O jeho životě toho mnoho nevíme, poněvadž většina údajů je legendárních. Narodil se prý ve 3. století v Římě. Jednou jej vyslala jakási bohatá křesťanská Římanka do Tarsu v Malé Asii (dnes Turecko), aby tam pro ni se svými druhy vyhledával ostatky mučedníků. Bonifác toho o křesťanství příliš nevěděl, bral cestu spíše jako povyražení. Když však dorazil na místo určení, zažil obrovský šok. Uviděl, jak jsou zde křesťané krutě a bez soucitu v celých zástupech veřejně zabíjeni. Pod vlivem tohoto hrůzného zážitku se veřejně přihlásil k víře Ježíšově. Byl pochopitelně okamžitě uvězněn a po krutém mučení jej biřicové vhodili do vařící se smůly. Legenda vypravuje, že zděšení Bonifácovi přátelé přinesli nakonec do Říma ostatky jenom jednoho mučedníka - Bonifáce. Ve "Věčném městě" je pohřbili na via Latina. To vše se prý odehrálo kolem roku 306.

V českém církevním kalendáři má dnes svůj svátek patron stavebních dělníků, řezníků, cukrářů, kovářů a krejčích - apoštol Matěj. Ve světovém kalendáři i v našem občanském je však tradičně slaven již 24. února.

Kalendář se v průběhu své existence mnohokrát přepisoval. Lze však soudit, že uvedení světci v něm mají své jméno uvedeno v den svého svatořečení.
| Nahlásit
Omlouvám se, nebyl jsem přihlášen. Gandalf.
| Nahlásit
ahoj lidi jak je
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek