Gymnázium a IQ
Může gymnázium(pokud to není nějaké prestižní matematicko fyzikální) vystudovat i člověk s IQ mezi 90-105? Nebo by to bylo pro průměrné inteligentního člověka moc náročné? Jaké myslíte že mají průměrně studenti gymnázia IQ?
Odpovědi
Diskuze
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/539843/hloupi-na-ucnak-chytri-na-gympl-karlovarska-koncepce-skolstvi-deli-experty.html
U uvedeného článku je i výrok V. Klauze: „Pokud děti absolvují přijímací zkoušky, tak to je jiná forma toho jak si měřit inteligenci a připravenost ke studiu.“
Zda máš přepoklady ke studiuby by ti tedy měli odpovědět přijímačky.
Jiná věc je to, že gimpl je předstupeň pro vysokoškolské studium. Pokud máš "jen" gimpl, a nepokračuješ, tak máš určitý hendikep oproti odborným školám.
Nedá se to jednoduše paušalizovat, mnoho "jenom gymnazistů" v životě dosáhlo dále, než "odborný maturant". Ano, to je život. Všeobecně platí, že pokud člověk nechce dále studovat VŠ, tak je lepší volba "odborná škola" = po ukončení má "řemeslo", ale mnoho "remeslnků" naopak pokračuje ve studiu na VŠ, aniž by absolvovali "přípravku" (rozuměj gymnázium).
A aby to nebylo jen o IQ, nezanedbatelná je i míra EQ (emoční neboli emocionální kvocient). Mám pocit, že důrazem pouze na IQ se kolem nás často vyskytují málo empatické (a emocionální) bytosti, ale všechno je opravdu "případ od případu" - lidi se nedají "nalajnovat" (předepsaně sjednotit), i když pokusy byly, jsou a asi i budou.
Citace z Wiky: "Hlavním cílem gymnázií je příprava studentů ke studiu na vysoké škole nebo vyšší odborné škole, na které odchází v průměru více než 90 % absolventů."
Z gymnázií vychází absolventi se všeobecnými znalostmi, tak aby mohli dále pokračovat v jakémkoli studiu. Chybí jim odbornost a bez té se na trhu práce bez známostí špatně uplatňuje.
To je ten hendikep.
Přitom co do rozsahu a obtížnosti, je gymnázium hodně náročné.
Nejsme nijak v rozporu v tom, že píle a snaha dokáže v životě zázraky. I hendikepy jdou překonat. Pro dannou pracovní pozici především záleží na tom, mít příslušný stupeň vzdělání. To další už záleží na nespecifickéch okolnostech.
Prostě vycházím ze životních zkušeností.
Souhlasím :) a jedním dechem dodám, že jsem mnohdy zmatený (až rezignovaný, už jen "pozorovatel"), protože mi už hlava nebere co se poslední desítky let děje. Nechápal jsem, proč je důraz na jazyky (vždy jsem byl zastánce odbornosti), ale život mi ukázal (i na dětech), že tzv. "odbornost" zvládnou doběhnout (něco jako "rychlokurz geniality") a při jejich snaze se do problematiky dostanou. Hovořím především o moderních "digitálních" oblastí, ale i manažerských pozicích (tady neustále postrádám "zkušenost a práci s lidmi"), kde moderní manažer (nepaušalizuji!) šéfuje dřevoprůmyslu (sotva rozezná jehličnan od listnáče), ale v rámci kariéri po 2 letech mění "profesi" (kdy už 5 stromů rozezná) a jde "šéfovat" jinam - však se zase "naučí". Moje subjektivní zkušenost: manažér má "šťavnaté CV" a pokud je dostatečně sebevědomý, tak je z něho okolí ze začátku "paf". Ale ty obvyklé 2 roky stačí k vystřízlivění (nadřízených; a podřízených mnohem dříve), tak dojde k "rozloučení" - šikovnější manažer končí dříve, než je vyhozen. Životní úroveň manažera (politika/politologa, lobisty, konzultanta,...) je lákavější, než "poctivé řemeslo" (čest výjimkám!)
Kam tím směřuji? Dodnes nechápu, že stát vynakládá peníze na studium a přitom neřeší komu bude vystudovaný jedinec "sloužit". Jestli natrvalo odejde do zahraničí, nebo po získání "titulu VŠ" odchází úplně do jiného oboru než vystudoval atd. Pokud si studium platí student sám je to OK - to rozebírat nemusíme. Dostáváme se do bodu, kdy na sebe naráží "právo na vzdělání a finanční možnost (platit si studium)". Každý ví, že je to neudržitelné. Roky poslouchat: "Vy jste studovali zdarma", ale nevyslovit, že po studiu byl vystudovaný vázaný k podniku ("splácel studium státu"), do zahraničí se snadno nedostalo (tak pro stát=společnost pracoval jinde), nebo byl vyslaný "na zkušenou" do zahraničí (za smluvních podmínek). Roky se o tom jen "debatuje" a není divu, že úroveň vzdělání klesá :( V poslední době se to v plné kráse obnažuje (koupené tituly, plagiáty atd.) Nebudu konspirovat, je mi z toho smutno - chybí "hrdost na práci", naopak se častěji projevuje "pohrání prací". A tady vidím společenský problém: podvodníci pohrdají poctivými, zločin/podvod není spravedlivě odsouzen (potrestán) a to donutilo lidi "změnit chování" (přizpůsobit se). Kdo to zvládne i nad své "biologické" možnosti (neklepne ho "pepka", výčitky svědomí atd.), bude se mít lépe - a z těch ostatních zůstanou "lidé II. kategorie" (montážníci/plantážníci). To je ta "motivace": prodloužit si mládí studiem (někdo to platí: rodiče/stát) a potom někam "s papírem zaparkovat" - v nejhorším třeba za pokladnu v hypermarketu :(
Omlouvám se za své sociální cítění (a dlouhý text), ale přeji si, aby se pokřivené hodnoty opět narovnali a ideálně každý jedinec mohl dělat to, co ho baví (tím nemyslím "flákání") a zároveň měl důstojný život (živobytí). Ne, nebyl jsem komunista, ani se nechci vracet k bývalému režimu - jen se to všechno bezhlavě rozoralo (dobré i zlé) a sklízíme "plody práce". Covid-19 se už tahat nebudu, ale držim mladým studentům palce, aby to distanční studium zvládli (čas opět ukáže).
(moje zkušenost)